Sluneční soustava

08.07.2004 14:47 František Martinek Sluneční soustava

CASSINI - novinky od Saturna

Již dva dny po navedení kosmické sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu obdrželi astronomové velice zajímavé vědecké informace, které poněkud jinak než bylo doposud známo, představují nádherný systém planety Saturn.

07.07.2004 09:02 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Spirit objevuje Kolumbijské kopce

Po dlouhé cestě přes Gusevův kráter, terénní vozidlo Spirit přijelo koncem minulého měsíce na úpatí Kolumbijských kopců. Vědci věří, že tyto kopce jsou starší než rovina, která je obklopuje. Steve Squyres, vedoucí této mise, poskytl pro Astrobiology Magazine, exkluzivní rozhovor, ze kterého vybíráme pasáž o hledání cesty vzhůru na Kolumbijské kopce.

06.07.2004 22:04 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Cassini: Prstence, Titan, Japetus a Rhea

Nová pozorování sondy Cassini přinášejí mnoho nového. Nad fotografiem Titanu kroutí vědci hlavou, Saturnovy prstence se možná rozpadají a na Zemi dorazily první snímku měsíců Rhea a Japetus.

02.07.2004 08:54 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

Kosmická sonda Cassini začala posílat zpět k Zemi zatím nejlepší a nejpodrobnější obrázky Saturnových prstenců, jaké kdy astronomové měli k dispozici. Zcela jistě dají vědcům nové náhledy na planetu na původ naší sluneční soustavy a možná dokonce i na formování galaxií.

Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.

01.07.2004 08:39 Roman Maňák Sluneční soustava

SOHO komety

SOHO kometa Sluneční sonda SOHO je již delší dobu "rekordmanem" co se týče počtu objevených komet. Docela nedávno byl oznámen objev již 750- té komety a pro naprostou většinu (přes 700 komet) z těchto komet už byla spočtena a oficinálně zveřejněna dráha. Až na několik málo výjimek se jedná o tzv. sluneční lízače, tj. komety, jejichž perihely leží pod 0.1 AU (to je asi 10 slunečních poloměrů). Hodně používaný název pro tyto komety je převzatý z anglosaské literatury a zní "sungrazers". Jeden z těchto sungrazerů je vidět na horním obrázku v těsné blízkosti Slunce jako svítící stopa (Slunce je na tomto snímku za sondy SOHO zakryto terčíkem a jeho okraj je identický s bílou půlkružnicí).

01.07.2004 08:30 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Poslední dálkový pohled na Titan

Těsně před příletem sondy k Saturnu uvolnili letoví kontroloři tento barevný obrázek Titanu, největšího Saturnova měsíce. Snímek ukazuje měsíc tak, jak bychom ho viděli očima, v přirozených barvách, obklopený silným příkrovem atmosféry bohaté na organické molekuly, které mu dodávají tento mdlý a nevýrazný oranžový přísvit.

30.06.2004 12:31 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Jak dlouhý je den na Saturnu?

Zdánlivě jednoduchá otázka. Víme to přece už nejméně 23 - 24 let, když jej změřil Voyager 1 a následně i jeho bratříček Voyager 2, při své cestě ven ze sluneční soustavy. Stačí nahlédnout do kterékoliv modernější encyklopedie nebo učebnice a můžeme odcitovat. "Saturn rotuje okolo své osy za 10 hodin a 39 minut", (plus - minus).

30.06.2004 08:56 Jiří Dušek Sluneční soustava

V zorném poli Měsíc

Je to zvláštní, ale Měsíc nemá většina hvězdářů příliš v lásce. Jeho oslnivé světlo kazí pozorování mnohem vzdálenějších vesmírných objektů a pozorovatelé v době, kdy je kolem úplňku, většinou odpočívají či zpracovávají své minulé záznamy, účastní se nejrůznějších seminářů a sympózií nebo jednoduše čekají na příznivější podmínky. Ruku na srdce, není to škoda? I když je Měsíc čtyřikrát menší než Země, pohybuje se pouze 400 tisíc kilometrů daleko, takže na něm můžeme i malým dalekohledem, triedrem nebo dokonce pouhýma očima zahlédnout celou řadu podivuhodných detailů.

27.06.2004 21:45 Jana Tichá Sluneční soustava

Svět planetek na Kleti

Hvězdárna Kleť zve o letošních letních prázdninách do Světa planetek. Jmenuje se tak právě připravená nová výstava.

23.06.2004 08:58 František Martinek Sluneční soustava

Zajímavá kometa WILD-2

2. 1. 2004 prolétla americká kosmická sonda STARDUST kolem komety 81P/Wild-2 ve vzdálenosti 236 km od povrchu jejího jádra, jehož průměr byl určen na 5,4 km. Sonda vyslala na Zemi údaje z různých analyzátorů a především množství detailních fotografií. Nejcennější úlovek - vzorky kometárního materiálu - budou dopraveny na Zemi v návratovém pouzdru teprve počátkem roku 2006.

12.06.2004 14:48 Libor Lenža Sluneční soustava

Výzkum Marsu pokračuje

Oba roboti NASA - Opportunity a Spirit - stále pokračují ve své výzkumné misi na povrchu Marsu. Z pohledu prognóz a odhadů již přesluhují, a tak získávají další cenné vědecké informace „nad plán“. Na tři měsíce plánovaná primární mise totiž skončila. Prodloužená mise začíná velmi vzrušujícími a zajímavými vědeckými cíli.

11.06.2004 11:20 Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky, všude kam se podíváš

Asteroidy jsou všude. Nalezneme je blíže Slunci, než je dráha Země, mezi Zemí a Marsem, Marsem a Jupiterem. Kříží dráhy velkých planet a obíhají i za drahou Neptuna. Astronomické databáze jich v současné době evidují přes dvě stě tisíc, a tento počet každý měsíc narůstá. Každý již jistě někdy viděl obrázky zachycující polohy či dráhy všech známých objektů. Jak reálný pohled na naši Sluneční soustavu nám ale tyto obrázky poskytují?. Moc ne, protože jsou ovlivněny nejrůznějšími výběrovými efekty.

11.06.2004 10:28 František Martinek Sluneční soustava

Historie klimatu ukrytá v ledu

Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.

26.05.2004 15:41 František Martinek Sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni⁶⁰, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe⁶⁰, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

26.05.2004 15:31 František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Globální změna zemského klimatu možná nepovede k vymírání některých živočišných či rostlinných druhů, ale spíše naopak: objeví se stovky nových druhů. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že současné představy o globálním oteplování jako o katastrofě nemusí být pravdivé.

24.05.2004 09:06 Martin Pauer Sluneční soustava

Fyzika Venuše - II. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

Fyzika Venuše - I. část

17.05.2004 08:53 Jan Verfl Sluneční soustava

Drak na Titanu

Nový přístroj SDI (Simultaneous Differential Imager, česky řekněme "Současný rozdílový zobrazovač"?) čerstvě instalovaný na systém adaptivní optiky NACO dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile umožňuje pořídit velmi ostré záběry naráz ve třech vybraných vlnových délkách. Přestože jde o technologii určenou především ke studiu exoplanet, je tento přístroj velmi užitečný k pozorování objektů s výraznou atmosférou, jako je například Saturnův měsíc Titan. Pozorování prováděná zároveň v úzkém "okně", v němž je atmosféra částečně průhledná a na blízkých vlnových délkách, kde průhledná není, umožňuje odečtením záběrů získat téměř nerušený pohled na povrch tělesa.

16.05.2004 14:46 Martin Pauer Sluneční soustava

Astropis: Fyzika Venuše - I. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

12.05.2004 10:03 František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Titanu

Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.

04.05.2004 12:21 František Martinek Sluneční soustava

Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA).