Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Jan Píšala Sluneční soustava

TP: 400 let od objevu Saturnových prstenců

Saturn na kresbě Galilea Galileiho z roku 1610. Kresba byla vytvořena na základě teleskopického pozorování.
Saturn na kresbě Galilea Galileiho z roku 1610. Kresba byla vytvořena na základě teleskopického pozorování.
Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 144 ze 14. 7. 2010

František Martinek Sluneční soustava

Bizarní Jupiterův měsíc Io zapáchá

Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Jupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.

Jakub Černý Sluneční soustava

Můžeme očekávat výrazné zjasnění komety C/2009 R1 McNaught?

Kometa C/2009 R1 McNaught v souhvězdí Andromedy 6. června 2010. Autor: Michael Jäger
Kometa C/2009 R1 McNaught v souhvězdí Andromedy 6. června 2010.
Autor: Michael Jäger
Kometa C/2009 R1 McNaught předvádí zajímavé fotometrické chování, dle posledních pozorování došlo k rapidnímu zastavení zjasňování. Mocnina n, která určuje rychlost zjasňování poklesla na hodnotu okolo 0.85, což je nižší než "asteroidální" 2 závislé pouze na zvyšování intenzity odraženého slunečního světla. Při uvážení tohoto faktu to znamená, že aktivita komety ve skutečnosti s přibližováním ke Slunci klesá.

František Martinek Sluneční soustava

Pohled do podzemí Měsíce?

Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru, který je považován za vstup do předpokládaného lávového tunelu v oblasti Mare Ingenii (moře Touhy), což je jedno z mála měsíčních moří na odvrácené straně Měsíce, pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).

František Martinek Sluneční soustava

Nejedna slavná kometa mohla vzniknout mimo Sluneční soustavu

Známá kometa Hale-Bopp. Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
Známá kometa Hale-Bopp.
Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.

Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí

Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013
Články, které se objevily "nezávisle" 18. června na všech hlavních internetových zpravodajských portálech (Novinky.cz, iDnes.cz, Aktualne.cz) jsou zajímavou ukázkou dezinterpretace závěrů konference Space Weather Enterprise Forum 2010, na němž se 8. června ve Washingtonu sešli vědci, novináři a zástupci komerční sféry z firem, jejichž provoz může být ovlivněn děním v blízkém okolí Země. Tématem nebylo nic jiného než blížící se maximum sluneční činnosti a jeho dopady na život lidí. Zprávy v českých sdělovacích prostředcích mají téměř katastrofický podtext.

Jan Píšala Sluneční soustava

400 let od objevu Saturnových prstenců

Voyager 2 míjí Saturn. Kresba: Don Davis, NASA.
Voyager 2 míjí Saturn. Kresba: Don Davis, NASA.
Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn. Shodou okolností jsou to také jedny z prvních objektů, na které pohlédnul svým dalekohledem Galileo Galilei - první člověk, který dalekohled využil k soustavnému pozorování vesmíru.

František Martinek Sluneční soustava

Nové důkazy existence vody na Marsu

Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.

František Martinek Sluneční soustava

Srážka Neptunu s kometou

neptun_1.jpg
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Michal Sobotka - Největší sluneční dalekohled

Koncept 4m slunečního dalekohledu
Koncept 4m slunečního dalekohledu
Největší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Petr Horálek Sluneční soustava

Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.

František Martinek Sluneční soustava

Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.

František Martinek Sluneční soustava

Led ukrývá studené srdce asteroidu

Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.

František Martinek Sluneční soustava

Další laviny na planetě Mars

Lavina na Marsu
Lavina na Marsu
Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polární oblasti severní polokoule Marsu.

František Martinek Sluneční soustava

Záhadný Saturnův měsíc Mimas

Teplotní mapa měsíce Mimas
Teplotní mapa měsíce Mimas
Když kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.

František Martinek Sluneční soustava

Diamantové moře na Neptunu

Neptun na snímku ze sondy Voyager
Neptun na snímku ze sondy Voyager
Většina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).

Michal Švanda Sluneční soustava

Konec světa 2012 (3. díl): Sežehne nás Slunce?

Apokalyptická zář Slunce
Apokalyptická zář Slunce
Srážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.

František Martinek Sluneční soustava

Na Jupiteru prší hélium

Vznik héliového deště v nitru planety Jupiter
Vznik héliového deště v nitru planety Jupiter
Plynné hélium je na Zemi používáno k plnění balónů, pohybujících se "vzhůru". Uvnitř planety Jupiter jsou však tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které naopak padají dolů v podobě héliového deště.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »