Jarní krajina Marsu na severní polokouliNa publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.
Okolí kráteru CabeusVoda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.
Odraz slunečního světla od hladiny jezera na povrchu měsíce TitanNa připojené fotografii je zachycen vůbec první odraz slunečního světla od povrchu jezera na Titanu, měsíci planety Saturn. Tento druh záblesku byl detekován pomocí vizuálního a infračerveného zobrazovacího spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini. Potvrzuje přítomnost kapaliny na severní polokouli měsíce, kde se nachází větší počet jezer, která jsou rovněž větších rozměrů v porovnání s jižní polokoulí Titanu.
Nejmenší známé těleso Kuiperova pásu v představě malířePodobně jako úspěšné nalezení jehly v kupce sena můžeme označit za úspěch objev doposud nejmenšího objektu v oblasti Kuiperova pásu pomocí HST. Hubblův kosmický dalekohled však nepořídil skutečnou fotografii tohoto objektu, to je zatím zcela mimo jeho dosah. Nově objevené těleso má průměr 975 m a dělí jej od nás obrovská vzdálenost 6,7 miliardy km. Doposud nejmenší pozorovaný objekt Kuiperova pásu měl průměr přibližně 48 km, což je 50krát více. HST tak podal první pozorovatelský důkaz existence populace těles kometární velkosti v oblasti Kuiperova pásu.
Rozdílné polokoule Saturnova měsíce IapetusIapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím - jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem planety Saturn, poskytují velmi přesvědčivé důkazy, které vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang. Na analýze snímků se podílel vědecký tým odborníků mj. z Cornell University.
Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.Kdo sleduje noční oblohu častěji, jistě si všiml, že meteory mají různé barvy, létají z různých směrů, trvají různě dlouho a jsou různě dlouhé. Tvoří zkrátka pestrou směs a vyznat se v ní není tak úplně snadné. Je nutné mít především velký počet zaznamenaných meteorů. A to astronomové z našeho ústavu mají díky celé síti kamer v republice. Proto se mohl vlastnostmi především meteorů z rojů ve své disertační práci zabývat Mgr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu AV ČR.
Severní a jižní polokoule Titanu, největšího měsíce planety SaturnPokud byste si chtěli zaplavat v některém z jezer na Titanu, největším měsíci planety Saturn, nebylo by to uskutečnitelné: zdejší jezera totiž nejsou podobná pozemským. Jezera na Titanu jsou vzhledem k okolní teplotě -180 °C zaplněna místo vody kapalným metanem a etanem. Pokud byste měli plíce, schopné dýchat zdejší atmosféru a byli byste schopni plavat v místních chemikáliích, pak byste mohli svoji dovolenou trávit na plážích na severní polokouli Titanu, kde bylo objeveno velké množství různě velikých jezer.
Snímek galaxie M81 z HSTV pátek 27. a v sobotu 28. listopadu 2009 se uskuteční setkání členů Společnosti pro meziplanetární hmotu na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích. V pátek si přijdou na své zájemci z řad veřejnosti. Od 19 hodin se ve Velkém sále DDM Delta v ulici Gorkého v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) uskuteční přednáška pro veřejnost s názvem "Galaxie, vzdálené hvězdné ostrovy". Přednášet bude Ivo Míček, předseda SMPH.
Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre Argument, že Mesiac je suché, pusté miesto už neobstojí. Dosiaľ najlepšie dôkazy o vode na Mesiaci priniesol októbrový náraz sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Spacecraft) do krátera na povrchu obežnice Zeme. Vedúci projektu Anthony Colaprete s tímom tvrdí, že nenašli len trošku vody, ale významné množstvo. V prachovom mračne, ktorý sa nad kráterom Cabeus pri južnom póle Mesiaca vzniesol po dopade sondy na povrch, sa podľa odhadov nachádzalo viac ako 95 litrov vody.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.
Stopa po denním bolidu.Dňa 8. Októbra 2009 približne o 4:00 SEČ došlo k stretu planéty Zem s asteroidom, ktorý bol v priemere 5-10 metrov široký. Teleso z vesmíru však na zem nedopadlo, iba zhorelo v zemskej atmosfére, pričom sa uvoľnila energia porovnateľná s výbuchom malej atómovej bomby.
Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.
Nově objevený obří Saturnův prszenec - kresbaSpitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu - zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet.
Na to, aby MPC zaevidoval Vaše pozorovania do katalógu ako novú planétku, potrebujete zaslať pozície objektu minimálne z dvoch dní, ideálne sú dni tri. Tu sa myslí pozorovanie z troch rôznych dní a nie tri za sebou idúce dni, hoci aj také pozorovanie je dobré. Objekty nájdené len z dvoch nocí môžete síce tiež poslať, dokonca môžete získať predbežné katalógové číslo (designáciu) pre takýto objav. Ak sa však v archíve MPC špeciálny softvér nájde k novému objavu ďaľšie pozorovania od iného pozorovateľa a ten pozoroval dané teleso počas 3 nocí, kredit za objav stratíte a získa ho pozorovateľ s dlhším časovým obdobím...
Asteriody Ida a DactylPredtým než začnete hľadať nové pozície, musíte určiť dráhové elementy Vášho objavu. Na tento účel použite program Find Orb. Program na základe nameraných pozícií v Astrometrice vypočíta potrebné elementy dráhy. Po otvorení programu Find Orb, kliknete na okienko Open a tu načítate súbor MPCReport.txt. Zobrazia sa Vám všetky objekty, ktoré sa v Astrometrice zmerali, v našom príklade vidíte merania pre objekt krt214...
Asteroid IkotawaTeraz máte uložené CCD zábery v pamäti počítača a nasleduje ich prezeranie. Na identifikáciu pohyblivých objektov musíte presne určiť ich pozície voči hviezdam. Na tento účel doporučujem pracovať s programom Astrometrica. Tento program je freeware a je plne funkčný počas 100 dní. Pokiaľ Vám bude vyhovať pri astrometrických meraniach, zaregistrujte sa cez ich web stránku...
AsteriodPrezeraním archívnych CCD snímkov z databázy SkyMorph je možné objaviť nové, doteraz neevidované planétky. Na to, aby ste sa sami mohli presvedčiť o pravdivosti tohto tvrdenia, prikladám návod - krok za krokom - dúfam že dostatočne podrobne a zrozumiteľne.
Práca s archívom na prvý pohľad vyzerá veľmi zložito, ale na prvýkrát je zrejme všetko zložité...
Výškový profil severní polární čepičky MarsuNové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Červená skvrna na povrchu trpasličí planety HaumeaTmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, se zdá být bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Objev astronomů představil 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress (Potsdam, SRN) Dr. Pedro Lacerda.
Schema sondy Venus ExpressPozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN) .
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
