Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Antonín Vítek Sluneční soustava

Blízkozemní asteroid dnes proletěl kolem Země

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

František Martinek Sluneční soustava

Všichni můžeme být Marťany

Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.

Jiří Srba Sluneční soustava

Nová metoda měření velikostí asteroidů

Planetka Barbara v představách malíře.
Planetka Barbara v představách malíře.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2009): Tým francouzských a italských astronomů vyvinul novou metodu měření velikostí a tvarů planetek, které jsou příliš malé nebo vzdálené pro použití konvenčních technik. Díky jejímu použití se stonásobně zvýší počet asteroidů, u kterých lze zjistit rozměry. Postup využívá unikátní možnosti interferometru ESO/VLTI.

František Martinek Sluneční soustava

Jaký bude osud Sluneční soustavy?

Závěrečná etapa vývoje Slunce
Závěrečná etapa vývoje Slunce
Žijeme v poklidné době, i když určitá nebezpečí z vesmíru nám stále hrozí. Od okamžiku, kdy došlo k vytvoření planet zhruba v prvních 100 miliónech roků existence Sluneční soustavy a bez ohledu na počáteční migraci obřích planet a náhodné kolize s kometami, se nic dramatického nestalo. Planety neustále krouží kolem Slunce jako dobře namazaný hodinový stroj, Slunce nepřetržitě svítí a dokonce velmi choulostivý život přežil přinejmenším na jedné z planet.

Petr Kubala Sluneční soustava

Život na Marsu tak trochu jinak

Planeta Mars
Planeta Mars
O životě na rudé planetě se toho už napsalo, popsalo a opsalo opravdu hodně. Zda život na Marsu byl, nebo stále je, řešit v článku ani tak moc nebudeme a na celou problematiku se podíváme z jiného úhlu pohledu.

František Martinek Sluneční soustava

Na Jupiteru a Saturnu prší hélium

Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázek
Héliové deště na obřích planetách - ilustrační obrázek
Jak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.

František Martinek Sluneční soustava

Přívalové deště na Titanu

Objev nových jezer na Titanu
Objev nových jezer na Titanu
Nedávné snímky měsíce Titan, které pořídila americká kosmická sonda Cassini, potvrdily přítomnost nových jezer kapalných uhlovodíků. Na snímcích jsou zachyceny změny v rozložení jezer, které vznikly v důsledku "dešťových" srážek. Jenže místo vody padaly z oblaků velké kapky kapalného metanu.

František Martinek Sluneční soustava

Gejzíry na Enceladu - 2

Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.
Gejzíry vody a ledových krystalků na měsíci Enceladus.
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve druhém pokračování si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.

František Martinek Sluneční soustava

Gejzíry na Enceladu - 1

cassini_saturn.jpg
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.

František Martinek Sluneční soustava

Zásoby čistého ledu na Marsu

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Polární čepička v oblasti severního pólu planety Mars obsahuje obrovské zásoby vysoce čistého vodního ledu. K tomuto závěru dospěla mezinárodní studie, jejíž výsledky zveřejnili francouzští astronomové. Severní polární čepička je rozsáhlá vyvýšenina, tvořená usazenými vrstvami vodního ledu, podobně jako například na Zemi ledovce v Grónsku či Antarktidě, skládající se převážně z depozitů vodního ledu a malého množství prachu.

František Martinek Sluneční soustava

Kometa vyhubila mamuty a šavlozubé tygry

Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky. Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat.

Petr Kubala Sluneční soustava

Metan na Marsu není téma pro bulvár

Metan v atmosféře Marsu
Metan v atmosféře Marsu
V dnešní době je stále nebezpečnější vypouštět do světa zprávy, týkající se byť jen okrajově života ve vesmíru. NASA a Science včera zveřejnili informaci o tom, že se podařilo prokázat přítomnost metanu v atmosféře Marsu. Tento fakt si ale novináři interpretovali po svém způsobem, za který by se nemusel stydět žádný z tvůrců hoaxů.
František Martinek Sluneční soustava

Gama záblesky v zemské atmosféře

Pozemské záblesky záření gama.
Pozemské záblesky záření gama.
Kromě různých světelných úkazů můžeme v zemské atmosféře pozorovat jevy, které nemají světelný původ a které byly objeveny teprve nedávno při pozorování z kosmického prostoru. Zdá se, že i tyto jevy mají souvislost s bouřkovými oblastmi.

František Martinek Sluneční soustava

V polárních oblastech Měsíce může být led

Výskyt vodíku v polárních oblastech Měsíce.
Výskyt vodíku v polárních oblastech Měsíce.
Tým astrofyziků, vedený odborníky z Durham University (Skotsko), tvrdí, že pokud zmrzlá voda na Měsíci existuje, pak bude nejspíše objevena v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, které jsou nepřetržitě ponořeny do stínu - tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce.

Připojená mapka zachycuje severní a jižní polární oblasti Měsíce. Tmavě modře zbarvené plochy představují místa s nejvyšší koncentrací přítomného vodíku.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Kryovulkány na Titane

titan1.jpg
Kryovulkány sú chladné sopky, ktoré namiesto lávy chrlia extra chladnú kvapalinu z vnútra telesa. Sonda Cassini, ktorej misia bola nedávno predĺžená sa v zmysle svojho výskumného plánu tesne približuje k tých najzaujímavejším Saturnovým mesiacom. Tak ako vedci prednedávnom ohlásili gejzíry a ich zmeny na Saturnovom mesiaci Enceladus, podobne aj po sérii tesných preletov okolo mesiaca Titan sa podarilo zistiť, že aj povrch tohto mesiaca je aktívny.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Kométy: z ohňa, ľadu, alebo?

es_cometmachholz_1_18.jpg
Astronómovia z Lowell Observatory ohlásili objav novej triedy komét. David Schleicher (planetárny astronóm, Lowell Observatory) meral prítomnosť výskytu piatich druhov molekúl uhlíka v 150 kometárnych kómach. Počas výskumu zistil, že kométa, 96P/Machholz 1, vykazuje extrémne chemické zloženie.

Vít Straka Sluneční soustava

Zajímavá měsíční zákoutí: kráter Plato a Moře dešťů

Plato ze sondy Lunar Orbiter
Plato ze sondy Lunar Orbiter
Každého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.
František Martinek Sluneční soustava

Jádro planety Jupiter může být větší

Jádro Jupiteru je dvakrát hmotnější.
Jádro Jupiteru je dvakrát hmotnější.
Nové počítačové simulace vedou k závěru, že kamenné jádro Jupiteru, obklopené ledem, může být více než dvakrát hmotnější, než se dříve předpokládalo.

"Provedli jsme počítačové simulace chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter. Laboratorní experimenty nemohou v žádném případě dosáhnout takovýchto extrémních tlaků," říká profesor Burkhard Militzer (University of California, Berkeley), který počítal vlastnosti vodíku a hélia pro různou teplotu, hustotu a tlak v různých vrstvách od povrchu planety až do jejího středu.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »