Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.
Autor: Roger Lynds.
Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.

Kreutzova skupina je rojem úlomků velké komety, která kolem roku 326 prolétla velice těsně u Slunce. Rozpadla se na několik větších kusů a snad až statisíců minikometek, které se postupně vrací a neustále "prší" do Slunce. Pozorovat je můžeme na korónografu sondy SOHO, kde jsou objevovány desítky minikometek ročně. Ty jsou ale tak slabé, že ze Země nejsou nikdy vidět. Lovejoyova kometa je v tomto výjimkou.

Jasné komety Kreutzovy komety

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Do této skupiny patří několik větších úlomků původní obří komety. Například kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki) bylo možné pozorovat ve dne v blízkosti Slunce s jasností kolem -10 mag (zhruba jasnost Měsíce před první nebo po poslední čtvrti). Poslední skutečně jasným "Kreutzem" byla C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli), objevená s jasností 1 mag a ohonem dlouhým 20°. Těsné průlety blízko slunečního povrchu jsou pro komety silně destruktivní a až na výjimky svůj průlet komety nepřežijí. Silný žár trhá křehké kometární jádro a vypařuje veškerou vodu, zmrzlé plyny a dokonce i těžší horniny. Ve spektru plynu "lízačů" bylo zjištěno dokonce i železo. Destrukce napomáhá viditelnosti těchto komet, malá pevná jádra se mění v jasný pracho-plynný ohon. Byl zaznamenán i případ komet, které průlet nepřežily a byl vidět je ohon "bez hlavy". Příkladem takovéto komety byla Velká jižní kometa z roku 1887 příhodně pojmenovaná "bezhlavý zázrak".

Průkopník v objevování sebevražedných komet

Terry Lovejoy
Terry Lovejoy
Jak jasná bude nově objevená kometa Lovejoy, nelze zatím předvídat. Zcela jistě ji budeme moci pozorovat na snímcích sondy SOHO. Ta je určená k výzkumu Slunce, na její palubě se nachází i tzv. korónograf - clonka zakrývá Sluneční kotouč a odstíní jeho světlo, v jeho blízkosti pak pozorujeme atmosféru Slunce. Terry Lovejoy patřil k prvním průkopníkům, kteří pečlivě prohledávali snímky ze SOHO a objevovali na nich zanikající minikometky. K jeho prvním úlovkům patřila kometa C/1999 O1. S objevováním SOHO komet se nespokojil a začal se svým vybavením objevovat "vlastní" komety ze Země. Tato kometa je již jeho třetí. Lovejoy je vůbec první objevitel, který nalezl "lízače" ze Země i na snímcích sondy SOHO zároveň.

Prospekt komety

Jak bude kometa vidět, nelze nyní s jistotou tvrdit. Při objevu nacházela cca 110 milionů km od Slunce. V takové dálce nelze předvídat chování komety v blízkosti jeho povrchu. Aktuální jasnost indikuje, že by v době největšího přiblížení ke Slunci mohla prolomit nultou magnitudu. To pro viditelnost za dne nestačí. Mohla by ovšem překvapit při bouřlivém rozpadu a prudce zjasnit. Pro obyvatele střední Evropy je to asi jediná šance, jak kometu na vlastní oči spatřit. Její dráha je pro nás extrémně nepříznivá a nebudeme moci kometu pozorovat ani za soumraku. Pokud by kometa vytvořila velice dlouhý ohon, mohli bychom snad část vidět na obloze po západu Slunce. Zcela jistě se ale můžeme těšit na snímky komety z korónografu sondy SOHO, kde bude vlasatice prolétat okolo 16. prosince.

Převzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[2] Aj vy môžete objavovať kométy. Šanca sa nazýva SOHO... (René Novysedlák)
[3] Dvoutisící kometa SOHO (Martin Mašek)
[4] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (Petr Horálek)
[5] Kometa SOHO se nad Sluncem efektně vypařila (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »