Sluneční soustava

28.03.2006 09:20 František Martinek Sluneční soustava

Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

Svoji první zkušební fotografii povrchu Marsu pořídila nejnovější americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Již na základě první fotografie si můžeme udělat představu o tom, co všechno může sonda odhalit, až bude zahájena její hlavní vědecká mise. Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005.

21.03.2006 16:57 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kde vznikly železné meteority?

Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

15.03.2006 14:26 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kometa Wild 2 je z "ohně a ledu"

Dvi stopy vzniklé pro pruniku eástic kometárního prachu do detektoru vyplniného aerogelem

Vědci při rozboru, na Zem přivezených prachových částeček z komety Wild 2, zjistili, že materiál byl v minulosti tepelně přepracován a to buď za vysokých teplot v blízkosti Slunce nebo snad u zcela jiné hvězdy. Výsledky otevírají otázku, kde a kdy se tyto minerály do komety dostaly.

10.03.2006 11:52 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jaký bude příští cyklus sluneční aktivity?

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

10.03.2006 09:58 Veselý Jan Sluneční soustava

Voda na Enceladu!

"Došli jsme k rozhodnému závěru, že možná máme důkaz kapalné vody v tak malém a tak chladném tělese," takto nerozhodně prezentovala rozhodný závěr svého týmu Carolyn Porcová ze Space Science Institute v Boulderu. "Máme-li však pravdu, značně jsme rozšířili výběr míst ve sluneční soustavě, kde by mohly být podmínky vhodné pro živé organismy."

09.03.2006 12:56 František Martinek Sluneční soustava

Saturnův prstenec G v jiném světle

Na publikovaném obrázku je zachycen velmi slabý Saturnův prstenec G. Díky zvýšenému kontrastu je dobře vidět, že vnitřní okraj prstence je mimořádně ostře ohraničený. Naopak jeho vnější okraj je velmi difúzní (rozptýlený).

09.03.2006 10:41 Ivo Míček Sluneční soustava

Kráter Kebira v Egyptě - největší kráter Severní Afriky

Vědci z Boston University oznámili 3.3.2006 objev dalšího kráteru meteorického původu na Sahaře a zároveň největšího v Severní Africe. Na satelitních snímcích jej objevil Dr. Farouk El-Baz (podílel se i na výzkumech v rámci projektu Apollo) spolu s Dr. Emanem Ghoneimem. Kráter o průměru 31 km dostal jméno Kebira (což v arabštině znamená "velký") a má patrný dvojitý val, čímž připomíná měsíční krátery. O své prvenství tak přišel kráter v Čadu s průměrem 12 km.

07.03.2006 14:45 František Martinek Sluneční soustava

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.

27.02.2006 10:34 František Martinek Sluneční soustava

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.

06.02.2006 14:07 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Transneptunické těleso UB313 je větší než Pluto

Astronomové na základě radiových měření tepelného záření určili, že nejvzdálenější známý objekt 2003 UB313 je větší než planeta Pluto.

03.02.2006 13:14 František Martinek Sluneční soustava

Kometa Tempel - 1: vodní led pozorován na povrchu jádra

Tým vědců NASA a University of Maryland, kteří se podíleli na projektu kosmické sondy Deep Impact, jež poprvé v historii výzkumu komet "bombardovala" 4. 7. 2005 jádro komety Tempel - 1, si připsal na svůj účet další prvenství: jako první objevil vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.

13.01.2006 12:54 František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Titanu?

V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.

04.01.2006 13:31 František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.

30.12.2005 12:41 František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nové prstence planety Uran

K překvapení astronomů vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) dva nové prstence kolem planety Uran. Vzdálenější prstenec (R/2003 U1) se nachází přibližně ve dvojnásobné vzdálenosti než doposud známé prstence Uranu. Nově objevené prstence se nacházejí tak daleko od planety, že jsou označovány jako "druhý systém prstenců".

20.12.2005 13:42 František Martinek Sluneční soustava

Písečné bouře na Měsíci?

Američtí vědci informovali o tom, že vždy časně zrána zuří na Měsíci písečné (přesněji řečeno prašné) bouře. Dokazují to jak optická pozorování měsíčního terminátoru ze Země, tak i záhadné výsledky experimentů, provedených pomocí některých přístrojů, umístěných na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.

07.12.2005 13:46 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

Silné turbulence ve vysokých vrstvách atmosféry, druhá vrstva ionosféry a pravděpodobné bleskové výboje byly překvapivě společně objeveny aparaturou HASI (Huygens Atmospheric Structure Instrument) během sestupného manévru sondy Huygens k povrchu Saturnova měsíce Titan.

06.12.2005 16:00 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část III

Aparatura SSP (Surface Science Package) zjistila, že sonda Huygens mohla na Titanu dopadnout a narazit v okamžiku přistání na ledové oblázky, a potom klesnout do "písčitého" povrchu, možná zvlhčeného kapalným metanem. Mohl existovat na Titanu příliv a odliv?

06.12.2005 08:47 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Unikátní výsledky získali astronomové pomocí přístrojů ACP (Aerosol Collector and Pyrolyser) a GCMS (Gas Chromatograph Mass Spectrometer), umístěných na palubě evropské sondy Huygens, která 14. 1. 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan. Poprvé se tak podařilo přímo na místě studovat chemické složení atmosféry měsíce včetně aerosolů a včetně určování izotopového složení.

05.12.2005 14:17 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.

01.12.2005 21:43 František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.