Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.
František Martinek Sluneční soustava

Na Marsu padají laviny!

První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.
František Martinek Sluneční soustava

Obrovské zásoby kapalných uhlovodíků na Titanu

Jezera kapalných uhlovodíků na Titanu - představa malíře.
Jezera kapalných uhlovodíků na Titanu - představa malíře.
Saturnův oranžově zbarvený měsíc Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují doposud známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Vyplývá to z informací, doposud získaných sondou Cassini. Uhlovodíkový déšť se zde snáší z oblohy a dopadá na povrch měsíce, kde vytváří rozsáhlá jezera a duny.
Petr Kubala Sluneční soustava

Na návštěvě u Merkuru – díl první

Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
V pondělí 14. ledna 2008 se nejmenší planeta sluneční soustavy dočkala po dlouhých 33 letech návštěvy pozemského posla. Kosmická sonda MESSENGER prolétla pouhých 200 km nad povrchem Merkuru, aby pořídila fotografie oblastí, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. MESSENGER se k Merkuru letos vrátí ještě jednou v říjnu a poslední třetí krátkou návštěvu uskuteční v roce 2009. V březnu 2011 pak bude MESSENGER naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a stane se tak jeho první umělou družicí. Na výběr těch nejlepších fotografií z historického průletu se podíváme v krátkém seriálu.

Jana Tichá Sluneční soustava

Kometa Tichý se vrátila

Kometa Tichý pozorovaná při svém prvním návratu od objevu 3.2.2008.
Kometa Tichý pozorovaná při svém prvním návratu od objevu 3.2.2008.

Jediná kometa objevená v nynější České republice se po sedmi letech vrátila ke Slunci a k Zemi.

Kometu objevil astronom Miloš Tichý z jihočeské Observatoře Kleť v říjnu 2000. Patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Její oběžná doba je 7,3 roku.

Peter Kušnirák Sluneční soustava

Tesný prelet asteroidu 2007 TU24 okolo Zeme

Obr.1.
Obr.1.
Snímky planétky 2007 TU24 zhotovené v noci 29./30. januára 2008 (len 14 hod po maximálnom priblížení k Zemi) ilustrujú rýchly pohyb po oblohe spôsobený malou vzdialenosťou asteroidu od Zeme. V čase pozorovania sa planétka nachádzala vo vzdialenosti 718 tis. km od Zeme, mala jasnosť +10,8 mag a premietala sa do SZ časti súhvezdia Veľkej Medvedice (UMa), približne 2,3 stupňa JZ od známej galaxie M81.

František Martinek Sluneční soustava

Odhalil Messenger na Merkuru lávové proudy?

Část povrchu planety Merkur.
Část povrchu planety Merkur.
Fotografie, pořízené americkou sondou Messenger, ukazují na přítomnost ztuhlých lávových proudů na povrchu planety Merkur. Jestli se tento předpoklad potvrdí, měly by tyto informace poskytnout rozhodující vodítko k poznání dávné historie této Slunci nejbližší planety.
František Martinek Sluneční soustava

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.
redakce Sluneční soustava

Přednáška, Vojtech Rušin: Slnko – naša najbližšia hviezda


Slnko – naša najbližšia hviezda
RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., Astronomický ústav Slovenské akademie věd, Tatranská Lomnica, SR

Úterý 8. ledna 2008
  • od 14.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro středoškolské studenty Nebojte se vědy

  • od 17.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro veřejnost Akademická Praha
    Pozor změna!: výjimečně v úterý 8. ledna 2008

  • Miroslava Hromadová Sluneční soustava

    Srazí se planetka s Marsem?

    asteroid-browse.jpg
    Astronomové monitorují dráhu 50m planetky, která bude křížit oběžnou dráhu Marsu na začátku roku 2008. Pozorování analyzovaná v JPL ukazují, že objekt by se mohl 30. ledna v poledne našeho času nacházet ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu.

    Aktuální šance na srážku je 1 : 10000. (9. 1. 2008)



    19. vesmírný týden 2025

    19. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Simeis 147

    Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    M13

    Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »