Elenin prach byl a v prach se obrátil
Kometa C/2010 X1 (Elenin) - jedna z nejvíce medializovaných komet tohoto roku - se rozpadla při průchodu kolem Slunce a na několik týdnů nebyla pozorovatelná. Až v říjnu se teoreticky měla objevit na obloze severní polokoule. Astronomové napjatě očekávali, co z komety zbude. V posledních říjnových nocích se konečně dočkali potvrzení, na dráze komety se několik týdnů pohybuje už jen nezřetelný oblak prachu.
Kometa Elenin byla trpasličí kometou, velikost jejího jádra se pohybovala řádově ve stovkách metrů. Možnost rozpadu komety a pozorování oblaku prachu byla zmíněna již v předchozím článku. Přestože jsme přišli o možnost pozorovat tuctovou kometu na hraně viditelnosti pouhým okem, získali jsme naopak šanci možná nejlépe v historii zmapovat rozpad komety a zachytit její pozůstatek tak dlouho po rozpadu!
Člověk, který porazil techniku
Dobře si zapamatujte jméno: Juan Jose Gonzáles. Byl to totiž první člověk, který spatřil pozůstatek komety Elenin a porazil tak armádu dalekohledů s CCD kamerami svým zrakem. Již ráno 9. října ohlásil pozitivní pozorování protaženého prachového oblaku o souhrnné jasnosti 10.7 mag a velikosti 6 úhlových minut svým 20-cm SCT. Aby kometu spatřil, vydal se neohroženě do Cantabrijských hor, 1720 m.n.m. vysoko. Jeho pozorování potvrdil pouze Mieczyslaw Leszek Paradowski stejný den z Polska, který nahlásil pozorování nezřetelného oblaku s jasností kolem 12.0 mag bez zřetelného středu.
Vzhledem k tomu, že pokusy kometu vyfotit dalekohledy s CCD kamerami byly tou dobou neúspěšné, stal se Gonzáles terčem značné kritiky. Jeho pozorování označil za neplatné i slavný pozorovatel a objevitel komety století C/1995 O1 (Hale-Bopp) - Alan Hale. Stejně tak John Bortle, dlouholetý pozorovatel a významná osoba ve výzkumu komet, prohlásil tato pozorování za chybná.
Chybná se nakonec ukázala být strategie obsluhy dalekohledů s CCD kamerami. Tým ve složení Ernesto Guido, Giovanni Sostero a Nick Howes jako první zkusil k focení komety nepoužívat velký dalekohled, ale naopak, malý s velkým zorným polem: 10-cm, f/5 APO refraktor. A byli překvapeni úspěchem! Na snímku byl zachycen protáhlý oblak se stejnou orientací protažení hlášenou J. S. Gonzálesem. O jejich úspěšném zachycení vč. animace pohybu oblaku se dočtete na jejich blogu.
S fotografiemi prachového oblaku se roztrhl pytel
Úspěch trojice astronomů byl během několika hodin potvrzen od řady dalších fotografů. Očividně jsme se stali svědky historické události, zachycení zbytku komety téměř 2 měsíce po jejím rozpadu s možností dalšího sledování. Je pravděpodobné, že získáme dost dat o povaze prachu a rychlosti jeho rozptýlení. Následné "zvážení" pozůstatků komety a sumy vyprodukovaných plynů umožní určit hmotnost a složení kometárního jádra.
Animace: Snímek pozůstatku komety pořízený jejím objevitelem Leonidem Eleninem
(velmi nevýrazný mlhavý pruh v levé dolní polovině pod středem obrázku)
Známky pokračující aktivity
Jakkoli se to zdá podivné, objevil japonský astrofotograf Hiro Cun známky pokračující kometární aktivity v pozůstatku komety. Na snímku z 27. října 2011 se mu povedlo provést odlišení komety v zeleném kanálu viditelného spektra. To je spektrum, na kterém lze očekávat světlo emisí ionizovaného plynu, nikoliv prachu. Snímek tedy možná dokládá sporadickou kometární aktivitu v oblaku po zaniklé kometě.
Vysvětlení by mohlo existovat takovéto: kometa přiletěla ke Slunci jako několika set metrový slepenec malých balvanů (velikých řádově desítky metrů) a její aktivitu zajišťovalo "lepidlo" ze zmrzlé vody a plynů. Jak se toto lepidlo rychle vyčerpávalo, začalo docházet k rozlepení celého jádra. Několik dní poté, po překotném odpařování z maximální plochy, došlo k vyčerpání lepidla, tehdy jsme mohli poprvé pozorovat silné slábnutí komety. Balvany se pomalu od té doby rozlétly v oblaku prachu a vytvořily jakýsi pás. Zatímco z jemného prachu se těkavé plyny a voda odpařily velice rychle, menší balvany mohou stále produkovat emise plynů. Jejich velikost se může pohybovat kolem 20 - 50 metrů, podobné velikosti měly úlomky zaniklé komety C/1999 S4 (LINEAR) na snímcích z HST (Hubble space Telescope) a VLT (Very Large Telescope). Při porovnání snímků z obou dalekohledů bylo zjištěno, že úlomky pokračovaly i v případě této komety v nepravidelné aktivitě.
V případě komety Elenin by tyto úlomky měly hypotetickou jasnost me 27. až 29. magnitudou, tedy opět pouze v dosahu velkých profesionálních dalekohledů. Na nepozorovatelnosti komety se tím bohužel nic nemění, pokdud ovšem nemáte na zahradě Hubbleův dalekohled. Pro fyziku komet je to však významný objev.
Převzato: www.kommet.cz
Související:
[1] Kometa Elenin v náruči pekla (Jakub Černý)
[2] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[3] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)