Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Šest měsíců s kometou 103P Hartley

Šest měsíců s kometou 103P Hartley

103p-zari2010.jpg Autor: Martin Gembec

Autor: Martin Gembec
Před několika dny, když jsem opět pozoroval kometu 103P/Hartley ve své slábnoucí kráse, jsem si uvědomil, že je tomu již přesně půl roku od léta, kdy jsem kometu spatřil poprvé. Za tuto astronomicky krátkou dobu se udála spousta věcí. Kometa se přiblížila k Zemi na 18 miliónů kilometrů. Zatímco někteří pozorovatelé byli schopni ji pozorovat neozbrojeným okem, jiní k jejímu vyhledání potřebovali alespoň triedr. Je to asi znakem doby a zvětšujícího se světelného znečištění, kdy je pozorování podobných objektů stále obtížnější. Ale i přesto se našlo mnoho amatérských astronomů, kteří kometu pozorovali souběžně s kosmickou sondou NASA - Deep Impact. Díky tomu se povedlo nashromáždit obrovské množství dat o této zajímavé kometě.

Vzhled komety byl poměrně netradiční, po dlouhou dobu se pohybovala relativně blízko Země a tak se její celková jasnost rozprostřela na velkou plochu. Na začátku pozorovatelnosti komety v srpnu 2010 to byl poměrně problém a pravděpodobně to byl i důvod, proč kometa nebyla dlouho vidět a její jasnost pozorovatelé podceňovali. Velká rozptýlená hlava komety nebyla v dalekohledech vidět, pouze jasná oblast v těsné blízkosti jádra komety byla zřetelná. Jak plynul čas, koma komety nerostla jen přibližováním Zemi, ale i zvyšováním aktivity jádra. Zvyšovala se ale i plošná jasnost a tak jsme viděli stále větší část komety. Maximálního průměru komy dosáhla kometa při přiblížení Zemi v polovině října, kdy fotografická a dokonce viyuální vizuální pozorování některých astronomů potvrzovala komu o velikosti až 70 obloukových minut.

Ti co měli štěstí, dobrý zrak a tmavou oblohu, spatřili skutečně netradiční kometu na obloze. Jelikož její plocha byla 4x větší než plocha měsíce v úplňku, jednalo se tedy o jakýsi obrovský "flek" v Mléčné dráze. Ti co čekali klasickou kometu s jasnou hlavou a ohonem, byli asi zklamaní. Ohon kometa sice měla, ale nebyl moc jasný, ani zřetelný. K jeho spatření bylo zapotřebí dalekohledu, velice tmavé oblohy, značná trpělivost a určitě pomohly i pozorovatelské zkušenosti. V listopadu jako by se kometa "vypařila", nebyla to ale chyba komety, spíše počasí nad naším územím a tragického nedostatku jasných nocí. Unikátní pohled na kometu nám zprostředkovala sonda Deep Impact při velice těsném průletu v okolí jádra. Více informací o výsledku sondy se můžete dočíst v podrobném článku na www.kommet.cz.

Počasí se začalo umoudřovat až v průběhu ledna letošního roku, kdy bylo možné kometu opět pozorovat. Pozorování je ale už velice obtížné, koma má stále velkou plochu a plošná jasnost opět klesá. Kometu tedy pozorovali pouze odvážlivci s temnou oblohou, kterým nevadily ani značně nízké noční teploty. Možnost kometu ještě spatřit stále trvá, ale jen s větším dalekohledem. Problémem je navíc husté hvězdné pole Mléčné dráhy, kterým kometa prolétá.

Vývoj jasnosti komety s vyznačenými body pozorování. Autor: Jakub Černý.
Vývoj jasnosti komety s vyznačenými body pozorování. Autor: Jakub Černý.
Asi nejpozitivnější na návratu komety bylo to, že astronomové amatéři opět dokázali, že i bez drahých a velkých dalekohledů a kamer se dá vytvořit skutečně smysluplné pozorování využitelné pro astronomy profesionály. Vizuální odhady jasnosti jsou v dnešní době stále žádané, měření CCD kamerami není konzistentní s historickými vizuálními daty. Navíc CCD měření celkové jasnosti komety je obtížné z důvodu plošné jasnosti a jeho výsledky silně závislé na metodě měření. V dlouhodobém horizontu jsou vizuální pozorování stále velice cenná a při notné dávce trpělivosti i odhodlání lze vytvořit velice slušnou pozorovací řadu. To chci demonstrovat na mých pozorováních komety Hartley za posledního půl roku.

Nebyl jsem sám, v ČR se našlo celkem 7 "statečných", kteří se také zapojili do vizuálního sledování komety a zaslaly svá pozorování v rámci kometární hlídky Czech Hartley Watch vyhlášené Společností pro MeziPlanetární Hmotu. Organizace kometární hlídky přinesla mnoho pozitivního.

Povedlo se navázat spolupráci s astronomickým ústavem akademie věd ČR v Ondřejově a v letošním roce můžeme očekávat další pozorovací akce zaměřené nejen na sledování komet, ale i meteorů jen několik desítek kilometrů od Prahy. Na Facebooku byl vytvořen informační kanál přinášející horké novinky o nových kometách, pozorovatelnosti komet i jejich fotky. Stejně tak se tam lze dozvědět o pořádaných akcích, na kterých lze komety pozorovat.

Vývoj jasnosti komety s vyznačenými body pozorování (při kampani CHW). Autor: Jakub Černý.
Vývoj jasnosti komety s vyznačenými body pozorování (při kampani CHW). Autor: Jakub Černý.
Na závěr připojuji graf jasnosti komety od "sedmi statečných" (Jakub Černý, Petr Horálek, Kamil Hornoch, Jaroslava Kocková, Jakub Koukal, Martin Mašek a Pavel Svozil), na kterém lze vidět jednotlivá pozorování i výslednou křivku vzrůstu a poklesu aktivity komety v tomto návratu, na kterém můžeme vidět silnou asymetrii před a po největším přiblížení ke Slunci. Kometa velice rychle a prudce zjasňovala, zatímco slábnutí bylo velice pomalé.



Video: Snímky komety během jejího průletu kolem Země
(Autor: Jakub Černý)



Související:
[1] Kometa 103P Hartley: Fotografie čtenářů (Petr Horálek)
[2] Pozorovací kampaň Czech Hartley Watch
[3] Tiskové prohlášení o kometě 103P Hartley 2 (Jakub Černý)
[4] Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P Hartley (Jakub Černý)
[5] Informace o vývoji komety na Aerith.net (databáze komet Seiichi Yoshidy)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »