Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Můžeme očekávat výrazné zjasnění komety C/2009 R1 McNaught?

Můžeme očekávat výrazné zjasnění komety C/2009 R1 McNaught?

Kometa C/2009 R1 McNaught v souhvězdí Andromedy 6. června 2010. Autor: Michael Jäger
Kometa C/2009 R1 McNaught v souhvězdí Andromedy 6. června 2010.
Autor: Michael Jäger
Kometa C/2009 R1 McNaught předvádí zajímavé fotometrické chování, dle posledních pozorování došlo k rapidnímu zastavení zjasňování. Mocnina n, která určuje rychlost zjasňování poklesla na hodnotu okolo 0.85, což je nižší než "asteroidální" 2 závislé pouze na zvyšování intenzity odraženého slunečního světla. Při uvážení tohoto faktu to znamená, že aktivita komety ve skutečnosti s přibližováním ke Slunci klesá.

Co se ale děje v takovém případě s jádrem? Množství produkovaného plynu a prachu zůstává stejné, ale s přibližováním se zvyšuje intenzita slunečního záření. To znamená, že jádro se bude více zahřívat, jelikož unikající plyn již nebude stíhat chladit. To způsobí prohřátí hlubších vrstev a silné tepelné namáhání jádra. Výsledkem může být outburst (výrazné zjasnění komety spojené s bouřlivými reakcemi na povrchu i pod povrchem jádra - pozn. redakce), nebo dokonce rozpad jádra.

Ze svých analýz si pamatuji kometu, u které bylo předperihelové chování velice podobné. Jedná se o kometu C/2000 WM1 (LINEAR), procházející přísluním na začátku roku 2002. Tato kometa několik dnů po průchodu prodělala silný outburst o 3 mag a došlo u ní poté k velké změně vzhledu způsobeného množstvím uvolněného prachu.

Pojďme si obě komety srovnat.

  • Jak kometa McNaught tak kometa LINEAR jsou nové komety z Oortova oblaku.
  • Perihel komety LINEAR byl 0.55 AU od Slunce, McNaught 0.41 AU od Slunce.
  • Kometa LINEAR zpomalila zjasňování na hodnoty H0 (absolutní magnituda) 6.5 a mocnina n = 0.4 ve vzdálenosti 1.32 AU od Slunce.
  • Kometa McNaught změnila parametry na H0 5.58 a n = 0.85 ve vzdálenosti 1.17 AU od Slunce.

Je tu tedy možnost, že se jedná o typově podobná tělesa s podobným průběhem jasnosti a teoreticky by mohlo dojít u komety McNaught okolo průchodu perihelu také k outburstu.

Převzato z www.kommet.com.

Srovnání vzhledu komety C/2000 WM1 LINEAR před outburstem a po něm

Kometa C/2000 WM1 před outburstem
Kometa C/2000 WM1 před outburstem
Kometa C/2000 WM1 po outburstu
Kometa C/2000 WM1 po outburstu

Související:
[1] Stříbřitá oblaka s chvostem komety?
[2] Kresba komety C/2009 R1 McNaught
[3] Rozhovor: Pavel Koten - Jasná kometa na severním obzoru
[4] Nebeský program slunovratu: Venuše míjí Jesličky, severu vévodí kometa


Noční svítící oblaka a kometa McNaught z Lučence ráno 24. června 2010. Autor: Juraj Hanula
Noční svítící oblaka a kometa McNaught z Lučence ráno 24. června 2010.
Autor: Juraj Hanula
Perlička: Snímek Juraje Hanuly (Lučenec, SK) zachycující noční svítící oblaka v ranních hodinách 24. června 2010. Najdete na snímku kometu? Zdroj: ukazy.astro.cz.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »