Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Obrovské zásoby vody hluboko pod povrchem Země

Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.
Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.
Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.
František Martinek Sluneční soustava

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Kresba dráhy sondy Ulysses.
Kresba dráhy sondy Ulysses.
Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.
František Martinek Sluneční soustava

Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.
František Martinek Sluneční soustava

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.
František Martinek Sluneční soustava

Tryskové proudění (jet stream) v atmosféře Titanu

Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.

Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.

František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).
Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
František Martinek Sluneční soustava

Výzkum planetek pomocí radaru

1999JM8.jpg
Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."
Jana Tichá Sluneční soustava

Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.

Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

František Martinek Sluneční soustava

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

TagishLake_1.jpg
Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.
František Martinek Sluneční soustava

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek oblačnosti na Saturnu

Oblaka_Saturn.jpg
Tento senzační snímek zachycuje oblaka v atmosféře planety Saturn při "šikmém" pohledu na oblast kolem vysokých planetárních šířek na severní polokouli planety. Slunce se v tomto okamžiku nacházelo nízko nad horizontem, což umožnilo lepší pozorování vertikální struktury oblaků. Skupina oblaků v okolí zobrazeného atmosférického víru v levém spodním rohu obrázku se zvedá vysoko nad okolní prostředí, čímž vytváří stíny ve směru ke spodnímu okraji obrázku.


8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »