Výškový profil severní polární čepičky MarsuNové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Červená skvrna na povrchu trpasličí planety HaumeaTmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, se zdá být bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Objev astronomů představil 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress (Potsdam, SRN) Dr. Pedro Lacerda.
Schema sondy Venus ExpressPozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN) .
Teplota na povrchu MěsíceChudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.
Australský meteoritZprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.
Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Čas od času, zhruba jednou ročně, se objeví zpráva, že blízko planety Země má prolétnout planetka. Někdy se na veřejnost dostane také informace, s jakou pravděpodobností se s planetkou můžeme srazit. Jak se tato pravděpodobnost počítá, vysvětloval posluchačům Nebeského cestopisu doktor Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Největší meteorit na povrchu MarsuNa připojeném obrázku je vidět velký kámen, pojmenovaný "Block Island", což je zatím největší meteorit, jaký byl nalezen na povrchu planety Mars. Snímek byl pořízen pomocí panoramatické kamery (Pancam), která je součástí americké pojízdné laboratoře - robota Opportunity.
Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555 Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma vznikajícími planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že dvě kamenná tělesa - jedno minimálně tak velké jako náš Měsíc a druhé zhruba velikosti planety Merkur - se srazila před několika tisíci roky, což je z astronomického hlediska docela nedávno.
Sonda u komety Wild-2 v představě malířeMožná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.
Saturn. Autor: NASAČíselné údaje z vesmíru - rozměry, vzdálenosti, hmotnosti, jsou často nepředstavitelně veliké a nikdo se nediví, že je astronomové nedokáží přesně určit. Někdy je ale problém určit i zdánlivě jednoduchý údaj. Jako například, jak dlouho trvá den na Saturnu?
Světlá skvrna na Venuši (Venus Express, červenec 2009)Skoro to vypadá, jakoby Venuše záviděla Jupiteru jeho novou skvrnu. Stejně jako v případě Jupiteru i na Venuši ji nalezl amatérský astronom tentokrát Frank Melillo z USA. 19. července si všiml nápadně světlé oblasti na severní polokouli Venuše.
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometouKontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci EnceladusData získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.
Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresbaEvropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.
Titan ve viditelném světle.Bombardování atmosféry Saturnova měsíce Titan rentgenovými paprsky může vést k vytvoření základní složky DNA. Vyplývá to z nejnovějších laboratorních studií. Zatímco rentgenové záření může působit nepřetržitě, vhodné podmínky mohou nastat pouze tehdy, když dopady meteoroidů dopraví na povrch měsíce vodu. Tento objev tak poskytuje další důkazy, že Titan může být zralý pro život.
ZeměPozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.
Rekonstrukce vzhledu jezer na MarsuTým astronomů z University of Colorado (Boulder) objevil první a rozhodující důkazy pobřežních linií na Marsu, které naznačují existenci dávných hlubokých jezer. Tento nález má rovněž význam pro pátrání po pradávném životě na povrchu rudé planety.
Jupiterův měsíc IoVulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
