Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

Koncem září prolétne v blízkosti Země planetka 4179 Toutatis. K nejtěsnějšímu přiblížení - na vzdálenost 0,011 AU (1,6 mil. km) - dojde 30. 9., největší jasnosti - 8,9 mag - ale planetka dosáhne o dva dny dříve. Bohužel bude v té době již hluboko na jižní obloze, a tudíž z našich zeměpisných šířek nepozorovatelná. Přesto se ji ale můžete pokusit spatřit i pomoci menšího dalekohledu (např. velkého Sometu) již mnoho dní předem. Dvanácté magnitudy totiž dosáhne již 11. září a bude nadále zjasňovat. Měli byste se ale o její spatření pokusit co nejdříve, jedenáctého bude již na deklinaci -16° a 26.9. klesne až na -32°.

Libor Lenža Sluneční soustava

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky amatérskými dalekohledy

Nemáte rádi pozorování statických objektů? Rádi vyhledáváte podle mapek a zakreslujete do hvězdných polí? Rádi vymýšlíte strategii pozorování objektů, které třeba dalších deset let nebudete mít možnost spatřit? Nebo se "jen" chcete stát členy Millenium Clubu? Pokud máte dalekohled o průměru 10 cm (např. Somet binar), můžete během následujících deseti let napozorovat celkem 168 planetek do 11. magnitudy.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Eos Chasma - zajímavá oblast Valles Marinersis

eos-chasma.jpg
Nově zveřejněný snímek Marsova povrchu, pořízený stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC), umístěné na palubě Mars express, sondy Evropské kosmické agentury, ukazuje pohled na jižní část Valles Marineris, pojmenovanou Eos Chasma. Snímky, ze kterých je výsledný obraz složen, byly pořízeny během 533 oběhu sondy okolo Marsu, v červnu 2004. Střed obrazu je na 322° východní délky a 11° jižní šířky. Rozlišení obrazu je přibližně 80 metrů na pixel.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa SL-9 a změny v atmosféře Jupitera

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
V červenci letošního roku uplynulo 10 let od srážky jednotlivých úlomků komety Shoemaker-Levy 9 s planetou Jupiter. Více než 20 částí kometárního jádra vniklo velkou rychlostí do atmosféry Jupitera v období od 16. do 22. července 1994. Všechny úlomky ukončily svoji existenci v oblasti kolem 45° jižní jovigrafické šířky.
František Martinek Sluneční soustava

Krátery pod ledem Antarktidy

grace_browse.jpg

Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů.

Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Duny kráteru Argyre Planitia

0427-3D-CraterDunefield.jpg
Snímky stereo kamery s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA - Mars Express, ukazují nádherný pohled na marťanský kráter s dunovým polem na jeho dně. Snímky byly fotografovány během 427 oběhu planety v květnu 2004 a ukazují kráter s dunovým polem. Jedná se o místo v severozápadní části kráteru Argyre Planitia, na souřadnicích Marsu - délka 303° východní délky a 43° jižní zeměpisné šířky. Rozlišení obrazu je asi 16,2 metrů na pixel.
Miroslav Brož Sluneční soustava

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

František Martinek Sluneční soustava

Kolik měsíců má Saturn?

mesice_saturna_a.jpg
Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

ganymedes.jpg
Vědci objevili záhadné nerovnoměrnosti v rozložení hmoty pod zledovatělým povrchem Jupiterova největšího měsíce, Ganymédes. Tyto nepravidelnosti mohou být skalními formacemi uloženými uvnitř, pod Ganymedovou ledovou skořápkou po miliardy let. Objev přichází 11 měsíců po té, co sonda Galileo, která je zaznamenala, řízeně zanikla v Jupiterově atmosféře, po skoro osmi letech služby v systému Jupiteru.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Seznamte se s Merkurem

Jeden z nejlepsich portretu Merkuru, porizeny ze Zeme. Byl zhotoven 20. rijna 1995 pomoci Swedish Vacuum Solar Telescope o prumeru padesat centimetru.Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

tharsis_moc_203.jpg
Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 220P/McNaught

Snímek komety 220P/McNaught. Proti originálu zmenšeno na 75% původní velikosti.

Další informace »