Saturn. Autor: NASAČíselné údaje z vesmíru - rozměry, vzdálenosti, hmotnosti, jsou často nepředstavitelně veliké a nikdo se nediví, že je astronomové nedokáží přesně určit. Někdy je ale problém určit i zdánlivě jednoduchý údaj. Jako například, jak dlouho trvá den na Saturnu?
Světlá skvrna na Venuši (Venus Express, červenec 2009)Skoro to vypadá, jakoby Venuše záviděla Jupiteru jeho novou skvrnu. Stejně jako v případě Jupiteru i na Venuši ji nalezl amatérský astronom tentokrát Frank Melillo z USA. 19. července si všiml nápadně světlé oblasti na severní polokouli Venuše.
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometouKontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci EnceladusData získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.
Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresbaEvropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.
Titan ve viditelném světle.Bombardování atmosféry Saturnova měsíce Titan rentgenovými paprsky může vést k vytvoření základní složky DNA. Vyplývá to z nejnovějších laboratorních studií. Zatímco rentgenové záření může působit nepřetržitě, vhodné podmínky mohou nastat pouze tehdy, když dopady meteoroidů dopraví na povrch měsíce vodu. Tento objev tak poskytuje další důkazy, že Titan může být zralý pro život.
ZeměPozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.
Rekonstrukce vzhledu jezer na MarsuTým astronomů z University of Colorado (Boulder) objevil první a rozhodující důkazy pobřežních linií na Marsu, které naznačují existenci dávných hlubokých jezer. Tento nález má rovněž význam pro pátrání po pradávném životě na povrchu rudé planety.
Jupiterův měsíc IoVulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru VictoriaRezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.
Západ Slunce nad Nullarborskou pouští
V časných ranních hodinách 21. července 2007 nad jihozápadní částí Austrálie prolétl velmi jasný
meteor. Bylo to nad Nullarborskou pouští, což je největší vápencová tabule světa o rozměru
200 000 km², která je jen velmi řídce obydlena. Naštěstí zrovna tato oblast je od roku 2005
sledována bolidovou sítí, na které se podílí Australané, Britové a Češi a dvě ze tří kamer české výroby
tento bolid zaznamenaly. Jak uvádí Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, po vyhodnocení
záznamu bylo jasné, že se jedná o kandidáta na meteorit.
Sluneční cykly č. 23 a 24Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.
Mák arktickýFyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země - a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
Jasný meteorDne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit "s rodokmenem" byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů. Příbramské a další zajímavé meteority budou od 11. do 22. května k vidění na výstavě Bolidy a pády meteoritů v pražské budově Akademie věd ČR.
eso news 16-2009Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Z pohledu života planetky se jedná o pouhý okamžik. Výzkum také potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Slunce beze skvrn 28. 4. 2009 Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.
Titan v předsdtavě malířeV závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.
yi-swan
26. marca 2009 objavil kórejský astronóm amatér Dae-am Yi fotograficky novú kométu. 3. apríla astronóm Rob Matson na snímkach získaných prístrojom SWAN (sonda SOHO) objavil kometárny objekt, pričom sa zistilo, že sa jedná o jeden a ten istý objekt. Z toho dôvodu dostala nová kométa C/2009 F6 meno Yi-Swan.
2009.04.12: doplněno o fotografie Libora Vyskočila z hvězdárny v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
