Předpokládaná stavba trpasličí planety PlutoPluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život.
Tmavé pruhy - projevy tekoucí vody na povrchu Marsu?Předpoklad suché krajiny na Marsu bude nutno na základě nových fotografií změnit. Tmavé pruhy, které se zde objevují v období místního léta a které mizí s příchodem zimy, mohou s velkou pravděpodobností signalizovat tekoucí vodu jen nehluboko pod povrchem planety.
Snímek komety 29. července 2011. Autor: John DrummondJe tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.
Počítačová simulace srážky Měsíce s menším "bratrem"Rozsáhlá hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce může být pozůstatkem dávné kolize s menším bratrem našeho souputníka. Vyplývá to z nové studie, kterou publikovali planetologové z University of California, Santa Cruz.
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013Před nějakou dobou se v médiích objevovaly zmínky o malé sluneční aktivitě a obavy, zda nenastane dlouhodobé sluneční minimum, jako bylo např. Maunderovo, doprovázené malou dobou ledovou [1]. Sluníčko si z nás dlouho utahovalo, nicméně v posledních dnech se zdá, že se ze své nečinnosti probere, na což poukazuje zvýšený výskyt slunečních skvrn doprovázený zvýšenou erupční aktivitou. Stále častěji se objevují sluneční erupce typu C a dokonce typu M a byla zaznamenána i erupce X [2].
Gejzíry vodní páry nad Enceladem. Autor: NASAHerschelův kosmický teleskop napomohl k vyřešení 14 let dlouhé záhady týkající se původu částeček vody v horních vrstvách planety Saturn. Může za něj Enceladus, Saturnův měsíček zodpovědný za existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Ukázalo se totiž, že obrazce na jeho povrchu zvané "tygří pruhy" mají téměř jistou souvislost s výskytem vodních molekul v horních vrstvách plynného Saturnu. Vodní molekuly přechází na Saturn přímo z ledového měsíčku.
Snímek prvního Trojana Země pořízený v říjnu 2010 družicí WISE na vlnové délce 4,6 mikronů.Trojané jsou tělesa, která uvízla v gravitačním zajetí planety poblíž libračních bodů L4 a L5. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze 60 stupňů před planetou, respektive 60 stupňů za planetou. Jejich dráha je v rezonanci 1:1 s planetou a je dlouhodobě stabilní. Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako Jupiter. Nedávný objev družice WISE představje prvního Trojana naší planety.
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWNDne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HSTAstronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.
Nejnovější snímek Neptunu pořízený kamerou na palubě HSTPlaneta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto "jubilejní" fotografie modrozelené obří planety.
Oblačné útvary v atmosféře NeptunuNa základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové z University of Arizona dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu ve Sluneční soustavě (kromě planety Jupiter). Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda CassiniAstronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekO víkendu 24. - 26. června se v Ondřejově konal tzv. "Malý" seminář o výzkumu MPH. Malý byl opravdu jen v uvozovkách, protože obsahoval velkou smršť zajímavých příspěvků, které se buď nevešly do podzimního semináře, nebo byly příliš žhavé na to, aby jste se je dozvěděli dříve. Seminář byl pořádaný v kooperaci Společnosti pro MeziPlanetární hmotu s Astronomickým ústavem AV ČR v Ondřejově. Tentokrát byl seminář netradičně spojen s nočním pozorováním oblohy.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?
Proba-3 bude vytvářet umělé zatmění SlunceStanislav Gunár, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Počáteční fáze formování planetárních soustavVědci zveřejnili výsledky analýzy části vzorků, které na Zemi dopravila sonda NASA s názvem Genesis (start 8. 8. 2001, přistání 8. 9. 2004). Z výsledků výzkumů vyplynulo, že Slunce a jeho vnitřní planety se možná vytvořily jinak, než se doposud předpokládalo.
Některé části meteoritu NakhlaEgyptskou vesnici El Nakhla El Baharia, ležící v deltě Nilu a spadající pod region Abu Hommos, guvernorát Alexandrie, dříve znalo jen velmi málo lidí. Pravděpodobně jen ti, kteří přímo zde nebo v okolí bydleli a jejich příbuzní. Právě před sto lety se však stala svědkem události, díky které se dostala i na stránky vědeckých časopisů.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNemáte ještě program na tento víkend? Můžete navštívit "malý" seminář o výzkumu komet, asteroidů a meteorů. Na programu je mnoho: v uplynulých měsících jsme byli svědky blízkého průzkumu kometárních jader pomocí kosmických sond, jednalo se o průzkum zajímavé komety 103P/Hartley a opakované zkoumání 9P/Tempel. Kromě toho dospěla ke svému závěru pozorovací kampaň Czech Hartley Watch a více než roční fungování sítě CEMENT na pozorování videometeorů, které prokázalo aktivitu mnoha zajímavých a opomíjených rojů.
Meteorit Mason GullyV těchto dnech v souvislosti s blížícím se 74. výročním zasedáním Meteoritické společnosti v Londýně byl zveřejněn další výjimečný výsledek mezinárodního týmu, který se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v JZ Austrálii a ve kterém významnou úlohu hrají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o nalezení velmi zajímavého meteoritu v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd ČR - 21. června 2011
Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírouAstronomové doposud objevili dva typy černých děr. Jedná se o superhmotné černé díry nacházející se uprostřed galaxií (čím větší galaxie, tím větší černá díra v jejím jádru) a hvězdné černé díry, které vznikly při zániku velmi hmotných hvězd. Jedná se o objekty, jejichž hmotnost je natolik velká, že je nemůže v důsledku obrovské gravitace opustit žádné záření. Proto je nelze přímo pozorovat - o jejich existenci se astronomové dozvěděli například na základě gravitačního působení černých děr na okolní objekty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
