Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Klimatické změny na planetě Mars

MRO-front-view_br.jpg
Kosmická sonda NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistila, že celkové množství atmosférických plynů na Marsu se dramaticky mění v závislosti na změnách sklonu rotační osy rudé planety. Tento proces může ovlivňovat výskyt kapalné vody na povrchu Marsu a zvyšovat četnost a intenzitu marťanských písečných bouří.

František Martinek Sluneční soustava

Vulkány na planetě Mars

Sopky na povrchu planety Mars
Sopky na povrchu planety Mars
Kosmická sonda MARS EXPRESS patřící Evropské kosmické agentuře ESA vyslala na Zemi snímky mlhou obklopených vulkánů, nacházejících se na severní polokouli rudé planety. Dlouho po jejich ukončené vulkanické aktivitě byla tato oblast přeměňována dopady meteoritů, které pokrývaly vyvrženým materiálem spodní části úbočí vulkánů.

František Martinek Sluneční soustava

Zeměkoule není koule

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Po dvou letech na oběžné dráze kolem Země shromáždila evropská družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer, start 17: 3. 2009) dostatečné množství dat, aby zmapovala gravitační pole Země s bezkonkurenční přesností. Vědci nyní zpřístupnili nejpřesnější model geoidu, jaký byl kdy vůbec vypracován k našemu pochopení toho, jak Země ve skutečnosti "funguje".

František Martinek Sluneční soustava

Tepelný stroj na měsíci Enceladus

Gejzíry na měsíci Enceladus
Gejzíry na měsíci Enceladus
Množství tepla, které uniká z oblasti v okolí jižního pólu Saturnova měsíce Enceladus, je mnohem větší, než bylo doposud považováno za možné. Tento fakt vyplývá z nových analýz dat, získaných kosmickou sondou Cassini. Studie byla publikována 4. března 2011 v časopise Journal of Geophysical Research.

Petr Horálek Sluneční soustava

Pohled na probouzející se Slunce nabízí velké skvrny

Sluneční kotouč přes chromosférický dalekohled 4. března 2011. Autor: David Mason
Sluneční kotouč přes chromosférický dalekohled 4. března 2011.
Autor: David Mason
V posledních dnech je možné na slunečním kotouči spatřit dvě skupiny slunečních skvrn i bez použití dalekohledu. Dají se pozorovat přes bezpečný sluneční filtr, případně za vhodných podmínek i bez něj při západu nebo východu Slunce. Tyto skvrny však nejsou ničím neočekávaným. Naopak. Po hlubokém minimu sluneční aktivity kolem roku 2009 a tichém nástupu 24. cyklu se konečně můžeme těšit z mnoha průvodních jevů, mezi něž krom velkých skvrn patří i silné erupce a neposledně i možnost výskytu překrásných polárních září.

František Martinek Sluneční soustava

Desátá planeta znovu na scéně?

Část oblohy v oboru infračerveného záření
Část oblohy v oboru infračerveného záření
V listopadu 2010 byl v časopise Icarus publikován článek, jehož autoři - astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire - v něm předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer).

František Martinek Sluneční soustava

Kde hledat na Marsu život?

Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.

Jakub Černý Sluneční soustava

Kometa Tempel jedna podruhé a na 100 procent

Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.
Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.
V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.

Jakub Černý Sluneční soustava

Šest měsíců s kometou 103P Hartley

103p-zari2010.jpg Autor: Martin Gembec

Autor: Martin Gembec
Před několika dny, když jsem opět pozoroval kometu 103P/Hartley ve své slábnoucí kráse, jsem si uvědomil, že je tomu již přesně půl roku od léta, kdy jsem kometu spatřil poprvé. Za tuto astronomicky krátkou dobu se udála spousta věcí. Kometa se přiblížila k Zemi na 18 miliónů kilometrů. Zatímco někteří pozorovatelé byli schopni ji pozorovat neozbrojeným okem, jiní k jejímu vyhledání potřebovali alespoň triedr. Je to asi znakem doby a zvětšujícího se světelného znečištění, kdy je pozorování podobných objektů stále obtížnější. Ale i přesto se našlo mnoho amatérských astronomů, kteří kometu pozorovali souběžně s kosmickou sondou NASA - Deep Impact. Díky tomu se povedlo nashromáždit obrovské množství dat o této zajímavé kometě.

František Martinek Sluneční soustava

Záhada horké sluneční koróny

Sluneční protuberance
Sluneční protuberance
Jedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry - koróna - má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje. Jedná se o výtrysky plazmy doslova vystřelující vzhůru z oblasti těsně nad povrchem Slunce.

Karel Halíř Sluneční soustava

Záblesky na Měsíci po 12 letech: Je všechno jinak?

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Měsíc je po Zemi pravděpodobně nejlépe prozkoumaným vesmírným tělesem vůbec. Po jeho povrchu se procházelo dvanáct astronautů. Kolem našeho přirozeného satelitu kroužil nespočet sond, které nám poskytly nepřeberné množství informací. Přesto se i dnes setkáváme s úkazy, které vzbuzují pochybnosti o svém původu.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Marian Karlický - Magnetické Slunce

Slunce je jako obří kosmický magnet
Slunce je jako obří kosmický magnet
Slunce by bez magnetického pole bylo jen nudnou plazmovou koulí beze změn. Naštěstí tomu tak není a magnetické pole je příčinou mnoha jevů, které astronomové na Slunci pozorují. A právě díky těmto jevům se o Slunci dozvídají informace, které by jinak bylo nemožné získat. Projevy sluneční aktivity se zabývá vědecký pracovník Astronomického ústavu AV Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.

František Martinek Sluneční soustava

Teplejší praskliny na měsíci Enceladus

Teplotní mapa části pochu měsíce Enceladus
Teplotní mapa části pochu měsíce Enceladus
Americká kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Na posledních fotografiích například nabídla vědcům detailní pohled na aktivní trhliny v okolí jižního pólu tohoto Saturnova měsíce. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.

Martin Lehký Sluneční soustava

Planetka (596) Scheila

Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.
Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.
Malou planetku s pořadovým číslem 596 objevil 21. února 1906 August Kopff na observatoři Heidelberg a pojmenoval ji Scheila - na počest své známé anglické studentky. Elementy dráhy napovídají, že náleží do hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce obíhá jednou za 5,01 roku a po elipse se sklonem k ekliptice 14° se pohybuje mezi afeliem 3,41 AU a periheliem 2,44 AU (Tisserandův parametr TJ = 3,209). Povrch planetky je poměrně tmavý (albedo 0,038) a při absolutní jasnosti H = 8,9 mag. můžeme odhadovat její průměr na 113 km.

Martin Mašek Sluneční soustava

Dvoutisící kometa SOHO

Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!

František Martinek Sluneční soustava

Planeta Saturn vyzařuje méně energie

Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn postupně "zhasíná", říkají astronomové z týmu sondy Cassini. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.

Miloš Tichý Sluneční soustava

Přednáška Plynní a ledoví obři

Neptun na snímku ze sondy Voyager
Neptun na snímku ze sondy Voyager
Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.

Miroslav Šulc Sluneční soustava

Planeta X a pomatená webová zpráva - díl druhý (dokončení)

Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Druhý díl článku zaměřujícího se na nesmyslné a až trestuhodně poplašné informace v článku na www.matrix-2001.cz ohledně hypotetické planety Nibiru se zaměří na informace ohledně vlivu planety X na Slunce. Mimo jiné též uvedeme na pravou míru nesmysly kolem magnetického pole této planety a vlivu na zemské magnetické pole.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »