Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Pluto_impact.jpg
Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.
František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.
František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Pluto_Charon.jpg
Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nové prstence planety Uran

2005_Uran.jpg
K překvapení astronomů vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) dva nové prstence kolem planety Uran. Vzdálenější prstenec (R/2003 U1) se nachází přibližně ve dvojnásobné vzdálenosti než doposud známé prstence Uranu. Nově objevené prstence se nacházejí tak daleko od planety, že jsou označovány jako "druhý systém prstenců".
František Martinek Sluneční soustava

Písečné bouře na Měsíci?

alsep15.jpg
Američtí vědci informovali o tom, že vždy časně zrána zuří na Měsíci písečné (přesněji řečeno prašné) bouře. Dokazují to jak optická pozorování měsíčního terminátoru ze Země, tak i záhadné výsledky experimentů, provedených pomocí některých přístrojů, umístěných na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Huygens_atmosfera.jpg
Unikátní výsledky získali astronomové pomocí přístrojů ACP (Aerosol Collector and Pyrolyser) a GCMS (Gas Chromatograph Mass Spectrometer), umístěných na palubě evropské sondy Huygens, která 14. 1. 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan. Poprvé se tak podařilo přímo na místě studovat chemické složení atmosféry měsíce včetně aerosolů a včetně určování izotopového složení.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Huygens_descent.jpg
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.
František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

MARSIS_1.jpg
Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

Cassini pozoruje výtrysky materiálu na měsíci Enceladus

Enceladus_fontana_1.jpg
Kolem planety Saturn obíhá od 1. 7. 2004 americká kosmická sonda CASSINI. Jejím úkolem je dlouhodobý výzkum planety, jejích prstenců a početné rodiny měsíců. V současné době jich je u Saturna známo 47. Sonda postupně posílá na Zemi detailní obrázky měsíců, k nimž se na své dráze přiblížila na malou vzdálenost. Jedním ze zkoumaných měsíců je Enceladus o průměru 512 km.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.
František Martinek Sluneční soustava

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.


7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »