Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem. Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.
Slunce není koule.Američtí astronomové použili data z družice RHESSI (Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager), z nichž určili "kruhovitost" slunečního kotouče s doposud nevídanou přesností. Z výsledků měření vyplynulo, že Slunce nemá tvar ideální koule. V letech s vysokou sluneční aktivitou se Slunce jeví částečně jako "slupka ananasového melounu", který viditelně zvětšuje své zploštění: rovníkový průměr Slunce se stává nepatrně větší než polární průměr.
KBO
Astronómovia z Taiwanese-American Occultation Survey (TAOS) dva roky hľadali objekty nachádzajúce sa v Kuiperovom páse, ich hľadanie bolo bohužiaľ neúspešné.
Planetka 2008 TC3 na snímku od Catalina Sky Survey v pondělí v 8:30Astronomům se včera povedl husarský kousek. Poprvé v historii předpověděli srážku Země s planetkou. Objekt s označením 2008 TC3 vstoupil do atmosféry naší planety dnes brzy ráno.
Vítr na VenušiJe velmi dobře známo, že na Venuši vanou velice silné větry. Nyní vůbec poprvé evropská sonda Venus Express dala dohromady 3D snímky oblačnosti s rozložením větrů v atmosféře Venuše pro jednu polokouli planety.
Planeta Země - dnes a zítraV lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.
Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.
Jedna z komet objevena Michelem GiacobinimPříběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette CookDívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…
Sluneční skvrnyTmavé sluneční skvrny na povrchu Slunce kladou astronomům neustále další a další otázky. Například doteď nebylo vědcům zcela jasné, jaké mechanismy nutí zářit vnější oblasti skvrn, tzv. penumbru. Nyní se ponejprv objevují vysvětlení pro tento jev. Měření totiž ukazují, že také v těchto oblastech se mohou nacházet vzestupné proudy horké plazmy, která uvolňuje svou energii ve formě záření.
Změny počasí na Marsu.Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).
Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)Planeta Saturn je díky sondě Cassini velmi dobře prozkoumána. Stále více podrobností se dozvídáme také o jeho 60 měsících. Jedná se o pestré světy, velmi odlišné od toho, co vědci očekávali. O nejzajímavějších Saturnových měsících nám poví doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.
Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.
Část mapy Merkuru v tzv. falešných barvách.Vulkanismus hrál mnohem významnější roli v utváření povrchu planety Merkur, než si odborníci doposud mysleli. Tyto závěry vyplývají ze zpracování komplexních údajů, které v lednu 2008 shromáždila americká kosmická sonda MESSENGER, jež navštívila tuto nejvnitřnější planetu naší Sluneční soustavy.
Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela "dárek" k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.František MartinekSluneční soustava
Rozdíly ve vzhledu severní a jižní polokoule Marsu.Nová analýza topografie a gravitačního pole Marsu, provedená vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a NASA, vyřešila jednu z největších zbývajících záhad ve Sluneční soustavě - proč má planeta Mars dvě zcela odlišné tváře (severní a jižní polokouli)? Astronomové identifikovali, jak se zdá, dávné, doposud nepozorované stopy po obrovském impaktu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
