V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.
V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. Zatím ke srážce nedošlo. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře.Miroslava HromadováSluneční soustava
Německá vláda nabídla Indonésii, Thajsku, Srí Lance a Indii vybudování výstražného systému pro včasné varování před zemětřesením a vlnou tsunami. Projekt by řídil Institut v Postupimi a zájemci by informace o nebezpečí dostávali prostřednictvím e-mailů a SMS.Miroslava HromadováSluneční soustava
Páté největší změřené zemětřesení, které o Vánocích zasáhlo Asii, vychýlilo Zemi z osy a zrychlilo její rotaci. Epicentrum mělo poblíž ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy stupnice. Podle Jana Pretela (ČHMÚ) to na globální změny klimatu asi žádný vliv mít nebude.František MartinekSluneční soustava
Jak jistě každý ví, oblast jihovýchodní Asie byla 26. 12. 2004 postižena mimořádně silným zemětřesením, které následně vyvolalo mohutné přílivové vlny, tzv. tsunami. Nejvíce byli postiženi obyvatelé Indonézie, Thajska, Indie a ostrova Srí Lanka, částečně i tak vzdálené africké země, jako je Kenya či Tanzánie.
Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:
Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů: > Animace tsunami František MartinekSluneční soustava
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.Miroslava HromadováSluneční soustava
Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004) V Antarktidě se 13. prosince 2004 ulomil na ostrově Ross obrovský ledovec známý jako B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě.František MartinekSluneční soustava
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.Libor LenžaSluneční soustava
Dopady velkých těles zanechávají na zemském povrchu stopy v podobě impaktních kráterů, které však zub čas v řádech desítek miliónů let většinou smaže. Zanechávají však i stopy v usazeninách v podobě nejrůznějších anomálních vrstev, které můžeme studovat i s odstupem miliard let.
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.František MartinekSluneční soustava
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Další pěkné počítačem zpracované obrazy povrchu Marsu uvolnila ESA. Pořízeny byly stereokamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Jde o detaily části kráteru Hale v oblasti Argyre basin na jižní polokouli Marsu.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Radarové snímky Titanu získané při nedávném blízkém průletu okolo měsíce jsou stále vědeckou hádankou. Některé z nejzajímavějších útvarů na povrchu se pokusil vysvětlit Ralph Lorenz z Měsíční a planetární laboratoře Arizonské univerzity. Navrhuje například, že na Titanu mohou existovat ledové vulkány.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.
Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.
Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.
sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km Sonda Mars Express pořídila 22. srpna 2004 kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) zatím nejdetailnější snímek Marsova měsíce Phobos. Byl vyfotografován ze vzdálenosti asi 200 km. Vědci doufají, že objasní původ sítě rýh, které sahají na tomto měsíci od rovníku až k pólu.František MartinekSluneční soustava
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.
Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.
Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
