Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost proudění v Titanově atmosféře

huygensbig.jpg
Odborníci publikovali první výsledky měření rychlosti proudění v atmosféře měsíce Titan. Díky využití globální sítě radioteleskopů mohli vědci měřit rychlost větrů, které "cloumaly" sondou Huygens při jejím sestupu atmosférou Titanu. Tento naplánovaný experiment nemohl být uskutečněn z kosmického prostoru, jak bylo původně plánováno. Příčinou byla porucha na jednom z přijímačů mateřské sondy Cassini. V blízkosti povrchu vane jen mírný vítr, jehož rychlost pomalu roste s přibývající výškou do přibližně 60 km. Pak nastává prudká změna, která může naznačovat přítomnost bouřlivé vrstvy atmosféry, tedy oblasti náhlých prudkých změn rychlosti proudění.
Libor Lenža Sluneční soustava

Bouřlivý Saturn

saturnatmbig.jpg
Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak vysoký je Mount Everest?

Mount_Everest.jpg
Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.
Pavel Koten Sluneční soustava

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.
Libor Lenža Sluneční soustava

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
František Martinek Sluneční soustava

900 komet SOHO a tipovací soutěž k tomu

SOHO_twocomets.jpg
Astronomická družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995, pořídila kromě detailních fotografií Slunce v mnoha případech také "momentky" z posledních okamžiků života 900 malých komet, které ukončily svoji existenci ve žhavé náruči Slunce. Astronomové jsou překvapeni tak velkým počtem komet, padajících na Slunce. Vždyť před startem družice SOHO jich bylo známo pouze 26.
Pavel Koten Sluneční soustava

Role supernov při vzniku Sluneční soustavy

Analýza starého meteoritu nalezeného v Číně odhalila přítomnost izotopu síry 36, který je výsledkem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Tento izotop s krátkým poločasem rozpadu 300 tisíc let se tedy vyskytoval v ranných stádiích existence Sluneční soustavy. Pravděpodobnější variantou zdroje chlóru 36 je exploze blízké supernovy.
František Martinek Sluneční soustava

Dynamická atmosféra planety Saturn

Cassini_PIA06569.jpg
Přesto, že v posledních dnech byla velká pozornost věnována evropské sondě Huygens a jejímu výzkumu Saturnova měsíce Titan, ve své činnosti pokračovala i hlavní sonda Cassini, obíhající od 1. 7. 2004 kolem Saturna. Postupně jsou publikovány fotografie viditelného "povrchu" planety. Nedávno pořízená fotografie představuje nový pohled na atmosféru planety. Ukazuje se, že zdejší ovzduší, bohaté na vodík a helium, je velmi dynamické prostředí, zaplněné skvrnami, oválnými útvary, rotujícími víry a plynnými proudy.
František Martinek Sluneční soustava

Huygens: co nyní víme o Titanu

Titan_river.jpg
Již 10 dnů uplynulo od přistání evropského modulu Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. Přestože jsou získaná data postupně zpracovávána a publikována jen velmi pomalu, některé poznatky o tomto zajímavém a vzdáleném světě již byly publikovány. Zde je shrnutí alespoň některých základních informací.
Pavel Koten Sluneční soustava

Opportunity nalezl železný meteorit

Velmi zajímavý objekt zaznamenal rover Opportunity působící v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Při průzkumu zbytků vlastního ochranného tepelného štítu nalezl meteorit o velikosti basketbalového míče, který je převážně tvořen ze železa a niklu. Na zemském povrchu jsou takové meteority poměrně málo časté.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Výprava do ztraceného světa

V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší srážka ledovců

iceberg.jpg
V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. Zatím ke srážce nedošlo. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Rotace Země se zrychlila

world.jpg
Páté největší změřené zemětřesení, které o Vánocích zasáhlo Asii, vychýlilo Zemi z osy a zrychlilo její rotaci. Epicentrum mělo poblíž ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy stupnice. Podle Jana Pretela (ČHMÚ) to na globální změny klimatu asi žádný vliv mít nebude.
František Martinek Sluneční soustava

Družicové snímky oblastí postižených nedávnou katastrofou

globe_tsunami.jpg
Jak jistě každý ví, oblast jihovýchodní Asie byla 26. 12. 2004 postižena mimořádně silným zemětřesením, které následně vyvolalo mohutné přílivové vlny, tzv. tsunami. Nejvíce byli postiženi obyvatelé Indonézie, Thajska, Indie a ostrova Srí Lanka, částečně i tak vzdálené africké země, jako je Kenya či Tanzánie.

Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:

Petr Bartoš Sluneční soustava

Neklidná Země

Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů:
> Animace tsunami
František Martinek Sluneční soustava

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší plovoucí těleso na Zemi

Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
V Antarktidě se 13. prosince 2004 ulomil na ostrově Ross obrovský ledovec známý jako B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »