Fotografie planety UranRotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládali, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy, které byly prezentovány 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS (European Planetary Science Congress organizovaný Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society) v Nantes (Francie), pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Objev ozónu v atmosféře planety VenušeEvropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick HowesKdyž vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!
Světelná křivka komety 103P Hartley. Autor: Jakub Černý.Světelné křivky komet jsou výstupem z fotometrie těchto objektů. Ta může být dvojího druhu podle typu detektoru. Buď je detektorem CCD čip, nebo přímo lidské oko. Na rozdíl od ostatních oborů astronomie, ve výzkumu komet mají stále místo oba typy detektorů.
Družice Aquarius (NASA) k měření salinity vodyNový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy slanosti (salinity) povrchové vrstvy pozemských oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na předpokládané nové poznatky této mezinárodní kosmické mise.
Předpokládaná stavba trpasličí planety PlutoPluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život.
Tmavé pruhy - projevy tekoucí vody na povrchu Marsu?Předpoklad suché krajiny na Marsu bude nutno na základě nových fotografií změnit. Tmavé pruhy, které se zde objevují v období místního léta a které mizí s příchodem zimy, mohou s velkou pravděpodobností signalizovat tekoucí vodu jen nehluboko pod povrchem planety.
Snímek komety 29. července 2011. Autor: John DrummondJe tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.
Počítačová simulace srážky Měsíce s menším "bratrem"Rozsáhlá hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce může být pozůstatkem dávné kolize s menším bratrem našeho souputníka. Vyplývá to z nové studie, kterou publikovali planetologové z University of California, Santa Cruz.
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013Před nějakou dobou se v médiích objevovaly zmínky o malé sluneční aktivitě a obavy, zda nenastane dlouhodobé sluneční minimum, jako bylo např. Maunderovo, doprovázené malou dobou ledovou [1]. Sluníčko si z nás dlouho utahovalo, nicméně v posledních dnech se zdá, že se ze své nečinnosti probere, na což poukazuje zvýšený výskyt slunečních skvrn doprovázený zvýšenou erupční aktivitou. Stále častěji se objevují sluneční erupce typu C a dokonce typu M a byla zaznamenána i erupce X [2].
Gejzíry vodní páry nad Enceladem. Autor: NASAHerschelův kosmický teleskop napomohl k vyřešení 14 let dlouhé záhady týkající se původu částeček vody v horních vrstvách planety Saturn. Může za něj Enceladus, Saturnův měsíček zodpovědný za existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Ukázalo se totiž, že obrazce na jeho povrchu zvané "tygří pruhy" mají téměř jistou souvislost s výskytem vodních molekul v horních vrstvách plynného Saturnu. Vodní molekuly přechází na Saturn přímo z ledového měsíčku.
Snímek prvního Trojana Země pořízený v říjnu 2010 družicí WISE na vlnové délce 4,6 mikronů.Trojané jsou tělesa, která uvízla v gravitačním zajetí planety poblíž libračních bodů L4 a L5. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze 60 stupňů před planetou, respektive 60 stupňů za planetou. Jejich dráha je v rezonanci 1:1 s planetou a je dlouhodobě stabilní. Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako Jupiter. Nedávný objev družice WISE představje prvního Trojana naší planety.
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWNDne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HSTAstronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.
Nejnovější snímek Neptunu pořízený kamerou na palubě HSTPlaneta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto "jubilejní" fotografie modrozelené obří planety.
Oblačné útvary v atmosféře NeptunuNa základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové z University of Arizona dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu ve Sluneční soustavě (kromě planety Jupiter). Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda CassiniAstronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekO víkendu 24. - 26. června se v Ondřejově konal tzv. "Malý" seminář o výzkumu MPH. Malý byl opravdu jen v uvozovkách, protože obsahoval velkou smršť zajímavých příspěvků, které se buď nevešly do podzimního semináře, nebo byly příliš žhavé na to, aby jste se je dozvěděli dříve. Seminář byl pořádaný v kooperaci Společnosti pro MeziPlanetární hmotu s Astronomickým ústavem AV ČR v Ondřejově. Tentokrát byl seminář netradičně spojen s nočním pozorováním oblohy.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?
Proba-3 bude vytvářet umělé zatmění SlunceStanislav Gunár, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
