Pozemské záblesky záření gama.Kromě různých světelných úkazů můžeme v zemské atmosféře pozorovat jevy, které nemají světelný původ a které byly objeveny teprve nedávno při pozorování z kosmického prostoru. Zdá se, že i tyto jevy mají souvislost s bouřkovými oblastmi.
Výskyt vodíku v polárních oblastech Měsíce.Tým astrofyziků, vedený odborníky z Durham University (Skotsko), tvrdí, že pokud zmrzlá voda na Měsíci existuje, pak bude nejspíše objevena v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, které jsou nepřetržitě ponořeny do stínu - tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce.
Připojená mapka zachycuje severní a jižní polární oblasti Měsíce. Tmavě modře zbarvené plochy představují místa s nejvyšší koncentrací přítomného vodíku.
Kryovulkány sú chladné sopky, ktoré namiesto lávy chrlia extra chladnú kvapalinu z vnútra telesa. Sonda Cassini, ktorej misia bola nedávno predĺžená sa v zmysle svojho výskumného plánu tesne približuje k tých najzaujímavejším Saturnovým mesiacom. Tak ako vedci prednedávnom ohlásili gejzíry a ich zmeny na Saturnovom mesiaci Enceladus, podobne aj po sérii tesných preletov okolo mesiaca Titan sa podarilo zistiť, že aj povrch tohto mesiaca je aktívny.
Astronómovia z Lowell Observatory ohlásili objav novej triedy komét. David Schleicher (planetárny astronóm, Lowell Observatory) meral prítomnosť výskytu piatich druhov molekúl uhlíka v 150 kometárnych kómach. Počas výskumu zistil, že kométa, 96P/Machholz 1, vykazuje extrémne chemické zloženie.
Plato ze sondy Lunar OrbiterKaždého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.
Jádro Jupiteru je dvakrát hmotnější.Nové počítačové simulace vedou k závěru, že kamenné jádro Jupiteru, obklopené ledem, může být více než dvakrát hmotnější, než se dříve předpokládalo.
"Provedli jsme počítačové simulace chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter. Laboratorní experimenty nemohou v žádném případě dosáhnout takovýchto extrémních tlaků," říká profesor Burkhard Militzer (University of California, Berkeley), který počítal vlastnosti vodíku a hélia pro různou teplotu, hustotu a tlak v různých vrstvách od povrchu planety až do jejího středu.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněVýbor SMPH si co nejsrdečněji dovoluje pozvat všechny zájemce na tradiční podzimní seminář Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (tedy SMPH), který se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v sobotu 6. 12. 2008.
Gejzíry na Enceladu v představě malíře.Astronomové pokračují v hledání původu gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus. Tyto gejzíry jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků, unikajících z měsíce. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co způsobuje a ovlivňuje tyto výtrysky, je pro vědce zatím záhadou. Kosmická sonda Cassini pokračuje v získávání nových dat za účelem vyřešení této hádanky.
Česká astrofotografie měsíceVyhlášení tématického zaměření soutěže Česká astrofotografie měsíce - ČAM
Rok 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen "Mezinárodním rokem astronomie". A právě česká a slovenská, onehdy i československá astronomie a nakonec i ta habsburská Rudolfa II či lucemburská Karla IV, nebo i pradávná astronomie keltská na Závisti u Prahy a jinde, patřila vždy k astronomii vysoké úrovně. A je asi nepodstatné, zda tuto kvalitu tvořili naši astronomové doma nebo v cizině, nebo snad cizí astronomové v našich zemích. Vzpomeňme snad jen počtáře Keplera zabývajícího se v Praze pohybem Merkura, bratry Fričovy, zakládající Ondřejovskou observatoř, neúnavného Štefánika, na Lunu zahleděného Karla Anděla, Antonína Bečváře s jeho atlasy i Skalnatým Plesem, fotografy Klepeštu a Zemana, v cizině působícího Zdeňka Kopala, Miroslava Plavce a mnoho dalších. K nim se připojují astronomové současní, jejichž úspěchy završil vstup České Republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.
Led na Marsu v představách malíře.Kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalila rozlehlé marťanské ledovce pod ochrannou přikrývkou nánosů drobných úlomků kamení v oblasti mnohem nižších planetárních šířek, než byl kdy doposud led na rudé planetě identifikován.
Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy Kaguya. Autor: JAXA Jeden německý astrobilog přichází s poměrně odvážnou myšlenou, že by se na povrchu našeho kosmického souputníka mohly nacházet meteority, původem ze Země, které mohou být klíčem k poznání počátků života na naší planetě...
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem. Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.
Slunce není koule.Američtí astronomové použili data z družice RHESSI (Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager), z nichž určili "kruhovitost" slunečního kotouče s doposud nevídanou přesností. Z výsledků měření vyplynulo, že Slunce nemá tvar ideální koule. V letech s vysokou sluneční aktivitou se Slunce jeví částečně jako "slupka ananasového melounu", který viditelně zvětšuje své zploštění: rovníkový průměr Slunce se stává nepatrně větší než polární průměr.
KBO
Astronómovia z Taiwanese-American Occultation Survey (TAOS) dva roky hľadali objekty nachádzajúce sa v Kuiperovom páse, ich hľadanie bolo bohužiaľ neúspešné.
Planetka 2008 TC3 na snímku od Catalina Sky Survey v pondělí v 8:30Astronomům se včera povedl husarský kousek. Poprvé v historii předpověděli srážku Země s planetkou. Objekt s označením 2008 TC3 vstoupil do atmosféry naší planety dnes brzy ráno.
Vítr na VenušiJe velmi dobře známo, že na Venuši vanou velice silné větry. Nyní vůbec poprvé evropská sonda Venus Express dala dohromady 3D snímky oblačnosti s rozložením větrů v atmosféře Venuše pro jednu polokouli planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
