Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Tomáš Metelka Sluneční soustava

Duny kráteru Argyre Planitia

0427-3D-CraterDunefield.jpg
Snímky stereo kamery s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA - Mars Express, ukazují nádherný pohled na marťanský kráter s dunovým polem na jeho dně. Snímky byly fotografovány během 427 oběhu planety v květnu 2004 a ukazují kráter s dunovým polem. Jedná se o místo v severozápadní části kráteru Argyre Planitia, na souřadnicích Marsu - délka 303° východní délky a 43° jižní zeměpisné šířky. Rozlišení obrazu je asi 16,2 metrů na pixel.
Miroslav Brož Sluneční soustava

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

František Martinek Sluneční soustava

Kolik měsíců má Saturn?

mesice_saturna_a.jpg
Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

ganymedes.jpg
Vědci objevili záhadné nerovnoměrnosti v rozložení hmoty pod zledovatělým povrchem Jupiterova největšího měsíce, Ganymédes. Tyto nepravidelnosti mohou být skalními formacemi uloženými uvnitř, pod Ganymedovou ledovou skořápkou po miliardy let. Objev přichází 11 měsíců po té, co sonda Galileo, která je zaznamenala, řízeně zanikla v Jupiterově atmosféře, po skoro osmi letech služby v systému Jupiteru.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Seznamte se s Merkurem

Jeden z nejlepsich portretu Merkuru, porizeny ze Zeme. Byl zhotoven 20. rijna 1995 pomoci Swedish Vacuum Solar Telescope o prumeru padesat centimetru.Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

tharsis_moc_203.jpg
Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Meteorit z Ománu prozradil svůj měsíční původ i historii

Vědci poprvé v historii určili přesný zdroj meteoritu z Měsíce. Jejich jedinečný meteorit zaznamenává totiž čtyři oddělené měsíční impakty. První, který určili, byl Mare Imbrium, nejmladší z velkých meteorických kráterů na Měsíci. Je datován do doby před 3,9 miliardami let. Je to nové a klíčové datum jak pro Měsíční tak dokonce i pro pozemskou stratigrafii, protože jak říkají vědci, život na Zemi by se jen těžko vyvíjel při tak těžkém meteorickém bombardování. Musel se tedy začít vyvíjet až později.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.
Libor Lenža Sluneční soustava

Titan - stále zahalen tajemstvím

Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.

František Martinek Sluneční soustava

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční skvrny dosahují tisíciletého maxima

midi281003.jpg
Sluneční skvrny jsou nyní docela běžnou ozdobou tváře Slunce a v hojném počtu se na ní objevují i v "klidové" části slunečního cyklu. Názorným příkladem může být loňský konec října nebo třeba minulý týden. Podle nové analýzy provedené Institutem pro astronomii v Curychu, se dokonce zdá, že Slunce je nyní nejaktivnější, za uplynulých 1.100 let.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Skalní převisy na Marsu

previsy_mars.jpg
Tento krásný obraz "skalních převisů", modelovaných vanoucím větrem a pískem, je k vidění na Marsu nedaleko Olympus Mons. Snímek byl pořízen stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě Mars Express, kosmické sondy Evropské kosmické agentury (ESA).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence nabízejí barvy fresky

227_313_1.jpg
Třpytivé barvy, od šedé po hnědou, obsahují nově uvolněné snímky Saturnových prstenců. Podobají se fresce, u které je malířem příroda. Sonda Cassini pořídila tento nádherný pohled jen několik dnů před vstupem na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
Kliknutím na obrázek jej získáte v plném rozlišení.


7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »