Sluneční soustava

09.09.2007 09:47 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Baptistina může za vyhynutí dinosaurů

Velký úspěch českých astronomů. Čeští a američtí vědci vystopovali v hlavním pásu planetek těleso, které způsobilo na Zemi vyhynutí dinosaurů před asi 65 milióny let – úlomek planetky Baptistina.

05.09.2007 19:17 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

13.08.2007 10:58 František Martinek Sluneční soustava

Mohou meteority přenášet život?

Vědci z univerzity v Aberdeenu budou mezi více než 60 výzkumníky a techniky, kteří pro Evropskou kosmickou agenturu ESA (European Space Agency) připravují misi družice Foton M3, jejíž start je naplánován na příští měsíc. Start se uskuteční 14. 9. 2007 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Bezpilotní výzkumná družice ponese na své palubě 35 experimentů z oblasti biologických a fyzikálních věd, včetně experimentu s přírodním kamenem, který navrhl profesor John Parnell, předseda Geology & Petroleum Geology (University of Aberdeen).

06.08.2007 13:42 František Martinek Sluneční soustava

Zajímavý pohled na Saturnovy prstence

Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997), která byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, posílá na Zemi další a další fotografie jak samotné planety, tak i jejích prstenců a měsíců. Připojený snímek byl pořízen 14. 6. 2007 ze vzdálenosti zhruba 1,6 miliónu km. Rozlišení snímku je přibližně 10 km na 1 pixel. Fotografie byla pořízena pomocí úzkoúhlé kamery ve viditelném světle.

22.07.2007 14:32 Michal Václavík Sluneční soustava

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.

Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.

14.07.2007 14:30 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Uhlovodíky na Hyperionu

Americká sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně kráterů naplněných uhlovodíky. Proti dřívějším předpokladům se zdá, že základní látky, nezbytné pro život, jsou v naší Sluneční soustavě rozšířenější.

21.06.2007 19:40 František Martinek Sluneční soustava

Ceres a Vesta – co nového?

Snímky planetek Ceres a Vesta, které pořídil HST.

Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie dvou největších těles hlavního pásu planetek, který se rozkládá v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Snímky by měly astronomům pomoci při plánování činnosti sondy DAWN při výzkumu dvou nejhmotnějších planetek Ceres a Vesta.

20.06.2007 12:43 František Martinek Sluneční soustava

Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů

Hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem se podobá pohozenému starému materiálu ve Sluneční soustavě, který nebyl použit na stavbu planet. Jeho výzkum můžeme přirovnat k objevování dávné historie předmětů, které po dlouhé době nalezneme zapomenuté na půdě. Zaprášená tělesa v pásu planetek jsou pozůstatky z dávné doby formování Sluneční soustavy. Každá planetka má svoji vlastní historii, která vypovídá o tom, jak to tehdy bylo, když Sluneční soustava teprve vznikala.

18.06.2007 11:05 František Martinek Sluneční soustava

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.

Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

14.06.2007 11:38 Petr Sobotka Sluneční soustava

Další dva aktivní měsíce Saturnu

Zdá se, že se ve sluneční soustavě rozšíří rodina sopečných a eruptivních měsíců planet. Nejen Jupiterův měsíc Ió nebo třeba Saturnův Enceladus, ale také další Saturnovy měsíce Tethys a Dione chrlí do vesmíru částice.

05.06.2007 20:58 Petr Sobotka Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení

Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.

31.05.2007 13:52 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?

První civilizace v Severní Americe, označovaná jako Clovis, vzkvétala před nějakými 13.000 roky. Kromě jiného ovládali kamenné zbraně, kterými lovili i velké šelmy (např. americké lvy). Podle některých teorií její zánik způsobila kosmická katastrofa – s největší pravděpodobností dopad komety.

29.05.2007 10:22 František Martinek Sluneční soustava

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.

V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.

25.05.2007 15:14 František Martinek Sluneční soustava

Neočekávané struktury v Saturnově prstenci

Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.

Saturnův největší a nejhustější prstenec B je složen z chuchvalců (shluků) částic, oddělených prázdnými mezerami. To jsou poslední závěry vědců, vyslovené na základě dlouhodobých pozorování pomocí kosmické sondy Cassini. Tyto chuchvalce v Saturnově prstenci B neexistují dlouhodobě izolovaně, ale neustále se srážejí, jak zjistili překvapení vědci. Na obrázku ve falešných barvách jsou části prstenců vyznačeny odlišnými barvami na základě měření zákrytů různých hvězd za prstenci planety, prováděných v ultrafialovém světle.

24.05.2007 13:58 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).

15.05.2007 12:59 František Martinek Sluneční soustava

Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.

Jak už jsme informovali v dřívějších článcích, americká kosmická sonda New Horizons prolétla 28. 2. 2007 kolem planety Jupiter. Tento průlet posloužil především jako gravitační manévr (gravitační prak) pro urychlení sondy a úpravu její dráhy tak, aby v červenci 2015 mohla uskutečnit průzkum trpasličí planety Pluto. Samozřejmě byl tento průlet v blízkosti Jupiteru využit k prověrce přístrojů sondy a k získání poměrně velkého množství informací o samotné planetě, jejích měsících, prstenci, magnetosféře apod. Nové informace byly získány například při snímkování zajímavého měsíce Io.

14.05.2007 16:45 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Objasní oscilace tajemství slunečního nitra?

Jádro Slunce zadržuje tajemství vzniku Slunce i planet před 4,6 miliardami let, protože horní vrstvy nám zakrývají pohled do jeho nitra. Nyní po 30 letech hledání astrofyzikové našli na povrchu stopy vln jen několik metrů vysokých, které by mohly pomoci objasnit tajemství slunečního jádra. Měření ukazují, že jádro rotuje mnohem pomaleji než teoretici předpokládali.

14.05.2007 10:16 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Denní i noční Venuše současně

Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

04.05.2007 13:24 František Martinek Sluneční soustava

Jupiterův systém v novém světle

Americká kosmická sonda New Horizons, směřující k trpasličí planetě Pluto, poskytla nová data o soustavě planety Jupiter a ohromila vědce doposud nevídanými pohledy na atmosféru obří planety, její prstence, měsíce a magnetosféru.

27.04.2007 08:29 Michal Sobotka Sluneční soustava

Velká skvrna končícího cyklu na Slunci

Snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské

Končící sluneční cyklus se s námi loučí jednou ze svých posledních velkých slunečních skvrn. Skvrna typu D se objevila ve středu 25.4.2007 na východním okraji slunečního disku asi 10 stupňů jižně od rovníku, doprovázena rozsáhlým fakulovým polem. Během 25. a 26.4. bylo v této oblasti zaznamenáno několik slabých erupcí. Dá se předpokládat, že se skvrna může dále zvětšovat a bude doprovázena erupční aktivitou.
Obrázek: snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské Meziříčí.