Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.
Autor: Roger Lynds.
Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.

Kreutzova skupina je rojem úlomků velké komety, která kolem roku 326 prolétla velice těsně u Slunce. Rozpadla se na několik větších kusů a snad až statisíců minikometek, které se postupně vrací a neustále "prší" do Slunce. Pozorovat je můžeme na korónografu sondy SOHO, kde jsou objevovány desítky minikometek ročně. Ty jsou ale tak slabé, že ze Země nejsou nikdy vidět. Lovejoyova kometa je v tomto výjimkou.

Jasné komety Kreutzovy komety

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Do této skupiny patří několik větších úlomků původní obří komety. Například kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki) bylo možné pozorovat ve dne v blízkosti Slunce s jasností kolem -10 mag (zhruba jasnost Měsíce před první nebo po poslední čtvrti). Poslední skutečně jasným "Kreutzem" byla C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli), objevená s jasností 1 mag a ohonem dlouhým 20°. Těsné průlety blízko slunečního povrchu jsou pro komety silně destruktivní a až na výjimky svůj průlet komety nepřežijí. Silný žár trhá křehké kometární jádro a vypařuje veškerou vodu, zmrzlé plyny a dokonce i těžší horniny. Ve spektru plynu "lízačů" bylo zjištěno dokonce i železo. Destrukce napomáhá viditelnosti těchto komet, malá pevná jádra se mění v jasný pracho-plynný ohon. Byl zaznamenán i případ komet, které průlet nepřežily a byl vidět je ohon "bez hlavy". Příkladem takovéto komety byla Velká jižní kometa z roku 1887 příhodně pojmenovaná "bezhlavý zázrak".

Průkopník v objevování sebevražedných komet

Terry Lovejoy
Terry Lovejoy
Jak jasná bude nově objevená kometa Lovejoy, nelze zatím předvídat. Zcela jistě ji budeme moci pozorovat na snímcích sondy SOHO. Ta je určená k výzkumu Slunce, na její palubě se nachází i tzv. korónograf - clonka zakrývá Sluneční kotouč a odstíní jeho světlo, v jeho blízkosti pak pozorujeme atmosféru Slunce. Terry Lovejoy patřil k prvním průkopníkům, kteří pečlivě prohledávali snímky ze SOHO a objevovali na nich zanikající minikometky. K jeho prvním úlovkům patřila kometa C/1999 O1. S objevováním SOHO komet se nespokojil a začal se svým vybavením objevovat "vlastní" komety ze Země. Tato kometa je již jeho třetí. Lovejoy je vůbec první objevitel, který nalezl "lízače" ze Země i na snímcích sondy SOHO zároveň.

Prospekt komety

Jak bude kometa vidět, nelze nyní s jistotou tvrdit. Při objevu nacházela cca 110 milionů km od Slunce. V takové dálce nelze předvídat chování komety v blízkosti jeho povrchu. Aktuální jasnost indikuje, že by v době největšího přiblížení ke Slunci mohla prolomit nultou magnitudu. To pro viditelnost za dne nestačí. Mohla by ovšem překvapit při bouřlivém rozpadu a prudce zjasnit. Pro obyvatele střední Evropy je to asi jediná šance, jak kometu na vlastní oči spatřit. Její dráha je pro nás extrémně nepříznivá a nebudeme moci kometu pozorovat ani za soumraku. Pokud by kometa vytvořila velice dlouhý ohon, mohli bychom snad část vidět na obloze po západu Slunce. Zcela jistě se ale můžeme těšit na snímky komety z korónografu sondy SOHO, kde bude vlasatice prolétat okolo 16. prosince.

Převzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[2] Aj vy môžete objavovať kométy. Šanca sa nazýva SOHO... (René Novysedlák)
[3] Dvoutisící kometa SOHO (Martin Mašek)
[4] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (Petr Horálek)
[5] Kometa SOHO se nad Sluncem efektně vypařila (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »