Sluneční soustava

27.09.2004 16:21 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

25.09.2004 00:00 Jana Tichá Sluneční soustava

Vzácná planetka nebo spící kometa?

Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.

24.09.2004 15:33 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Nový prstenec u Saturnu

Poprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).

24.09.2004 09:55 František Martinek Sluneční soustava

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.

22.09.2004 07:11 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pastevec mezi Saturnovými prstenci

Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)

21.09.2004 11:15 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají

Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).

15.09.2004 15:02 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pozor na prach z měsíce Io

Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.

14.09.2004 08:08 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové pohledy na Solis Planum

Další pohledy na úchvatnou marťanskou krajinu přináší tento obraz, pořízený stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěnou na palubě sondy Mars Express. Ukazuje část velmi silně erodovaného kráteru, vzniklého kdysi dopadem meteoritu do oblasti Solis Planum, v regionu Thaumasia.

13.09.2004 07:59 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Nové objekty v Saturnových prstencích

Rodina Saturnových měsíců a prstenců se po podrobném zpracování fotografického materiálu dále rozrůstá.

10.09.2004 07:46 Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

Koncem září prolétne v blízkosti Země planetka 4179 Toutatis. K nejtěsnějšímu přiblížení - na vzdálenost 0,011 AU (1,6 mil. km) - dojde 30. 9., největší jasnosti - 8,9 mag - ale planetka dosáhne o dva dny dříve. Bohužel bude v té době již hluboko na jižní obloze, a tudíž z našich zeměpisných šířek nepozorovatelná. Přesto se ji ale můžete pokusit spatřit i pomoci menšího dalekohledu (např. velkého Sometu) již mnoho dní předem. Dvanácté magnitudy totiž dosáhne již 11. září a bude nadále zjasňovat. Měli byste se ale o její spatření pokusit co nejdříve, jedenáctého bude již na deklinaci -16° a 26.9. klesne až na -32°.

07.09.2004 22:13 Libor Lenža Sluneční soustava

Planetka pro přítele

V druhé polovině září uplynou 2 roky od náhlého odchodu významného českého planetologa, geologa, amatérského astronoma, dobrého odborníka a přítele RNDr. Mojmíra Eliáše, CSc. Patřil mezi lidi, se kterými jsem se vždy rád setkával a snažil se načerpat alespoň část jeho vědomostí a zkušeností, stejně jako humorného nadhledu i na vážné věci kolem nás. Byl to člověk neopakovatelný a zasloužil si být s námi jaksi napořád, a to nejen v našich myslích a vzpomínkách. Jsem šťastný, že jeho práce a přínos pro českou astronomii, a především pak její popularizaci, byla po zásluze oceněna.

06.09.2004 07:56 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.

03.09.2004 08:40 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.

Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.

03.09.2004 08:37 Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky amatérskými dalekohledy

Nemáte rádi pozorování statických objektů? Rádi vyhledáváte podle mapek a zakreslujete do hvězdných polí? Rádi vymýšlíte strategii pozorování objektů, které třeba dalších deset let nebudete mít možnost spatřit? Nebo se "jen" chcete stát členy Millenium Clubu? Pokud máte dalekohled o průměru 10 cm (např. Somet binar), můžete během následujících deseti let napozorovat celkem 168 planetek do 11. magnitudy.

31.08.2004 21:23 Libor Lenža Sluneční soustava

Odešel Dr. Fred L. Whipple - jeden z největších kometárních astronomů

Předposlední srpnový den přišla velmi smutná zpráva o úmrtí velikána světové astronomie prof. Dr. Freda L. Whippleho. Zemřel několik měsíců před nedožitými 98. narozeninami.

31.08.2004 11:49 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Eos Chasma - zajímavá oblast Valles Marinersis

Nově zveřejněný snímek Marsova povrchu, pořízený stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC), umístěné na palubě Mars express, sondy Evropské kosmické agentury, ukazuje pohled na jižní část Valles Marineris, pojmenovanou Eos Chasma. Snímky, ze kterých je výsledný obraz složen, byly pořízeny během 533 oběhu sondy okolo Marsu, v červnu 2004. Střed obrazu je na 322° východní délky a 11° jižní šířky. Rozlišení obrazu je přibližně 80 metrů na pixel.

30.08.2004 08:59 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Velká cesta okolo Saturnových měsíců - Enceladus

Před dvěma sty patnácti lety, Sir William Herschel objevil jeden ze Saturnových menších měsíců Enceladus, o průměru necelých 500 kilometrů (vlevo).

27.08.2004 15:27 František Martinek Sluneční soustava

Kometa SL-9 a změny v atmosféře Jupitera

V červenci letošního roku uplynulo 10 let od srážky jednotlivých úlomků komety Shoemaker-Levy 9 s planetou Jupiter. Více než 20 částí kometárního jádra vniklo velkou rychlostí do atmosféry Jupitera v období od 16. do 22. července 1994. Všechny úlomky ukončily svoji existenci v oblasti kolem 45° jižní jovigrafické šířky.

25.08.2004 14:38 František Martinek Sluneční soustava

Krátery pod ledem Antarktidy

Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů.

Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci.

25.08.2004 08:28 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Meteority možná byly spouštěcím mechanizmem pozemského života

Vědci z Kalifornské univerzity objevili, že meteority, zvláště ty železné, možná byly oním kritickým prvkem, který umožnil vznik pozemského života. Jejich výzkum totiž dokládá, že právě meteority mohly dodat na Zemi mnohem více fosforu, než ho kdysi zeměkoule obsahovala. A fosfor, to je jeden z klíčů k životu.