Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.
František Martinek Sluneční soustava

Byla Venuše sestrou Země?

Porovnání velikosti Země a Venuše.
Porovnání velikosti Země a Venuše.
Dnešní Venuše je doslova pekelné místo ve vesmíru díky vysoké teplotě a obrovskému atmosférickému tlaku na jejím povrchu. Evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005) však zjistila, že tomu tak nebylo vždycky. Ve vzdálené minulosti byla Venuše pravděpodobně velmi podobná Zemi a obsahovala velké množství vody.
František Martinek Sluneční soustava

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.
František Martinek Sluneční soustava

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – jsou ve vesmíru spíše výjimečné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %. K těmto závěrům došli astronomové na základě nových pozorování kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA).
Jiří Srba Sluneční soustava

Setkání SMPH 23.- 25. listopadu 2007 na Vsetíně

Setkani SMPH 2007
Setkani SMPH 2007
O tomto víkendu (23.-25. listopadu 2007) se v prostorách Hvězdárny Vsetín uskuteční tradiční podzimní setkání Společnosti pro Meziplanetární Hmotu (SMPH). Hlavní část programu se odehraje v sobotu 24. listopadu od 9 hodin. Větąí část příspěvků bude věnována aktuálním pozorováním meteorů i komet, případně daląím projektům jednotlivých účastníků, které jsou realizovány ve spolupráci s SMPH (podrobně ji viz program níľe). Vąechny zájemce meziplanetární hmotu (planetky, komety, meteory, …) srdečně zveme. Více informací na j.srba(at)seznam.cz. [foto v záhlaví - Hvězdárna Vsetín a kometa 17P/Holmes (autor: Emil Březina)]
Veselý Jan Sluneční soustava

Kometa 17P/Holmes je už větší než Slunce!

17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
Podle astronomů, kteří fotografovali kometu pomocí Kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu (CFHT), dosáhl průměr prachové komy 1,4 miliónů kilometrů a přesáhl tak průměr Slunce. Současná erupce komety byla poprvé odhalena 24. října letošního roku. Od té doby se koma Holmesovy komety rozpíná stálou rychlostí 500 m/s.
František Martinek Sluneční soustava

Existoval na Venuši život?

Topograficka mapa povrchu Venuše.
Topograficka mapa povrchu Venuše.
Existovaly v obrovských oceánech na Venuši dostatečně dlouhou dobu vhodné podmínky pro výskyt života? Odpověď na tuto otázku můžeme najít v tvrdém minerálu nazvaném tremolit na povrchu Venuše, jehož průzkum by mohly v budoucnosti uskutečnit kosmické sondy.
František Martinek Sluneční soustava

Mezinárodní seminář o výzkumu Slunce ve Valmezu

HVM-02.jpg
Ve dnech 12. až 14. října 2007 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat mezinárodní (česko-slovenský) populárně-naučný sluneční seminář, určený široké veřejnosti. Akce je pořádána v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year 2007). Seminář pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Českým koordinačním výborem IHY 2007, Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Den na Saturnu je kratší

SaturnVISmed.jpg
Astronomové použili data ze sond Cassini, Pioneer a Voyager a vypočítali pro Saturn novou dobu rotace - 10 hodin, 32 minut a 35 sekund, tj. asi o 15 minut méně než byly výpočty z minulého roku. Těch několik minut by mohlo mít velké důsledky pro názory na Saturn a další plynné obry.
František Martinek Sluneční soustava

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.
František Martinek Sluneční soustava

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »