Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Elenin v náruči pekla

Kometa Elenin v náruči pekla

Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond
Snímek komety 29. července 2011.
Autor: John Drummond
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.

V průběhu léta měla kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet "peklem" nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.

Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.

    
 Datum         R.A.       Decl.    r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70)  

Aktualizace: Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.

Původní článek si můžete přečíst na www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[3] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »