Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Ivo Míček Sluneční soustava

Kráter Kebira v Egyptě - největší kráter Severní Afriky

bu_web_color.jpg
Vědci z Boston University oznámili 3.3.2006 objev dalšího kráteru meteorického původu na Sahaře a zároveň největšího v Severní Africe. Na satelitních snímcích jej objevil Dr. Farouk El-Baz (podílel se i na výzkumech v rámci projektu Apollo) spolu s Dr. Emanem Ghoneimem. Kráter o průměru 31 km dostal jméno Kebira (což v arabštině znamená "velký") a má patrný dvojitý val, čímž připomíná měsíční krátery. O své prvenství tak přišel kráter v Čadu s průměrem 12 km.
František Martinek Sluneční soustava

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Jupiter_OvalBA.jpg
Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.
František Martinek Sluneční soustava

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Pluto_impact.jpg
Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.
František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.
František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Pluto_Charon.jpg
Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nové prstence planety Uran

2005_Uran.jpg
K překvapení astronomů vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) dva nové prstence kolem planety Uran. Vzdálenější prstenec (R/2003 U1) se nachází přibližně ve dvojnásobné vzdálenosti než doposud známé prstence Uranu. Nově objevené prstence se nacházejí tak daleko od planety, že jsou označovány jako "druhý systém prstenců".
František Martinek Sluneční soustava

Písečné bouře na Měsíci?

alsep15.jpg
Američtí vědci informovali o tom, že vždy časně zrána zuří na Měsíci písečné (přesněji řečeno prašné) bouře. Dokazují to jak optická pozorování měsíčního terminátoru ze Země, tak i záhadné výsledky experimentů, provedených pomocí některých přístrojů, umístěných na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Huygens_atmosfera.jpg
Unikátní výsledky získali astronomové pomocí přístrojů ACP (Aerosol Collector and Pyrolyser) a GCMS (Gas Chromatograph Mass Spectrometer), umístěných na palubě evropské sondy Huygens, která 14. 1. 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan. Poprvé se tak podařilo přímo na místě studovat chemické složení atmosféry měsíce včetně aerosolů a včetně určování izotopového složení.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Huygens_descent.jpg
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.
František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

MARSIS_1.jpg
Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

Cassini pozoruje výtrysky materiálu na měsíci Enceladus

Enceladus_fontana_1.jpg
Kolem planety Saturn obíhá od 1. 7. 2004 americká kosmická sonda CASSINI. Jejím úkolem je dlouhodobý výzkum planety, jejích prstenců a početné rodiny měsíců. V současné době jich je u Saturna známo 47. Sonda postupně posílá na Zemi detailní obrázky měsíců, k nimž se na své dráze přiblížila na malou vzdálenost. Jedním ze zkoumaných měsíců je Enceladus o průměru 512 km.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »