Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.
Karel Mokrý Sluneční soustava

"odstrčený" Kuiperův pás

interakce mezi Neptunem a vznikajicim Kuiperovym pasem
Animace (1.2M) zobrazující interakci
mezi Neptunem a vznikajícím
Kuiperovým pásem.
Již více než deset let je potvrzena existence Kuiperova pásu - starého disku planetesimál obíhajících Slunce za oběžnou drahou Neptuna. V současnosti je známo více než 700 těles patřících do Kuiperova pásu. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek a je poměrně ostrá. Zdá se, že za touto hranicí nenalezneme objekty větší než 200km v průměru.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

Jan Skalický Sluneční soustava

Zajímá Vás, jak vypadá okraj sluneční soustavy? Zeptejte se Voyageru!

sonda Voyager
sonda Voyager
Sonda Voyager se dostává na okraj naší sluneční soustavy. Třináct miliard kilometrů od Slunce-to je vzdálenost kosmické sondy, která doletěla zatím nejdál od vypuštění prvného Sputniku. Mohla by tedy úspěšně požádat o zápis zcela unikátního rekordu. Všechny planety a další objekty sluneční soustavy jsou obklopeny bublinou tvořenou nadzvukovým hvězdným větrem ze Slunce a Voyager, který jako první z kosmických sond pohleděl svýma elektronickýma očima na planety Jupiter a Saturn je na nejlepší cestě jak se z této bubliny dostat. Někteří vědci si dokonce myslí, že už ji opustil. "Je důvod proč se zajímat o to, že je to první objekt vytvořený lidmi, který pronikne do mezihvězdného prostoru," říká Tom Krimigis z Laboratoře aplikované fyziky (APL) Johns Hopkins University. "Voyager se dostává mimo ochranný sluneční kokon a to zcela jistě znamená milník ve znalostech prostředí, ve kterém se nacházíme.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Bouřící slunce

Detailní pohled na Slunce v okamžiku odtržení obrovského oblaku látky z jeho atmosféry. Ve výřezu je pohled na celé Slunce a nahoře pro porovnání modrý kotouček ZeměNa přelomu října a listopadu nám o sobě Slunce dalo pořádně vědět. Večerní a noční obloha zaplavená úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Výstava: Poslové kosmických katastrof

Od úterý 4. listopadu do soboty 8. listopadu od 9 do 19 hodin je na brněnské hvězdárně otevřena mimořádná výstava unikátních meteoritů, tedy "kamenů" které na nás v minulosti spadly z vesmírného prostoru. K vidění bude několik velmi vzácných exemplářů - například vzorek měsíční horniny a také meteorit, který přilétl z planetky Vesta, která se pohybuje mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Jana Tichá Sluneční soustava

Nová jihočeská blízkozemní planetka odlétla na jižní oblohu

V noci z 26. na 27.října 2003 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý, Jana Tichá a Michal Kočer dosud neznámou planetku pohybující se v těsné blízkosti Země. Planetka, dneska známá pod mezinárodním označení 2003 UT55 byla objevena právě při svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,0074 astronomických jednotek, čili o pouhého 1,1 milionu kilometrů, to je jenom třikrát dál, než je od země vzdálen Měsíc. Blízkozemní těleso se pohybovalo obloze velmi vysokou rychlostí (100 úhlových vteřin za minutu). Za cca. 15 minut uběhlo na obloze průměr Měsíce a za tři dny od oběhu urazilo po obloze 75 stupňů, takže se za tři dny od objevu přesunulo dny z naší severní oblohy daleko na jih až do souhvězdí Vodního hada a mohli by jej sledovat pouze astronomové daleko na jižní polokouli, pokud na vzdalující se a slábnoucí asteroid dosáhnou jejich přístroje. Obvyklé planetky potřebují na podobný přesun několik desítek až stovek dní.

Peter Kušnirák Sluneční soustava

Asteroid 1937 UB (Hermes) znovuobjavený

Ráno 15. októbra 2003 bola po dlhých 66 rokoch znovuobjavená planétka Hermes, stratená od roku 1937. Hermes je blízkozemná planétka obiehajúca okolo Slnka po dráhe typu Apollo, pričom okrem zemskej dráhy križuje aj dráhy Venuše a Marsu. Hermes je jedinou spomedzi všetkých známych planétok, ktorá má meno ale ešte nemá definitívne číslo. Postup pri pomenovávaní asteroidov je totiž presne opačný.

František Martinek Sluneční soustava

Planetka HERMES znovu nalezena

Dne 28. října 1937 objevil německý astronom Karl Reinmuth z univerzity v Heidelbergu planetku, která obdržela předběžné označení 1937 UB a byla nazvána Hermes. Tehdy prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouze 800 000 km a její jasnost byla 8 mag. Po obloze se pohybovala rychlostí 5 stupňů za hodinu. Avšak Reinmuth mohl planetku pozorovat pouze 5 dnů a pak byla ztracena.

Jan Skalický Sluneční soustava

HST objevil dosud nejmenší měsíček planety Uran

Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Astronomům se podařilo objevit dva nejmenší měsíce patřící do rodiny plynného Uranu. Objevil je Hubblův kosmický dalekohled a velikost obou z nich (12-16km) se dá srovnat s velikostí San Franciska. Na jejich objev se čekalo takovou dobu z důvodu jejich nízké jasnosti. Díky ní unikly i pozornosti sondy Voyager 2, která prolétla kolem Uranu v roce 1986 a objevila 10 jeho malých satelitů.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Planetky mrtvým astronautům

Posádka raketoplánu Columbia Tragédie posledního letu raketoplánu Columbia 1. února 2003 velmi zasáhla kosmonautiku i obyčejné lidi. Sedm astronautů zahynulo při plnění vědecké mise a brzy se začaly objevovat návrhy jak uctít jejich památku.
Jana Tichá Sluneční soustava

Kapesní asteroid na dosah ruky

Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)

Petr Bartoš Sluneční soustava

Strkovské meteority po 250 letech

jménem Hvězdárny Františka Pešty a Historické sekce České astronomické společnosti si Vás dovoluji pozvat na vernisáž výstavy Strkovské meteority, která se uskuteční dne 2. října 2003 od 17 hodin, a to ve výstavních prostorách Městského úřadu v Plané nad Lužnicí. Výstava je uspořádána k 250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov, který nastal dne 3. července 1753. Na vernisáži výstavy budete moci zhlédnout meteority, nalezené v roce 1753 a nyní zapůjčené ze sbírek Národního muzea v Praze, stejně jako kopie dobových dokumentů, které se ke zmíněné události vztahují.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Nereid - Neptunův černý pasažér

Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Zdá se, že Neptun před námi skrývá nejedno překvapení. O jeho největším měsíci Tritonu již víme, že nevznikal současně s jeho ostatními měsíci. Nyní se zdá, že i další měsíc - Nereid - byl Neptunem zachycen.

Na snímku vidíme Nereid, jak jej 24 srpna 1989 zachytila sonda Voyager.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »