Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Krátery pod ledem Antarktidy

grace_browse.jpg

Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů.

Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Duny kráteru Argyre Planitia

0427-3D-CraterDunefield.jpg
Snímky stereo kamery s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA - Mars Express, ukazují nádherný pohled na marťanský kráter s dunovým polem na jeho dně. Snímky byly fotografovány během 427 oběhu planety v květnu 2004 a ukazují kráter s dunovým polem. Jedná se o místo v severozápadní části kráteru Argyre Planitia, na souřadnicích Marsu - délka 303° východní délky a 43° jižní zeměpisné šířky. Rozlišení obrazu je asi 16,2 metrů na pixel.
Miroslav Brož Sluneční soustava

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

František Martinek Sluneční soustava

Kolik měsíců má Saturn?

mesice_saturna_a.jpg
Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

ganymedes.jpg
Vědci objevili záhadné nerovnoměrnosti v rozložení hmoty pod zledovatělým povrchem Jupiterova největšího měsíce, Ganymédes. Tyto nepravidelnosti mohou být skalními formacemi uloženými uvnitř, pod Ganymedovou ledovou skořápkou po miliardy let. Objev přichází 11 měsíců po té, co sonda Galileo, která je zaznamenala, řízeně zanikla v Jupiterově atmosféře, po skoro osmi letech služby v systému Jupiteru.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Seznamte se s Merkurem

Jeden z nejlepsich portretu Merkuru, porizeny ze Zeme. Byl zhotoven 20. rijna 1995 pomoci Swedish Vacuum Solar Telescope o prumeru padesat centimetru.Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

tharsis_moc_203.jpg
Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Meteorit z Ománu prozradil svůj měsíční původ i historii

Vědci poprvé v historii určili přesný zdroj meteoritu z Měsíce. Jejich jedinečný meteorit zaznamenává totiž čtyři oddělené měsíční impakty. První, který určili, byl Mare Imbrium, nejmladší z velkých meteorických kráterů na Měsíci. Je datován do doby před 3,9 miliardami let. Je to nové a klíčové datum jak pro Měsíční tak dokonce i pro pozemskou stratigrafii, protože jak říkají vědci, život na Zemi by se jen těžko vyvíjel při tak těžkém meteorickém bombardování. Musel se tedy začít vyvíjet až později.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.
Libor Lenža Sluneční soustava

Titan - stále zahalen tajemstvím

Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.

František Martinek Sluneční soustava

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční skvrny dosahují tisíciletého maxima

midi281003.jpg
Sluneční skvrny jsou nyní docela běžnou ozdobou tváře Slunce a v hojném počtu se na ní objevují i v "klidové" části slunečního cyklu. Názorným příkladem může být loňský konec října nebo třeba minulý týden. Podle nové analýzy provedené Institutem pro astronomii v Curychu, se dokonce zdá, že Slunce je nyní nejaktivnější, za uplynulých 1.100 let.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Skalní převisy na Marsu

previsy_mars.jpg
Tento krásný obraz "skalních převisů", modelovaných vanoucím větrem a pískem, je k vidění na Marsu nedaleko Olympus Mons. Snímek byl pořízen stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě Mars Express, kosmické sondy Evropské kosmické agentury (ESA).


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »