Sluneční soustava

24.05.2005 20:22 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pomohou mikrobi z Yellowstonu odhalit tajemství života na Marsu?

Vědecký tým Univerzity v Boulderu (Colorado, USA) objevil bizarní skupinu mikrobů, kteří žijí v nepohostinném prostředí geotermálních vřídel v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu. Objev by mohl poskytnout nový pohled na "život" v minulosti Země a mohl by pomoci při hledání důkazů života na Marsu.

06.05.2005 08:38 Pavel Koten Sluneční soustava

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.

Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.

05.05.2005 19:48 František Martinek Sluneční soustava

Dvanáct nových měsíců planety Saturn

Astronomové vypátrali 12 nových malých měsíčků obíhajících kolem planety Saturn. Tým astronomů z University of Hawaii a Carnegie Institute of Washington použil k pátrání po nových měsících japonský dalekohled Subaru o průměru 8,2 m, který se nachází na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Objev byl učiněn 12. 12. 2004.

28.04.2005 18:02 František Martinek Sluneční soustava

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

25.04.2005 12:10 František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.

22.04.2005 15:00 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Ledovec B-15A narazil do Drygalského jazyka

Vědci i veřejnost se konečně dočkali - na Antarktidě do sebe narazila dvě obří ledová tělesa. Nešlo však o přímý náraz, ale pouze o jakési "otření" a navíc s tříměsíčním zpožděním.

20.04.2005 12:47 František Martinek Sluneční soustava

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.

11.04.2005 15:28 František Martinek Sluneční soustava

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

11.04.2005 07:39 Martin Lehký Sluneční soustava

Komety Theodora Brorsena

Dánský astronom Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (29. července 1819 - 31. května 1895) objevil během svého bohatého astronomického života protisvit zvířetníkové světla, kulovou hvězdokupu NGC 6539 Oph a dvě krátkoperiodické a tři dlouhoperiodické komety, na které se nyní podíváme trochu podrobněji a přiblížíme si jejich osudy. Zveme Vás na slavnostní setkání ke 110. výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena

05.04.2005 08:07 Bohumír Rada Sluneční soustava

Hvězdárna Ladislava Šmída v Kunžaku a její pozorovací řady na internetu

Povrch Slunce se slunečními skvrnami a fakulovými poli (slunečnífotosféra) jest sledován v Kunžaku nepřetržitě od roku 1947, z toho odroku 1976 na mé specializované pozorovatelně.

24.03.2005 20:34 František Martinek Sluneční soustava

Existuje na Neptunu superionizovaný vodní oceán?

Vědcům se podařilo experimentálně vytvořit podmínky, za jakých může existovat voda uvnitř obřích planet. Ukázalo se, že voda přitom přechází do kvalitativně nového "superionizovaného" skupenského stavu.

Podle současných představ existují v nitrech obřích planet extrémní podmínky - teploty zde mohou dosahovat až 1000 °C a tlak může více než 100 000krát převyšovat hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu. V takovýchto podmínkách obvykle získávají materiály zvláštní vlastnosti, rozdílné od běžného stavu. Jak se ukázalo, voda není výjimkou.

17.03.2005 09:36 Veselý Jan Sluneční soustava

Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru

Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.

Sonda Cassini objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i geologickou aktivitu na Saturnově měsíci Enceladu. Magnetometr sondy při prvním průletu okolo Enceladu 17. února 2005 ve vzdálenosti 1167 km objevil magnetické pole. Při dalším setkání sondy s měsícem (500 km) 9. března 2005 sonda předchozí objev potvrdila a navíc objevila oscilace způsobené interakcí elektricky nabitých (ionizovaných) molekul s magnetickým polem, jejichž frekvence pomohla zjistit, že jde pravděpodobně o molekuly vody.

14.03.2005 15:43 František Martinek Sluneční soustava

Další česká planetka č. 61 404 Očenášek

V srpnu 2004 jsme na těchto stránkách informovali o 55. výročí úmrtí významného a všestranného československého technika a vynálezce Ludvíka Očenáška (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949). Patřil ke světové špičce průkopníků raketové techniky. V roce 1905 zkonstruoval hvězdicový rotační motor pro pohon letadel, a také vlastní letadlo - jednoplošník. Od roku 1928 se začal systematicky věnovat raketovému výzkumu. Dne 2. března 1930 provedl v Praze na Bílé hoře několik prvních zkušebních startů jedno- i dvoustupňových raket, které dosáhly výšky 1,5 km. Uvažoval také o vypouštění sondážních raket z letadel a o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti.

10.03.2005 20:45 Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

Vědci vyřešili záhadu chybějících tavených hornin v meteorickém kráteru. Odhalili důvod, proč se ve známém meteorickém kráteru na severu Arizony vyskytuje tak málo impaktně tavených hornin. Železný meteorit, který tento kráter vytvořil před téměř 50 000 lety, měl mnohem menší rychlost, než se předpokládalo. Tento závěr přinesla zpráva H. Jay Meloshe (University of Arizona) a Garetha Collinse (Imperial College, Londýn), uveřejněná v časopisu Nature (10. března).

28.02.2005 18:46 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

28.02.2005 16:29 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jména pro nové Saturnovy měsíce

Sonda Cassini objevila u Saturnu 6 nových měsíců. Celkem má nyní Saturn 37 měsíců. Dva vloni objevené mezi oběžnými dráhami měsíců Mimas a Enceladus byly pojmenovány Methone a Pallene. V řecké mytologii byly Methone a Pallene dvě ze 7 krásných dcer obra Alkyonea.

26.02.2005 09:13 Michal Švanda Sluneční soustava

Přímé pozorování 3-D magnetické rekonexe v zemské magnetosféře

Předpokládá se, že magnetická rekonexe je v zemské magnetopauze nejefektivnější mechanismus umožňující průnik materiálu přicházejícího od Slunce skrz magnetický deštník. Již dříve byly pozorovány některé geometrické vlastnosti penetrujících plazmatických struktur (transientů) a prostorově ohraničených rekonexí, ale jejich principy nebyly spolehlivě vysvětleny především kvůli vysoké rychlosti magnetopauzy a protože byla k dispozici data vždy jen z jedné družice. 8. října 2004 byla v časopise Geophysical Research Letters publikována případová studie založená na vícebodovém měření získaném během mise Cluster. Vědci dostali poprvé příležitost trojrozměrně přímo pozorovat topologii magnetického pole v magnetopauze a její změny, vedoucí k rekonexi ve více místech, kterou lze vysvětlit pozorované geometrické vlastnosti.

23.02.2005 14:20 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zamrzlé moře na Marsu

Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.

22.02.2005 19:06 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Gigantická kosmická exploze zasáhla Zemi

Gigantická kosmická exploze v prosinci 2004 ukázala, že Zemi hrozí daleko větší nebezpečí ze samotného vesmíru než od hypotetických cizích invazí jako ve filmech "Den nezávislosti" nebo "Válka světů".

17.02.2005 18:15 Libor Lenža Sluneční soustava

Obří kráter na Titanu

Na radarových snímcích měsíce Titan pořízených radarovou aparaturou na palubě sondy Cassini byla identifikována obří kruhová struktura s venkovním průměrem přibližně 440 kilometrů. Útvar je podobný velkému kráteru nebo části kruhového bazénu za jejichž vznikem stojí dopad komety nebo planetky o velikosti desítek kilometrů. Jedná se o první impaktní útvar, který byl na radarových snímcích Titanu nalezen.