Olaneta Jupiter v nepravých barváchZa určitých okolností může člověk "ztratit srdce". Nové výpočty napovídají, že i Jupiter pomalu ztrácí své "srdce" - kamenné jádro obří planety se rozpouští podobně jako šumivá tableta vhozená do vody. Výzkumná práce může astronomům pomoci vysvětlit, proč se jádro Jupiteru zdá být menší a jeho atmosféra bohatší na těžké chemické prvky, než se doposud předpokládalo.
Hubblův kosmický dalekohled HSTNový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Kosmická sonda Dawn u planetky VestaKosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta - a možná objevila novou planetu.
Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHOKometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.
C/2011 W3 (Lovejoy) 10.12.2011, FRAM (telescope: Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, image: Michal Ringes)Jistě jste již zaznamenali informace o zajímavé kometě C/2011 W3 (Lovejoy).
Nyní se podíváme podrobněji na pozadí jejího objevu, vývoj dalších poznatků o kometě, k nimž významným způsobem přispěli i čeští
astronomové a budeme přinášet aktualizace o tom, co se zrovna s kometou děje.
Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce EuropaV rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David ČapekPukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
planetka Lutetia - sonda RosettaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2011): Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta - Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném "Černé Slunce v Patagonii". Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Planetka 2005 YU55 na radarovém obrázku. Autor: Arecibo/Cornell UniV noci z úterý 8. na středu 9. listopadu 2011 projde relativně blízko Země relativně velký asteroid. Naše planeta se den co den setkává s meziplanetárním materiálem a každou noc můžeme vidět přímo v naší atmosféře končit tuny drobných částeček srážejících se s atmosférou v podobě meteorů. Aby se ovšem do blízkosti Země dostala natolik velká skála jako tentokrát, na to už je nutno si průměrně počkat něco kolem 30 let.
Nejlepší snímek komety zatím od slavného fotografa komet R. Ligustriho.Kometa C/2010 X1 (Elenin) - jedna z nejvíce medializovaných komet tohoto roku - se rozpadla při průchodu kolem Slunce a na několik týdnů nebyla pozorovatelná. Až v říjnu se teoreticky měla objevit na obloze severní polokoule. Astronomové napjatě očekávali, co z komety zbude. V posledních říjnových nocích se konečně dočkali potvrzení, na dráze komety se několik týdnů pohybuje už jen nezřetelný oblak prachu.
Vesta v přibližně pravých barvách. Z dat NASA vytvořil Daniel Macháček.Planetka Vesta už pro nás není něčím neznámým. Od července tohoto roku se na její oběžné
dráze usadila sonda Dawn. Nyní má za sebou pět ze šesti obletů na vysoké mapovací oběžné dráze a bude následovat výzkum z
větší blízkosti. Jaké zajímavosti přinesl dosavadní průzkum? Na to nám odpověděla konference Americké geologické společnosti.
Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělceKterý kamenný měsíc má vysoký obsah dusíku v atmosféře, podobnou geologii jako Země, obdobu koloběhu vody v přírodě, jezera s kapalnými uhlovodíky a poměrně dobré vyhlídky na udržení možného života? Odpověď zní: Titan - úchvatný měsíc planety Saturn.
V úvodu článku je představa umělce, zachycující jezera kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan.
Povrch planety Merkur v okolí jižního póluMerkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.
Fotografie planety UranRotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládali, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy, které byly prezentovány 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS (European Planetary Science Congress organizovaný Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society) v Nantes (Francie), pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Objev ozónu v atmosféře planety VenušeEvropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick HowesKdyž vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
