eso news 16-2009Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Z pohledu života planetky se jedná o pouhý okamžik. Výzkum také potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Slunce beze skvrn 28. 4. 2009 Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.
Titan v předsdtavě malířeV závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.
yi-swan
26. marca 2009 objavil kórejský astronóm amatér Dae-am Yi fotograficky novú kométu. 3. apríla astronóm Rob Matson na snímkach získaných prístrojom SWAN (sonda SOHO) objavil kometárny objekt, pričom sa zistilo, že sa jedná o jeden a ten istý objekt. Z toho dôvodu dostala nová kométa C/2009 F6 meno Yi-Swan.
2009.04.12: doplněno o fotografie Libora Vyskočila z hvězdárny v Úpici.
Předpokládaný kryovulkanismus na TitanuV dalším pokračování si povíme něco o sopkách na Titanu, o pozorovaných klimatických změnách a o objevu kapalného oceánu hluboko pod zmrzlým povrchem druhého největšího měsíce ve Sluneční soustavě.
Čerstvý impaktní minikráter na Marsu.Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl potvrzen.
Snímek meteoru z jedné stanice evropské bolidové sítě, kterou založil Z. CeplechaDnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit. A nejen to. Jako první na světě dokázal z fotografií dopočítat místo dopadu, 4 kusy meteoritu najít a pak i vypočítat, že meteorické těleso přiletělo z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na světě byl první důkaz, že odtud mohou na Zemi padat kameny z vesmíru. RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. nedávno oslavil 80. narozeniny, ale na meteorit Příbram, který mu změnil celý život vzpomíná, jako by to bylo včera.
Řeky na TitanuNejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života. V několika pokračováních si představíme základní informace o tomto zajímavém vzdáleném měsíci.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.
Deimos - měsíc planety Mars.Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.
stereo
Misia STEREO, pozostávajúca z dvoch observatórií, ktoré boli vypustené s cieľom študovať výrony koronálnej hmoty (CME) a slnečný vietor, sa blíži k libračným oblastiam L4 a L5 sústavy Zem - Slnko.
Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.
Planetka Barbara v představách malíře.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2009): Tým francouzských a italských astronomů vyvinul novou metodu měření velikostí a tvarů planetek, které jsou příliš malé nebo vzdálené pro použití konvenčních technik. Díky jejímu použití se stonásobně zvýší počet asteroidů, u kterých lze zjistit rozměry. Postup využívá unikátní možnosti interferometru ESO/VLTI.
Závěrečná etapa vývoje SlunceŽijeme v poklidné době, i když určitá nebezpečí z vesmíru nám stále hrozí. Od okamžiku, kdy došlo k vytvoření planet zhruba v prvních 100 miliónech roků existence Sluneční soustavy a bez ohledu na počáteční migraci obřích planet a náhodné kolize s kometami, se nic dramatického nestalo. Planety neustále krouží kolem Slunce jako dobře namazaný hodinový stroj, Slunce nepřetržitě svítí a dokonce velmi choulostivý život přežil přinejmenším na jedné z planet.
Planeta MarsO životě na rudé planetě se toho už napsalo, popsalo a opsalo opravdu hodně. Zda život na Marsu byl, nebo stále je, řešit v článku ani tak moc nebudeme a na celou problematiku se podíváme z jiného úhlu pohledu.
Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázekJak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
