Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Odraz slunečního světla od hladiny jezera na Titanu

Odraz slunečního světla od hladiny jezera na povrchu měsíce Titan
Odraz slunečního světla od hladiny jezera na povrchu měsíce Titan
Na připojené fotografii je zachycen vůbec první odraz slunečního světla od povrchu jezera na Titanu, měsíci planety Saturn. Tento druh záblesku byl detekován pomocí vizuálního a infračerveného zobrazovacího spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini. Potvrzuje přítomnost kapaliny na severní polokouli měsíce, kde se nachází větší počet jezer, která jsou rovněž větších rozměrů v porovnání s jižní polokoulí Titanu.

František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nejmenší objekt Kuiperova pásu

Nejmenší známé těleso Kuiperova pásu v představě malíře
Nejmenší známé těleso Kuiperova pásu v představě malíře
Podobně jako úspěšné nalezení jehly v kupce sena můžeme označit za úspěch objev doposud nejmenšího objektu v oblasti Kuiperova pásu pomocí HST. Hubblův kosmický dalekohled však nepořídil skutečnou fotografii tohoto objektu, to je zatím zcela mimo jeho dosah. Nově objevené těleso má průměr 975 m a dělí jej od nás obrovská vzdálenost 6,7 miliardy km. Doposud nejmenší pozorovaný objekt Kuiperova pásu měl průměr přibližně 48 km, což je 50krát více. HST tak podal první pozorovatelský důkaz existence populace těles kometární velkosti v oblasti Kuiperova pásu.

František Martinek Sluneční soustava

Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Rozdílné polokoule Saturnova měsíce Iapetus
Iapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím - jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem planety Saturn, poskytují velmi přesvědčivé důkazy, které vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang. Na analýze snímků se podílel vědecký tým odborníků mj. z Cornell University.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Lukáš Shrbený - Vlastnosti meteorů

Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.
Geminida z roku 2006.
Autor: Brian Emfinger.
Kdo sleduje noční oblohu častěji, jistě si všiml, že meteory mají různé barvy, létají z různých směrů, trvají různě dlouho a jsou různě dlouhé. Tvoří zkrátka pestrou směs a vyznat se v ní není tak úplně snadné. Je nutné mít především velký počet zaznamenaných meteorů. A to astronomové z našeho ústavu mají díky celé síti kamer v republice. Proto se mohl vlastnostmi především meteorů z rojů ve své disertační práci zabývat Mgr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu AV ČR.
František Martinek Sluneční soustava

Asymetrie v rozložení jezer na Titanu

Severní a jižní polokoule Titanu, největšího měsíce planety Saturn
Severní a jižní polokoule Titanu, největšího měsíce planety Saturn
Pokud byste si chtěli zaplavat v některém z jezer na Titanu, největším měsíci planety Saturn, nebylo by to uskutečnitelné: zdejší jezera totiž nejsou podobná pozemským. Jezera na Titanu jsou vzhledem k okolní teplotě -180 °C zaplněna místo vody kapalným metanem a etanem. Pokud byste měli plíce, schopné dýchat zdejší atmosféru a byli byste schopni plavat v místních chemikáliích, pak byste mohli svoji dovolenou trávit na plážích na severní polokouli Titanu, kde bylo objeveno velké množství různě velikých jezer.

Petr Horálek Sluneční soustava

Setkání SMPH 27. a 28. listopadu 2009 v Pardubicích

Snímek galaxie M81 z HST
Snímek galaxie M81 z HST
V pátek 27. a v sobotu 28. listopadu 2009 se uskuteční setkání členů Společnosti pro meziplanetární hmotu na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích. V pátek si přijdou na své zájemci z řad veřejnosti. Od 19 hodin se ve Velkém sále DDM Delta v ulici Gorkého v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) uskuteční přednáška pro veřejnost s názvem "Galaxie, vzdálené hvězdné ostrovy". Přednášet bude Ivo Míček, předseda SMPH.

Jaroslav Merc Sluneční soustava

Sonda LCROSS definitívne potvrdila vodu na Mesiaci

Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre
Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre
Argument, že Mesiac je suché, pusté miesto už neobstojí. Dosiaľ najlepšie dôkazy o vode na Mesiaci priniesol októbrový náraz sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Spacecraft) do krátera na povrchu obežnice Zeme. Vedúci projektu Anthony Colaprete s tímom tvrdí, že nenašli len trošku vody, ale významné množstvo. V prachovom mračne, ktorý sa nad kráterom Cabeus pri južnom póle Mesiaca vzniesol po dopade sondy na povrch, sa podľa odhadov nachádzalo viac ako 95 litrov vody.

František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Enceladu

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.

Richard Jánov Sluneční soustava

Indonézsky asteroid

Stopa po denním bolidu.
Stopa po denním bolidu.
Dňa 8. Októbra 2009 približne o 4:00 SEČ došlo k stretu planéty Zem s asteroidom, ktorý bol v priemere 5-10 metrov široký. Teleso z vesmíru však na zem nedopadlo, iba zhorelo v zemskej atmosfére, pričom sa uvoľnila energia porovnateľná s výbuchom malej atómovej bomby.

redakce Sluneční soustava

Na Slunci je letos nejaktivnější oblast

Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.

Stefan Kürti Sluneční soustava

Ako objaviť novú planétku v archíve SkyMorph - 4. diel (zaslanie pozorovaní do Minor Planet Center)

asteriod_2.jpg
Na to, aby MPC zaevidoval Vaše pozorovania do katalógu ako novú planétku, potrebujete zaslať pozície objektu minimálne z dvoch dní, ideálne sú dni tri. Tu sa myslí pozorovanie z troch rôznych dní a nie tri za sebou idúce dni, hoci aj také pozorovanie je dobré. Objekty nájdené len z dvoch nocí môžete síce tiež poslať, dokonca môžete získať predbežné katalógové číslo (designáciu) pre takýto objav. Ak sa však v archíve MPC špeciálny softvér nájde k novému objavu ďaľšie pozorovania od iného pozorovateľa a ten pozoroval dané teleso počas 3 nocí, kredit za objav stratíte a získa ho pozorovateľ s dlhším časovým obdobím...

Stefan Kürti Sluneční soustava

Ako objaviť novú planétku v archíve SkyMorph - 3. diel (hľadanie pozícií z ďaľších nocí)

Asteriody Ida a Dactyl
Asteriody Ida a Dactyl
Predtým než začnete hľadať nové pozície, musíte určiť dráhové elementy Vášho objavu. Na tento účel použite program Find Orb. Program na základe nameraných pozícií v Astrometrice vypočíta potrebné elementy dráhy. Po otvorení programu Find Orb, kliknete na okienko Open a tu načítate súbor MPCReport.txt. Zobrazia sa Vám všetky objekty, ktoré sa v Astrometrice zmerali, v našom príklade vidíte merania pre objekt krt214...

Stefan Kürti Sluneční soustava

Ako objaviť novú planétku v archíve SkyMorph - 2. diel (identifikácia pohybujúcich sa objektov)

Asteroid Ikotawa
Asteroid Ikotawa
Teraz máte uložené CCD zábery v pamäti počítača a nasleduje ich prezeranie. Na identifikáciu pohyblivých objektov musíte presne určiť ich pozície voči hviezdam. Na tento účel doporučujem pracovať s programom Astrometrica. Tento program je freeware a je plne funkčný počas 100 dní. Pokiaľ Vám bude vyhovať pri astrometrických meraniach, zaregistrujte sa cez ich web stránku...

Stefan Kürti Sluneční soustava

Ako objaviť novú planétku v archíve SkyMorph - 1. diel (získanie snímkov z archívu)

Asteriod
Asteriod
Prezeraním archívnych CCD snímkov z databázy SkyMorph je možné objaviť nové, doteraz neevidované planétky. Na to, aby ste sa sami mohli presvedčiť o pravdivosti tohto tvrdenia, prikladám návod - krok za krokom - dúfam že dostatočne podrobne a zrozumiteľne.

Práca s archívom na prvý pohľad vyzerá veľmi zložito, ale na prvýkrát je zrejme všetko zložité...

František Martinek Sluneční soustava

Polární čepička Marsu vypovídá o změnách klimatu

Výškový profil severní polární čepičky Marsu
Výškový profil severní polární čepičky Marsu
Nové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

František Martinek Sluneční soustava

Organické látky na trpasličí planetě Haumea

Červená skvrna na povrchu trpasličí planety Haumea
Červená skvrna na povrchu trpasličí planety Haumea
Tmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, se zdá být bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Objev astronomů představil 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress (Potsdam, SRN) Dr. Pedro Lacerda.

František Martinek Sluneční soustava

Nové důkazy: Venuše ztrácí vodu

Schema sondy Venus Express
Schema sondy Venus Express
Pozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN) .

František Martinek Sluneční soustava

Měsíc - nejchladnější místo ve Sluneční soustavě

Teplota na povrchu Měsíce
Teplota na povrchu Měsíce
Chudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.

Pavel Spurný Sluneční soustava

Unikátní meteorit s rodokmenem z australské pouště

Australský meteorit
Australský meteorit
Zprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.

Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR



45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční srpek nad Bezdězem

Dotyk slunečního srpku s hradem Bezděz.

Další informace »