Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánemPodle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.
Koncept 4m slunečního dalekohleduNejvětší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.
Kometární prach, nalezený v AntarktiděDva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězdAstronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.
Lavina na MarsuKamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polární oblasti severní polokoule Marsu.
Teplotní mapa měsíce MimasKdyž kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerVětšina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).
Apokalyptická zář SlunceSrážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.
Vznik héliového deště v nitru planety JupiterPlynné hélium je na Zemi používáno k plnění balónů, pohybujících se "vzhůru". Uvnitř planety Jupiter jsou však tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které naopak padají dolů v podobě héliového deště.
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělceUž desítky let se mluví o záhadné "Planetě X", která podle mýtu obíhá kolem Slunce po dráze kolmé na dráhu zemskou (tedy na rovinu ekliptiky). Jednou za přibližně tři tisíce let se k Zemi přiblíží tak nebezpečně, že slapovými silami naruší zemský povrch. Říká se dokonce, že naposledy díky jejímu přiblížení k Zemi slapové síly rozevřely Rudé moře a napomohly tak Mojžíšovi při vyvádění Židů z Egypta. V novodobé mytologii se setkáváme s planetou Nibiru (název spojovaný s Mardukem v babylonské astrologii), která se má právě v roce 2012 srazit se Zemí a vše živé bezpodmínečně zahubit. Její existence se však bere až zbytečně vážně.
Apokalypsa v malířově představě.21. prosince 2012 se zlověstnou temnotou končí mayský kalendář. Je to okamžik, kdy nastává závěr přes 5000 let dlouhého cyklu tohoto kalendáře a dále již nic nepokračuje. Mnozí lidé se proto s velkou fantazií domnívají (někteří ve svých oborech právem), že zimní slunovrat roku 2012 má být dnem apokalypsy. Vystrašení lidé se tak potýkají se zprávami ze všech stran. Jedni tvrdí, že Zemi roztrhá mimořádná gravitace při vzájemné konjunkci planet, Slunce a středu Galaxie. Jiní očekávají srážku se záhadnou planetou Nibiru. Třetí se pak obávají smrtelně nebezpečné sluneční aktivity. Jak je to ale doopravdy?
Výřez z objevové desky 423
K napsání tohoto článku autora inspirovala jedna vcelku nenápadná větička. Poprvé na ni narazil již někdy před čtvrtstoletím a shodou okolností v nedávné době znovu. Našli byste ji, pokud byste pozorně listovali druhým dílem knihy "Co je co?" Tuto publikaci, stejně jako její první díl, sestavil Roman Reisenauer, CSc. s kolektivem a vydalo ji v roce 1982 Pressfoto - vydavatelství ČTK, Praha.
Zánik jasnej kométy 12.3. Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.
Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.
Krátery s výskytem ledu objevil americký radar, umístěný na palubě indické měsíční sondy Chandrayaan-1 Na základě informací pořízených americkým přístrojem na palubě indické sondy Chandrayaan-1 astronomové odhalili zásoby ledu v okolí severního pólu našeho Měsíce. Přístroj NASA s názvem MiniSAR (Miniature Synthetic Aperture Radar) je velmi malý radar se syntetickou aperturou, který objevil více než 40 malých kráterů se zásobami vodního ledu. Krátery mají průměry v rozsahu 2 až 15 km. Ačkoliv celkové množství vodního ledu závisí na jeho tloušťce v jednotlivých kráterech, astronomové odhadují, že se může jednat nejméně o 600 miliónů tun zmrzlé vody.
Phobos očima družice Mars ExpressSonda Mars Express, dítko Evropské kosmické agentury, které se v okolí rudé planety toulá již více než šest let, se včera přiblížila téměř na dotek jednomu z jeho měsíců - Phobosu. Průlet ve vzdálenosti 67 km byl pouze jedním ze série blízkých přiblížení, která mají pomoci odhalit složení a původ měsíčku. Předpokládá se, že podobné složení mají i další měsíce "druhé generace" ve sluneční soustavě, tj. tělesa vzniklá až po zformování samotných planet a původních měsíců.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
