Řeky a jezera na Saturnově měsíci TitanuTřebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků. Dr. Ralph Lorenz (John Hopkins Applied Physics Laboratory, JHUAPL) je toho názoru, že nová kosmická sonda k Titanu je přesně to, co potřebujeme k vyřešení této záhady.
Jupiter-SL-9V červnu roku 1770 navštívila naši Zemi neobyčejná kometa. Pohybovala se velmi rychle a byla poměrně jasná. Kometa byla pojmenována podle ruského astronoma finsko-švédského původu Andreje Ivanoviče (přesněji Anderse Johanna) Lexella, který jako první propočítal parametry její dráhy. Poukázal na to, že se kometa přiblížila k Zemi na vzdálenost pouhých 2,2 miliónu kilometrů (0,015 astronomické jednotky, AU), což znamená, že se nacházela přibližně 6krát dále od Země než Měsíc.
Tvar Země podle měření družic GRACEDne 17. 3. 2012 oslavila dvojice družic GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment, start: 17. 3. 2002) desáté výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci je pojmenovali jako Tom a Jerry, protože jedna druhou neustále "pronásleduje" na přesně stejné oběžné dráze. Po startu z ruského kosmodromu Pleseck vykonaly obě družice již více než 55 000 oběhů kolem Země po polární dráze ve výšce 450 až 500 km nad zemským povrchem. Jejich vzájemná vzdálenost je udržována na 220 km. Stále pokračují ve výzkumu.
Jádro komety Wild 2Studie provedená výzkumníky z University of Hawai na Mānoa’s Hawai´i Institute of Geophysics and Planetology (HIGP) odhalila, že částice z komety 81P/Wild dopravené na Zemi v roce 2006 sondou NASA s názvem Stardust napovídají, že se planeta Jupiter zformovala více než 3 milióny roků po tom, co v mladé Sluneční soustavě vznikla první zrníčka pevné látky.
Přechod planety Merkur přes sluneční diskAstronomové nově určili poloměr Slunce na 696 342 km s možnou chybou ± 65 km (tzn. že průměr Slunce je 1 392 684 km). Výsledku bylo dosaženo využitím slunečního dalekohledu na palubě kosmické sondy NASA. Taková pozorování nejsou zatížena neostrostí obrazu způsobenou vlivem zemské atmosféry, k čemuž dochází při pozorování prováděných ze zemského povrchu.
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASAPostupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.
Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou HayabusaJe to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice TerraVýška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.
Miniaturní asteroidy v blízkosti ZeměMěsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceVědci oznámili tento objev na tiskové konferenci 31. 1. 2012. Je založen na datech z družice IBEX (Interstellar Boundary Explorer), kterou vypustila NASA v roce 2008. Družice je schopna detekovat částice přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru.
Planeta VenušeMezinárodní tým astronomů z Itálie, Německa a Francie zjistil, že den na Venuši (tj. doba, za kterou se planeta jednou otočí kolem své osy) je nepatrně delší, než se ještě nedávno předpokládalo. Vysvětlit tuto skutečnost se zatím nepodařilo. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Icarus.
Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety MarsMars Express - kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA - získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož stopy byly na Marsu zaregistrovány již dříve.
vlna na povrchu slunce - supergranulaceSlunečními otřesy se zabývá obor astrofyziky zvaný helioseismologie. O tomto vědním oboru se v posledních letech hodně mluví. Umožňuje totiž pohlédnout do nitra Slunce a přinést poznatky, které bychom jinak nezískali. V čem se liší otřesy Slunce a zemětřesení, které všichni dobře známe ze Země? Na to nám odpoví dr. Michal Švanda, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV.
Saturnův měsíc Titan zahalený vrstvou neprůhledné mlhyDíky americké kosmické sondě Cassini a evropskému průzkumnému modulu Huygens, který přistál na povrchu Saturnova měsíce Titan, jsme o něm získali celou řadu unikátních informací. Atmosféra Titanu je bohatá na metan a průměrná teplota na jeho povrchu se pohybuje kolem -180 °C. Ačkoliv chemické složení atmosféry je odlišné od atmosféry naší planety, jinak na Titanu panují velmi podobné podmínky: vytvářejí se zde například oblaka, mlha, déšť a dokonce i potoky a jezera. Avšak skutečný původ těchto jevů se doposud nepodařilo zcela vysvětlit.
Olaneta Jupiter v nepravých barváchZa určitých okolností může člověk "ztratit srdce". Nové výpočty napovídají, že i Jupiter pomalu ztrácí své "srdce" - kamenné jádro obří planety se rozpouští podobně jako šumivá tableta vhozená do vody. Výzkumná práce může astronomům pomoci vysvětlit, proč se jádro Jupiteru zdá být menší a jeho atmosféra bohatší na těžké chemické prvky, než se doposud předpokládalo.
Hubblův kosmický dalekohled HSTNový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Kosmická sonda Dawn u planetky VestaKosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta - a možná objevila novou planetu.
Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHOKometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.
C/2011 W3 (Lovejoy) 10.12.2011, FRAM (telescope: Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, image: Michal Ringes)Jistě jste již zaznamenali informace o zajímavé kometě C/2011 W3 (Lovejoy).
Nyní se podíváme podrobněji na pozadí jejího objevu, vývoj dalších poznatků o kometě, k nimž významným způsobem přispěli i čeští
astronomové a budeme přinášet aktualizace o tom, co se zrovna s kometou děje.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
