Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Mezinárodní seminář o výzkumu Slunce ve Valmezu

HVM-02.jpg
Ve dnech 12. až 14. října 2007 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat mezinárodní (česko-slovenský) populárně-naučný sluneční seminář, určený široké veřejnosti. Akce je pořádána v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year 2007). Seminář pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Českým koordinačním výborem IHY 2007, Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Den na Saturnu je kratší

SaturnVISmed.jpg
Astronomové použili data ze sond Cassini, Pioneer a Voyager a vypočítali pro Saturn novou dobu rotace - 10 hodin, 32 minut a 35 sekund, tj. asi o 15 minut méně než byly výpočty z minulého roku. Těch několik minut by mohlo mít velké důsledky pro názory na Saturn a další plynné obry.
František Martinek Sluneční soustava

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.
František Martinek Sluneční soustava

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.
František Martinek Sluneční soustava

Překvapující snímky Saturnova měsíce Iapetus

Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Vědecký tým, zajišťující misi Cassini k Saturnu, překvapeně doslova zíral na stovky fotografií, které sonda 10. 9. 2007 vyslala na Zemi po průletu kolem Saturnova měsíce „dvou tváří“ s názvem Iapetus. Snímky byly na Zemi přijímány v průběhu úterý a středy tohoto týdne. Zachycují rozdílné povrchy měsíce, které by se daly označit jako jin a jang – bílá polokoule vypadá, jako by byla pokryta čerstvě napadaným sněhem, zatímco druhá polovina měsíce je černá jako asfalt.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

sun_comp.jpg
Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.
František Martinek Sluneční soustava

Mohou meteority přenášet život?

Kresba ruské družice FotonM3.
Kresba ruské družice FotonM3.
Vědci z univerzity v Aberdeenu budou mezi více než 60 výzkumníky a techniky, kteří pro Evropskou kosmickou agenturu ESA (European Space Agency) připravují misi družice Foton M3, jejíž start je naplánován na příští měsíc. Start se uskuteční 14. 9. 2007 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Bezpilotní výzkumná družice ponese na své palubě 35 experimentů z oblasti biologických a fyzikálních věd, včetně experimentu s přírodním kamenem, který navrhl profesor John Parnell, předseda Geology & Petroleum Geology (University of Aberdeen).
František Martinek Sluneční soustava

Zajímavý pohled na Saturnovy prstence

Saturnovy prstence
Saturnovy prstence
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997), která byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, posílá na Zemi další a další fotografie jak samotné planety, tak i jejích prstenců a měsíců. Připojený snímek byl pořízen 14. 6. 2007 ze vzdálenosti zhruba 1,6 miliónu km. Rozlišení snímku je přibližně 10 km na 1 pixel. Fotografie byla pořízena pomocí úzkoúhlé kamery ve viditelném světle.
Michal Václavík Sluneční soustava

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Uhlovodíky na Hyperionu

hyperion.jpg
Americká sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně kráterů naplněných uhlovodíky. Proti dřívějším předpokladům se zdá, že základní látky, nezbytné pro život, jsou v naší Sluneční soustavě rozšířenější.
František Martinek Sluneční soustava

Ceres a Vesta – co nového?

Snímky planetek Ceres a Vesta, které pořídil HST.
Snímky planetek Ceres a Vesta, které pořídil HST.
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie dvou největších těles hlavního pásu planetek, který se rozkládá v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Snímky by měly astronomům pomoci při plánování činnosti sondy DAWN při výzkumu dvou nejhmotnějších planetek Ceres a Vesta.
František Martinek Sluneční soustava

Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů

Kresba americké sondy DAWN.
Kresba americké sondy DAWN.
Hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem se podobá pohozenému starému materiálu ve Sluneční soustavě, který nebyl použit na stavbu planet. Jeho výzkum můžeme přirovnat k objevování dávné historie předmětů, které po dlouhé době nalezneme zapomenuté na půdě. Zaprášená tělesa v pásu planetek jsou pozůstatky z dávné doby formování Sluneční soustavy. Každá planetka má svoji vlastní historii, která vypovídá o tom, jak to tehdy bylo, když Sluneční soustava teprve vznikala.
František Martinek Sluneční soustava

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Další dva aktivní měsíce Saturnu

Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Zdá se, že se ve sluneční soustavě rozšíří rodina sopečných a eruptivních měsíců planet. Nejen Jupiterův měsíc Ió nebo třeba Saturnův Enceladus, ale také další Saturnovy měsíce Tethys a Dione chrlí do vesmíru částice.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »