Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.
Autor: Martin GembecPřed několika dny, když jsem opět pozoroval kometu 103P/Hartley ve své slábnoucí kráse, jsem si uvědomil, že je tomu již přesně půl roku od léta, kdy jsem kometu spatřil poprvé. Za tuto astronomicky krátkou dobu se udála spousta věcí. Kometa se přiblížila k Zemi na 18 miliónů kilometrů. Zatímco někteří pozorovatelé byli schopni ji pozorovat neozbrojeným okem, jiní k jejímu vyhledání potřebovali alespoň triedr. Je to asi znakem doby a zvětšujícího se světelného znečištění, kdy je pozorování podobných objektů stále obtížnější. Ale i přesto se našlo mnoho amatérských astronomů, kteří kometu pozorovali souběžně s kosmickou sondou NASA - Deep Impact. Díky tomu se povedlo nashromáždit obrovské množství dat o této zajímavé kometě.
Sluneční protuberanceJedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry - koróna - má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje. Jedná se o výtrysky plazmy doslova vystřelující vzhůru z oblasti těsně nad povrchem Slunce.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeMěsíc je po Zemi pravděpodobně nejlépe prozkoumaným vesmírným tělesem vůbec. Po jeho povrchu se procházelo dvanáct astronautů. Kolem našeho přirozeného satelitu kroužil nespočet sond, které nám poskytly nepřeberné množství informací. Přesto se i dnes setkáváme s úkazy, které vzbuzují pochybnosti o svém původu.
Slunce je jako obří kosmický magnet Slunce by bez magnetického pole bylo jen nudnou plazmovou koulí beze změn. Naštěstí tomu tak není a magnetické pole je příčinou mnoha jevů, které astronomové na Slunci pozorují. A právě díky těmto jevům se o Slunci dozvídají informace, které by jinak bylo nemožné získat. Projevy sluneční aktivity se zabývá vědecký pracovník Astronomického ústavu AV Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
Teplotní mapa části pochu měsíce EnceladusAmerická kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Na posledních fotografiích například nabídla vědcům detailní pohled na aktivní trhliny v okolí jižního pólu tohoto Saturnova měsíce. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.
Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.Malou planetku s pořadovým číslem 596 objevil 21. února 1906 August Kopff na observatoři Heidelberg a pojmenoval ji Scheila - na počest své známé anglické studentky. Elementy dráhy napovídají, že náleží do hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce obíhá jednou za 5,01 roku a po elipse se sklonem k ekliptice 14° se pohybuje mezi afeliem 3,41 AU a periheliem 2,44 AU (Tisserandův parametr TJ = 3,209). Povrch planetky je poměrně tmavý (albedo 0,038) a při absolutní jasnosti H = 8,9 mag. můžeme odhadovat její průměr na 113 km.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Planeta Saturn v nepravých barváchPlaneta Saturn postupně "zhasíná", říkají astronomové z týmu sondy Cassini. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerDaleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělceDruhý díl článku zaměřujícího se na nesmyslné a až trestuhodně poplašné informace v článku na www.matrix-2001.cz ohledně hypotetické planety Nibiru se zaměří na informace ohledně vlivu planety X na Slunce. Mimo jiné též uvedeme na pravou míru nesmysly kolem magnetického pole této planety a vlivu na zemské magnetické pole.
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusyNa stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.
Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010). Autor: HSTPlaneta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva - jižní a severní rovníkový pás - byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní známou tvář.
Astronomický ústav OndřejovSpolečnost pro meziplanetární hmotu, o.s. si Vás srdečně dovoluje pozvat na seminář o výzkumu meziplanetární hmoty, který ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i. v Ondřejově a Českou astronomickou společností pořádá o víkendu 20. a 21. listopadu 2010.
Objev ledu na planetce Cybele - ilustrační obrázekPřítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.
Představa vzhledu americké sondy MAVEN, určené k výzkumu MarsuNASA dala minulý týden (tj. počátkem října 2010) zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která se bude snažit zjistit, jak a proč ztratila rudá planeta před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.
Phobos, měsíc planety MarsPhobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express.
Polární záře na planetě SaturnNové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.
Oblaka v atmosféře TitanuTato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.
Snímek asteroidu (1179) Mally
Planetka se považuje za ztracenou, pokud není spolehlivě známa její dráha a přes
několik pokusů se jí dlouhodobě nedaří najít. Taková věc se samozřejmě může stát
i v současnosti, ale častěji k tomu docházelo v první polovině 20. století,
případně koncem 19. století. Obvykle to bylo u slabých objektů, které byly
pozorovány jen krátce a poté zmizely z dosahu tehdejších přístrojů. Dříve byly takto ztraceny i některé planetky, které již obdržely katalogové číslo od
Minor Planet Center (středisko pro malá tělesa sluneční soustavy), případně získaly dokonce i jméno.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
_scheila_-_1.jpg "Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.")
