Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Na Venuši je větrno

Vítr na Venuši
Vítr na Venuši
Je velmi dobře známo, že na Venuši vanou velice silné větry. Nyní vůbec poprvé evropská sonda Venus Express dala dohromady 3D snímky oblačnosti s rozložením větrů v atmosféře Venuše pro jednu polokouli planety.

redakce Sluneční soustava

Seminář Planeta Země - dnes a zítra

Planeta Země - dnes a zítra
Planeta Země - dnes a zítra
V lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.

Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.

Martin Lehký Sluneční soustava

Ztracená kometa D/1896 R2 (Giacobini) znovunalezena

Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim
Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim
Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Roman Mikušinec Sluneční soustava

Rosetta a Šteins

Snímok asteroidu Stein
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.

Jakub Vošmera Sluneční soustava

Tajemství slunečních skvrn

Sluneční skvrny
Sluneční skvrny
Tmavé sluneční skvrny na povrchu Slunce kladou astronomům neustále další a další otázky. Například doteď nebylo vědcům zcela jasné, jaké mechanismy nutí zářit vnější oblasti skvrn, tzv. penumbru. Nyní se ponejprv objevují vysvětlení pro tento jev. Měření totiž ukazují, že také v těchto oblastech se mohou nacházet vzestupné proudy horké plazmy, která uvolňuje svou energii ve formě záření.

František Martinek Sluneční soustava

61 dnů monitorování počasí na Marsu

Změny počasí na Marsu.
Změny počasí na Marsu.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Jiří Grygar - nejzajímavější Saturnovy měsíce

Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)
Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)
Planeta Saturn je díky sondě Cassini velmi dobře prozkoumána. Stále více podrobností se dozvídáme také o jeho 60 měsících. Jedná se o pestré světy, velmi odlišné od toho, co vědci očekávali. O nejzajímavějších Saturnových měsících nám poví doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.

František Martinek Sluneční soustava

Voda v dávné minulosti Marsu

Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.
Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.

František Martinek Sluneční soustava

Na Měsíci existovala voda!

Kuličky měsíčního vulkanického skla.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.
Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Divoké zemské jádro

Zemske_jadro.jpg
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

František Martinek Sluneční soustava

Vulkanismus na planetě Merkur

Část mapy Merkuru v tzv. falešných barvách.
Část mapy Merkuru v tzv. falešných barvách.
Vulkanismus hrál mnohem významnější roli v utváření povrchu planety Merkur, než si odborníci doposud mysleli. Tyto závěry vyplývají ze zpracování komplexních údajů, které v lednu 2008 shromáždila americká kosmická sonda MESSENGER, jež navštívila tuto nejvnitřnější planetu naší Sluneční soustavy.

František Martinek Sluneční soustava

1500 komet v blízkosti Slunce

Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela "dárek" k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.
František Martinek Sluneční soustava

Největší srážka ve Sluneční soustavě

Rozdíly ve vzhledu severní a jižní polokoule Marsu.
Rozdíly ve vzhledu severní a jižní polokoule Marsu.
Nová analýza topografie a gravitačního pole Marsu, provedená vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a NASA, vyřešila jednu z největších zbývajících záhad ve Sluneční soustavě - proč má planeta Mars dvě zcela odlišné tváře (severní a jižní polokouli)? Astronomové identifikovali, jak se zdá, dávné, doposud nepozorované stopy po obrovském impaktu.
František Martinek Sluneční soustava

Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Vodní led pod povrchem Marsu.
Vodní led pod povrchem Marsu.
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."

Petr Kubala Sluneční soustava

Plutoidy aneb nová kategorie ve sluneční soustavě

Dva plutoidy - Pluto a Eris
Dva plutoidy - Pluto a Eris
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 bylo Pluto vyloučeno ze seznamu planet a přemístěno do poněkud méně prestižní kategorie trpasličích planet. Už v Praze se někteří (především američtí) astronomové snažili pro objekty za dráhou Neptunu vymyslet novou kategorii, jejímž prototypem by bylo právě Pluto. Návrh rezoluce tehdy neprošel a celá záležitost byla odložena. Po dvou letech se IAU k problému vrátila a výkonný výbor v Oslu přijal 11. června 2008 návrh pracovní skupiny, podle kterého vzniká ve sluneční soustavě zcela nová kategorie těles.

František Martinek Sluneční soustava

MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Templ

Kometa 10P/Templ dalekohledem Seestar30 z Rokycan 21.7.2026

Další informace »