Hladina atmosférického oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, udělala nenadálý skok, který nemůže být vysvětlen žádným odpovídajícím vzrůstem pozemských emisí z elektráren a motorových vozidel. Jejich produkce se v posledních letech tak prudce nezvýšila.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Slunce sice nyní rychle spěje k minimu svého jedenáctiletého cyklu, ale z dlouhodobého hlediska je stále v období velmi vysoké aktivity. Zjistil to mezinárodní tým vědců při Max Planck Institute for Solar System Research (Katlenburg-Lindau, Německo), který vede Dr. Solanki. Tým zrekonstruoval sluneční aktivitu za posledních 11 tisíc let a na základě tohoto výzkumu předpovídá, že současná sluneční aktivita již dosáhla vrcholu a významně se sníží již v průběhu několika příštích dekád.Tomáš MetelkaSluneční soustava
ESA uvolnila 3.listopadu další nádherné snímky pořízené stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Ukazují západní konec systému kaňonů Valles Marineris.
Snímky byly pořízeny během 442 oběhu sondy okolo rudé planety. Jejich originální rozlišení činí až 52 metrů na pixel.
Podle názoru některých astronomů může být naše sluneční soustava zaplněna velkým množstvím téměř neviditelných komet, které mnohonásobně zvyšují nebezpečí katastrofických událostí - srážek Země s velkými nebeskými tělesy.
Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Vědci z Kalifornské Univerzity pracující v Národní laboratoři v Los Alamos začali analyzovat data z přístroje CAPS na palubě sondy Cassini. Ačkoli Cassini obíhá okolo planety Saturn teprve od 1.července, data z Cassini Plasmového Spektrometru (CAPS) již začínají poskytovat nové informace o podivné povaze vesmírného okolí Saturnu.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.
Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.
Po ničivém výbuchu v roce 1980 a větší erupci v roce 1986 se opět probouzí k životu sopka Svatá Helena v americkém státě Washington. František MartinekSluneční soustava
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.Libor LenžaSluneční soustava
Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.Miroslava HromadováSluneční soustava
stav arktického ledovce v roce 1979stav arktického ledovce v roce 2003Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.Miroslava HromadováSluneční soustava
blízkozemní planetka 4179 ToutatisVe středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.Jana TicháSluneční soustava
Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.
CassiniPoprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).František MartinekSluneční soustava
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)
Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).Tomáš MetelkaSluneční soustava
Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Další pohledy na úchvatnou marťanskou krajinu přináší tento obraz, pořízený stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěnou na palubě sondy Mars Express. Ukazuje část velmi silně erodovaného kráteru, vzniklého kdysi dopadem meteoritu do oblasti Solis Planum, v regionu Thaumasia.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
