Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí

Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Články, které se objevily "nezávisle" 18. června na všech hlavních internetových zpravodajských portálech (Novinky.cz, iDnes.cz, Aktualne.cz) jsou zajímavou ukázkou dezinterpretace závěrů konference Space Weather Enterprise Forum 2010, na němž se 8. června ve Washingtonu sešli vědci, novináři a zástupci komerční sféry z firem, jejichž provoz může být ovlivněn děním v blízkém okolí Země. Tématem nebylo nic jiného než blížící se maximum sluneční činnosti a jeho dopady na život lidí. Zprávy v českých sdělovacích prostředcích mají téměř katastrofický podtext.

Jan Píšala Sluneční soustava

400 let od objevu Saturnových prstenců

Voyager 2 míjí Saturn. Kresba: Don Davis, NASA.
Voyager 2 míjí Saturn. Kresba: Don Davis, NASA.
Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn. Shodou okolností jsou to také jedny z prvních objektů, na které pohlédnul svým dalekohledem Galileo Galilei - první člověk, který dalekohled využil k soustavnému pozorování vesmíru.

František Martinek Sluneční soustava

Nové důkazy existence vody na Marsu

Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.

František Martinek Sluneční soustava

Srážka Neptunu s kometou

neptun_1.jpg
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Michal Sobotka - Největší sluneční dalekohled

Koncept 4m slunečního dalekohledu
Koncept 4m slunečního dalekohledu
Největší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Petr Horálek Sluneční soustava

Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.

František Martinek Sluneční soustava

Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.

František Martinek Sluneční soustava

Led ukrývá studené srdce asteroidu

Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.

František Martinek Sluneční soustava

Další laviny na planetě Mars

Lavina na Marsu
Lavina na Marsu
Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polární oblasti severní polokoule Marsu.

František Martinek Sluneční soustava

Záhadný Saturnův měsíc Mimas

Teplotní mapa měsíce Mimas
Teplotní mapa měsíce Mimas
Když kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.

František Martinek Sluneční soustava

Diamantové moře na Neptunu

Neptun na snímku ze sondy Voyager
Neptun na snímku ze sondy Voyager
Většina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).

Michal Švanda Sluneční soustava

Konec světa 2012 (3. díl): Sežehne nás Slunce?

Apokalyptická zář Slunce
Apokalyptická zář Slunce
Srážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.

František Martinek Sluneční soustava

Na Jupiteru prší hélium

Vznik héliového deště v nitru planety Jupiter
Vznik héliového deště v nitru planety Jupiter
Plynné hélium je na Zemi používáno k plnění balónů, pohybujících se "vzhůru". Uvnitř planety Jupiter jsou však tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které naopak padají dolů v podobě héliového deště.

Petr Scheirich Sluneční soustava

Konec světa 2012 (2. díl): Srazíme se s planetou Nibiru?

Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Už desítky let se mluví o záhadné "Planetě X", která podle mýtu obíhá kolem Slunce po dráze kolmé na dráhu zemskou (tedy na rovinu ekliptiky). Jednou za přibližně tři tisíce let se k Zemi přiblíží tak nebezpečně, že slapovými silami naruší zemský povrch. Říká se dokonce, že naposledy díky jejímu přiblížení k Zemi slapové síly rozevřely Rudé moře a napomohly tak Mojžíšovi při vyvádění Židů z Egypta. V novodobé mytologii se setkáváme s planetou Nibiru (název spojovaný s Mardukem v babylonské astrologii), která se má právě v roce 2012 srazit se Zemí a vše živé bezpodmínečně zahubit. Její existence se však bere až zbytečně vážně.

Petr Horálek Sluneční soustava

Konec světa 2012 (1. díl): Roztrhá nás mimořádná konjunkce?

Apokalypsa v malířově představě.
Apokalypsa v malířově představě.
21. prosince 2012 se zlověstnou temnotou končí mayský kalendář. Je to okamžik, kdy nastává závěr přes 5000 let dlouhého cyklu tohoto kalendáře a dále již nic nepokračuje. Mnozí lidé se proto s velkou fantazií domnívají (někteří ve svých oborech právem), že zimní slunovrat roku 2012 má být dnem apokalypsy. Vystrašení lidé se tak potýkají se zprávami ze všech stran. Jedni tvrdí, že Zemi roztrhá mimořádná gravitace při vzájemné konjunkci planet, Slunce a středu Galaxie. Jiní očekávají srážku se záhadnou planetou Nibiru. Třetí se pak obávají smrtelně nebezpečné sluneční aktivity. Jak je to ale doopravdy?

Václav Kalaš Sluneční soustava

Zmatky kolem Adalberty

Výřez z objevové desky 423
Výřez z objevové desky 423
K napsání tohoto článku autora inspirovala jedna vcelku nenápadná větička. Poprvé na ni narazil již někdy před čtvrtstoletím a shodou okolností v nedávné době znovu. Našli byste ji, pokud byste pozorně listovali druhým dílem knihy "Co je co?" Tuto publikaci, stejně jako její první díl, sestavil Roman Reisenauer, CSc. s kolektivem a vydalo ji v roce 1982 Pressfoto - vydavatelství ČTK, Praha.

Jaroslav Merc Sluneční soustava

Spŕška komét na Slnko

Zánik jasnej kométy 12.3.
Zánik jasnej kométy 12.3.
Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.

František Martinek Sluneční soustava

Zásoby ledu na planetě Mars

Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »