Předpokládaný kryovulkanismus na TitanuV dalším pokračování si povíme něco o sopkách na Titanu, o pozorovaných klimatických změnách a o objevu kapalného oceánu hluboko pod zmrzlým povrchem druhého největšího měsíce ve Sluneční soustavě.
Čerstvý impaktní minikráter na Marsu.Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl potvrzen.
Snímek meteoru z jedné stanice evropské bolidové sítě, kterou založil Z. CeplechaDnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit. A nejen to. Jako první na světě dokázal z fotografií dopočítat místo dopadu, 4 kusy meteoritu najít a pak i vypočítat, že meteorické těleso přiletělo z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na světě byl první důkaz, že odtud mohou na Zemi padat kameny z vesmíru. RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. nedávno oslavil 80. narozeniny, ale na meteorit Příbram, který mu změnil celý život vzpomíná, jako by to bylo včera.
Řeky na TitanuNejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života. V několika pokračováních si představíme základní informace o tomto zajímavém vzdáleném měsíci.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.
Deimos - měsíc planety Mars.Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.
stereo
Misia STEREO, pozostávajúca z dvoch observatórií, ktoré boli vypustené s cieľom študovať výrony koronálnej hmoty (CME) a slnečný vietor, sa blíži k libračným oblastiam L4 a L5 sústavy Zem - Slnko.
Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.
Planetka Barbara v představách malíře.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2009): Tým francouzských a italských astronomů vyvinul novou metodu měření velikostí a tvarů planetek, které jsou příliš malé nebo vzdálené pro použití konvenčních technik. Díky jejímu použití se stonásobně zvýší počet asteroidů, u kterých lze zjistit rozměry. Postup využívá unikátní možnosti interferometru ESO/VLTI.
Závěrečná etapa vývoje SlunceŽijeme v poklidné době, i když určitá nebezpečí z vesmíru nám stále hrozí. Od okamžiku, kdy došlo k vytvoření planet zhruba v prvních 100 miliónech roků existence Sluneční soustavy a bez ohledu na počáteční migraci obřích planet a náhodné kolize s kometami, se nic dramatického nestalo. Planety neustále krouží kolem Slunce jako dobře namazaný hodinový stroj, Slunce nepřetržitě svítí a dokonce velmi choulostivý život přežil přinejmenším na jedné z planet.
Planeta MarsO životě na rudé planetě se toho už napsalo, popsalo a opsalo opravdu hodně. Zda život na Marsu byl, nebo stále je, řešit v článku ani tak moc nebudeme a na celou problematiku se podíváme z jiného úhlu pohledu.
Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázekJak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.
Objev nových jezer na TitanuNedávné snímky měsíce Titan, které pořídila americká kosmická sonda Cassini, potvrdily přítomnost nových jezer kapalných uhlovodíků. Na snímcích jsou zachyceny změny v rozložení jezer, které vznikly v důsledku "dešťových" srážek. Jenže místo vody padaly z oblaků velké kapky kapalného metanu.
Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve druhém pokračování si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Severní polární čepička Marsu.Polární čepička v oblasti severního pólu planety Mars obsahuje obrovské zásoby vysoce čistého vodního ledu. K tomuto závěru dospěla mezinárodní studie, jejíž výsledky zveřejnili francouzští astronomové. Severní polární čepička je rozsáhlá vyvýšenina, tvořená usazenými vrstvami vodního ledu, podobně jako například na Zemi ledovce v Grónsku či Antarktidě, skládající se převážně z depozitů vodního ledu a malého množství prachu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co