Neptun na snímku ze sondy VoyagerDaleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělceDruhý díl článku zaměřujícího se na nesmyslné a až trestuhodně poplašné informace v článku na www.matrix-2001.cz ohledně hypotetické planety Nibiru se zaměří na informace ohledně vlivu planety X na Slunce. Mimo jiné též uvedeme na pravou míru nesmysly kolem magnetického pole této planety a vlivu na zemské magnetické pole.
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusyNa stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.
Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010). Autor: HSTPlaneta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva - jižní a severní rovníkový pás - byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní známou tvář.
Astronomický ústav OndřejovSpolečnost pro meziplanetární hmotu, o.s. si Vás srdečně dovoluje pozvat na seminář o výzkumu meziplanetární hmoty, který ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i. v Ondřejově a Českou astronomickou společností pořádá o víkendu 20. a 21. listopadu 2010.
Objev ledu na planetce Cybele - ilustrační obrázekPřítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.
Představa vzhledu americké sondy MAVEN, určené k výzkumu MarsuNASA dala minulý týden (tj. počátkem října 2010) zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která se bude snažit zjistit, jak a proč ztratila rudá planeta před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.
Phobos, měsíc planety MarsPhobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express.
Polární záře na planetě SaturnNové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.
Oblaka v atmosféře TitanuTato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.
Snímek asteroidu (1179) Mally
Planetka se považuje za ztracenou, pokud není spolehlivě známa její dráha a přes
několik pokusů se jí dlouhodobě nedaří najít. Taková věc se samozřejmě může stát
i v současnosti, ale častěji k tomu docházelo v první polovině 20. století,
případně koncem 19. století. Obvykle to bylo u slabých objektů, které byly
pozorovány jen krátce a poté zmizely z dosahu tehdejších přístrojů. Dříve byly takto ztraceny i některé planetky, které již obdržely katalogové číslo od
Minor Planet Center (středisko pro malá tělesa sluneční soustavy), případně získaly dokonce i jméno.
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusyNa stránce www.klimatickezmeny.estranky.cz se nalézá článek s názvem Nibiru-planeta X potvrzena a blíží se ke slunci. Tento článek je výrazně ovlivněn senzací a obsahuje řadu dezinformací. Když pomineme kardinální nesmysly o pozadí "objevu" planety X, můžeme se poměrně jednoduchou středoškolskou matematikou dovtípit k výrazně rozporuplným údajům o dráze i poloze Planety X ve Sluneční soustavě. Obecně ten největší rozpor leží už v premise článku - v údajích o vzdálenosti objektu a okamžiku průletu kolem Země.
Umělecké zobrazení vznikajícího planetového páru. Autor: ESO/L. CalçadaDůkazy o tom získal mezinárodní tým astronomů vedený dr. Petrem Pravcem z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. Objev byl zveřejněn v nejnovějším vydání prestižního vědeckého časopisu Nature.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. z
26. srpna 2010
LEPEX 2010Již za několik dní začíná další ročník astronomické expedice LEPEX, zaměřené především na amatérské pozorování komet a meteorů (a to nejen nejsilnějšího roje léta, jimž jsou Perseidy). Expedice se koná v termínu 5.-15. srpna, tentokrát v lokaci meteorologické stanice Maruška, poblíž Vsetína. Na organizaci se podílí Společnost pro meziplanetární hmotu, Hvězdárna Vsetín a Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.
Jezero Ontario Lacus na měsíci TitanNa Zemi kolísá úroveň hladiny jezer v důsledku sezónních a dlouhoperiodických klimatických změn, jako jsou například srážky, vypařování či odtok a přítok vody. Nyní astronomové vůbec poprvé získali přesvědčivé důkazy podobných změn hladiny jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Titan je jediným dalším místem ve Sluneční soustavě (kromě naší Země), kde existuje obdoba známého "koloběhu vody v přírodě", jen místo vody hrají hlavní roli kapalné uhlovodíky.
Saturn na kresbě Galilea Galileiho z roku 1610. Kresba byla vytvořena na základě teleskopického pozorování.Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 144 ze 14. 7. 2010
Různé pohledy na Jupiterův měsíc IoJupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.
Bílý trpaslík je závěrečné stadium vývoje hvězdy podobné Slunci. V posledních letech se ukázala zajímavá souvislost mezi chemickým složením atmosféry bílých trpaslíků a zbytky planetárních soustav kolem nich. Tímto výzkumem se zabývá Stéphane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Kometa C/2009 R1 McNaught v souhvězdí Andromedy 6. června 2010. Autor: Michael JägerKometa C/2009 R1 McNaught předvádí zajímavé fotometrické chování, dle posledních pozorování došlo k rapidnímu zastavení zjasňování. Mocnina n, která určuje rychlost zjasňování poklesla na hodnotu okolo 0.85, což je nižší než "asteroidální" 2 závislé pouze na zvyšování intenzity odraženého slunečního světla. Při uvážení tohoto faktu to znamená, že aktivita komety ve skutečnosti s přibližováním ke Slunci klesá.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
