Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Jupiterův systém v novém světle

Atmosféra planety Jupiter.
Atmosféra planety Jupiter.
Americká kosmická sonda New Horizons, směřující k trpasličí planetě Pluto, poskytla nová data o soustavě planety Jupiter a ohromila vědce doposud nevídanými pohledy na atmosféru obří planety, její prstence, měsíce a magnetosféru.
Michal Sobotka Sluneční soustava

Velká skvrna končícího cyklu na Slunci

Snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské
Snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské
Končící sluneční cyklus se s námi loučí jednou ze svých posledních velkých slunečních skvrn. Skvrna typu D se objevila ve středu 25.4.2007 na východním okraji slunečního disku asi 10 stupňů jižně od rovníku, doprovázena rozsáhlým fakulovým polem. Během 25. a 26.4. bylo v této oblasti zaznamenáno několik slabých erupcí. Dá se předpokládat, že se skvrna může dále zvětšovat a bude doprovázena erupční aktivitou.
Obrázek: snímek Slunce se sluneční skvrnou pořízený 27.4.2007 na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Michal Sobotka Sluneční soustava

Sunshine – zhodnocení filmu slunečním fyzikem

Sunshine - scénář Alex Garland, režie Danny Boyle, Velká Británie, 2007

Krátký (převzatý) popis filmu: Padesát let v budoucnosti naše Slunce začíná vyhasínat a tím ohrožuje samotnou existenci života na Zemi. Proto se k naší hvězdě vydává kosmická loď Icarus 2 s osmičlennou posádkou a obrovskou jadernou náloží, která by se měla pokusit Slunce znovu zažehnout. V těsné blízkosti Slunce ale posádka zachytí nouzový signál lodě Icarus 1, která před šesti lety zmizela beze stopy při pokusu o dokončení stejné mise...

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 97 z 26.4.2007

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Enceladus mění délku dne na Saturnu

enceladus.jpg
Vztah měsíce Encelada a jeho mateřské planety Saturnu je stejný jako Davida a Goliáše. Malý Enceladus natolik ovlivňuje magnetické pole obřího Saturnu, že rotuje pomaleji než samotná planeta. Proto je pro astronomy téměř nemožné změřit u Saturna skutečnou délku dne.
Rostislav Halaš Sluneční soustava

IHY 2007: Uzávěrka dvou soutěží 15.4.2007

logo-cz-1_mid.png
  • Pozorovatelská soutěž pod patronací Hvězdárny v Úpici – Uzávěrka 31.10.2007
  • Internetové stránky na téma Energetické využití slunečního záření pod patronací ČEZ, a. s. Uzávěrka 15.4.2007!
  • Kresba Vesmír očima dětí pod patronací Lidové Hvězdárny v Prostějově, P.O. Uzávěrka 15.4.2007!

Každé téma má svá specifická pravidla a termíny odevzdání uvedeny na ihy2007.astro.cz/index.php/soutez/ .

Český národní výbor IHY 2007 se těší na vaše práce.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Unikátní snímky Slunce

Hinode 13. prosince 2006
Hinode 13. prosince 2006
Ve středu 21. března 2007 uvolnila NASA unikátní snímky Slunce, pořízené mezinárodní kosmickou sluneční observatoří Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané a dosud nikdy nepozorované detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo.
František Martinek Sluneční soustava

Little Red Spot na snímku ze sondy New Horizons

Detailní pohled na malou rudou skvrnu na Jupiteru ze sondy New Horizons.
Detailní pohled na malou rudou skvrnu na Jupiteru ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons vyslala na Zemi úžasnou fotografii malé rudé skvrny (Little Red Spot) v atmosféře planety Jupiter, která byla vytvořena jako mozaika ze čtyř snímků 27. 2. 2007 pořízených ze vzdálenosti 3 milióny km. Rozlišení snímku je 15 km/pixel. Pro porovnání pozemní dalekohledy či družice na oběžné dráze kolem Země jsou málokdy schopny pořídit snímky s rozlišením lepším než 200 km/pixel.
František Martinek Sluneční soustava

Zákryty hvězd a informace o atmosféře Pluta

Průběh zákrytu hvězdy Plutem.
Průběh zákrytu hvězdy Plutem.
Dne 18. 3. 2007 nastal další z celé řady již pozorovaných zákrytů hvězd trpasličí planetou Pluto. Tentokrát došlo k zákrytu slabé hvězdy (15 mag) a úkaz byl pozorovatelný ze západní části USA. Díky pozorovaným zákrytům se astronomům podařilo zjistit poměrně velké množství informací o tomto malém a vzdáleném světě. V dalším textu si připomeneme některé základní poznatky o Plutu, především o jeho atmosféře. Bude zajímavé tyto informace porovnat s údaji, které v roce 2015 získá americká sonda New Horizons, která byla vypuštěna v lednu 2006.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Boj o Pluto pokračuje

pluto.jpg
V americkém státě Nové Mexiko je Pluto stále ještě považováno za planetu. Zákonodárci dokonce předložili rezoluci, která by obnovila dřívější postavení Pluta a vrátila ho z Trpasličích planet zpět mezi planety.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Odyssey: Na Marsu jsou jeskyně

Sopky na Marsu - mapa.
Sopky na Marsu - mapa.
Astronomové, kteří studují snímky povrchu Marsu, pořízené sondou Mars Odyssey, se domnívají, že na povrchu rudé planety objevili 7 jeskyní. Tyto pravděpodobné jeskyně se nacházejí na svahu sopky Arsia Mons a jsou dostatečně hluboké, takže jejich dno nemůže být vidět vstupním otvorem. Informace o teplotách těchto oblastí, změřených aparaturou THEMIS na palubě sondy, tyto předpoklady potvrzují.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu

Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Oblast kolem jižního pólu planety Mars pokrývá takové množství ledu, které by v podobě vody vytvořilo na celém povrchu Marsu moře hluboké 11 m. Tyto nové předpoklady vycházejí ze zjištěné tloušťky zaprášeného ledu pomocí radaru MARSIS, který je instalován na palubě evropské sondy Mars Express. Tento přístroj provedl více než 300 fiktivních „řezů“ vrstvami depozitů, pokrývajících oblast kolem pólu. Radar pronikl vrstvami ledu k jeho spodní hranici, která se nachází více než 3,7 km pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.
František Martinek Sluneční soustava

Výtvarná soutěž: Slunce – moje hvězda

sluncemjhv1-m.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (International Heliophysical Year – IHY 2007) výtvarnou soutěž na téma „Slunce – moje hvězda“. Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem je Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž je určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek Jupiterova prstence

Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě americké kosmické sondy New Horizons pořídila zajímavý snímek Jupiterova prstence v průběhu gravitačního manévru, přesněji 24. 2. 2007, ze vzdálenosti 7,1 miliónu km.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetky poháněné Sluncem

27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
Mezinárodní tým astronomů úplně poprvé pozoroval zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem, tzv. YORP efekt. Vědci tak potvrdili, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km).


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »