Sluneční soustava

31.01.2007 11:18 František Martinek Sluneční soustava

Život na Marsu může existovat pod vrstvou ledu

Oblast Elysium na Marsu na fotografii, pořízené sondou Mars Express.

Pokud existují na Marsu mikroorganizmy, pak mohou přežívat až do dnešních dnů pod ochranou vodního ledu v rovníkové oblasti s názvem Elysium. Alespoň je o tom přesvědčen Lewis Dartnell (University College London).

26.01.2007 14:04 František Martinek Sluneční soustava

Tryskové proudění (jet stream) v atmosféře Titanu

Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.

Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.

Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.

24.01.2007 11:46 František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.

Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).

23.01.2007 21:27 Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)

Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.

19.01.2007 14:48 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Černé diamanty přiletěly z vesmíru

Vzácné černé diamanty, které byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice, podle nového výzkumu mohou pocházet z vesmíru.

18.01.2007 11:44 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Proč je magnetické pole Merkura slabé?

Magnetické pole Merkura je 30krát slabší než by mělo podle teorie planetárního dynama být. Tuto nesrovnalost vysvětluje nový model jádra planety, kterou vytvořil Ulrich Christensen.

08.01.2007 09:35 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Na Titanu jsou jezera kapalného metanu

Vědci našli důkaz, že se na největším Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera kapalného metanu.

22.12.2006 14:03 František Martinek Sluneční soustava

Výzkum planetek pomocí radaru

Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."

19.12.2006 11:25 František Martinek Sluneční soustava

Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Komety mohou být něco víc než jen prostý konglomerát ledu, prachu a plynů. Některé mohou být zajímavým "oknem" k poznání počátků naší Sluneční soustavy. Jiné mohly přinášet materiál nezbytný pro rozvoj života na naší Zemi.

17.12.2006 21:10 Jana Tichá Sluneční soustava

Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.

Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

11.12.2006 11:47 František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

06.12.2006 10:18 František Martinek Sluneční soustava

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.

05.12.2006 11:06 František Martinek Sluneční soustava

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.

Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.

04.12.2006 11:02 František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek oblačnosti na Saturnu

Tento senzační snímek zachycuje oblaka v atmosféře planety Saturn při "šikmém" pohledu na oblast kolem vysokých planetárních šířek na severní polokouli planety. Slunce se v tomto okamžiku nacházelo nízko nad horizontem, což umožnilo lepší pozorování vertikální struktury oblaků. Skupina oblaků v okolí zobrazeného atmosférického víru v levém spodním rohu obrázku se zvedá vysoko nad okolní prostředí, čímž vytváří stíny ve směru ke spodnímu okraji obrázku.

21.11.2006 19:18 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Sonda Ulysses potřetí nad póly Slunce

Sonda Ulysses se 17. listopadu 2006 potřetí vrátila nad jižní pól Slunce a zahájila výzkum polárních oblastí Slunce v období minima sluneční činnosti.

13.11.2006 15:39 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Podivný hurikán na Saturnu

Kosmická sonda Cassini pozorovala na Saturnu podivnou bouři o velikosti dvě třetiny průměru Země. Něco, co dosud na žádné planetě nebylo pozorováno.

03.11.2006 13:39 František Martinek Sluneční soustava

Japonská družice Hinode sleduje Slunce

Japonská vědecká družice k výzkumu Slunce s názvem Hinode (předstartovní označení Solar-B), kterou vyrobila organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency), byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země 22. 9. 2006 pomocí japonské nosné rakety M-V. Start se uskutečnil z kosmodromu Uchinoura Space Center na ostrově Kjúšú (prefektura Kagošima).

26.10.2006 16:40 František Martinek Sluneční soustava

Mars Express a historie vody na Marsu

Již mnoho desítek let se astronomové zajímají o přítomnost vody na planetě Mars. Díky kosmické sondě Mars Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, bylo mnoho dosavadních spekulací podpořeno fakty. Sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 a zcela změnila náš pohled na rudou planetu.

16.10.2006 11:51 František Martinek Sluneční soustava

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.

05.10.2006 17:04 Veselý Jan Sluneční soustava

Rozloučení s Plutem na hvězdárně v Hradci Králové

Proč ubylo planet? Kam zmizel Pluto a další nově objevené planety? To je téma, které teď zajímá snad všechny příznivce astronomie a nejen je. Na hvězdárně v Hradci Králové se tento víkend koná velmi netradičně pojatá přednáška.