Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Elenin v náruči pekla

Kometa Elenin v náruči pekla

Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond
Snímek komety 29. července 2011.
Autor: John Drummond
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.

V průběhu léta měla kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet "peklem" nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.

Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.

    
 Datum         R.A.       Decl.    r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70)  

Aktualizace: Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.

Původní článek si můžete přečíst na www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[3] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »