Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Pavel Suchan Sluneční soustava

NASA vyhlásila Sluneční týden

Od pondělí 2. do pátku 6. října 2006 probíhá Sluneční týden. Vyhlásila ho NASA, která tak chce přivést informace o Slunci do školních tříd. Jednotlivé dny Slunečního týdne představují různá témata, od Slunce jako hvězdy přes sluneční aktivitu a její působení na Zemi až po sluneční zatmění. Každé téma nabízí informace pro učitele a také možnost ptát se a dostat odpověď. Vše probíhá v anglickém jazyce, podrobnosti jsou na stránkách projektu http://solarweek.org/. "Solar week" není novinkou, např. webové stránky z roku 2003.

František Martinek Sluneční soustava

Rozloučení s planetou Pluto

Nová Sluneční soustava
Nová Sluneční soustava
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union), které se uskutečnilo v Praze ve dnech 14. až 25. 8. 2006, bylo mj. rozhodnuto, že naše Sluneční soustava obsahuje pouze 8 planet. Stalo se tak po bouřlivém jednání, kdy byly brány v úvahu nejrůznější argumenty i protiargumenty. Přestože původní návrh počítal s 12 planetami (další by v budoucnu přibývaly), zvítězila nakonec varianta s počtem 8 planet.
Veselý Jan Sluneční soustava

Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy

Na konferenci IAU v Praze bylo rozhodnuto o definici planety. Dle uznané terminologie bude mít sluneční soustava osm planet. Pluto již nebude považováno za planetu, ale za "trpasličí planetu".

Současná pozorování mění naše chápání planetárních soustav a je důležité, aby názvosloví odráželo naše současné znalosti. To se zvlášť týká označení "planety". Slovo "planeta" původně označovalo tuláky (poutníky), kteří byli známi jen jako světla pohybující se po obloze. Nedávné objevy nás přivedly k vytvoření takové nové definice, kterou můžeme získat na základě dostupných vědeckých informací.

redakce Sluneční soustava

Helioseismologie

„Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání než jakákoli jiná oblast vesmíru. Naše dalekohledy mohou zkoumat vzdálenější a vzdálenější hlubiny vesmíru, ale jak lze vůbec získat nějakou povědomost o tom co je skryto pod tak důkladnými překážkami? Jaký přístroj je schopen proniknout svrchními vrstvami hvězdy a zjistit jaké podmínky panují uvnitř?“
Arthur Eddington „The Internal Constitution of the Stars“, 1926, p. 1
Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III. Překlad Michal Varady.

redakce Sluneční soustava

Naše stálé Slunce

William Livingston, National Optical Astronomical Observatory, USA

bill.jpg
Když se setkávám s návštěvníky teleskopu McMath-Pierce na KittPeaku, vždy je výslovně ujistím, že Sluníčko je neměnná přátelská hvězda. Mnozí slyšeli o slunečních erupcích a koronálních výronech, které mohou věstit problémy na Zemi. To jsou však mimořádné pomíjivé události, jejichž spatření obvykle vyžaduje zvláštní přístroje. Pro "člověka z ulice" je Slunce spolehlivým a stálým zdrojem energie. Alespoň za našeho života.

Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III. Přeložila Jana Olivová
František Martinek Sluneční soustava

Kolik planet má Sluneční soustava?

iau0601a.jpg
Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.
František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.
František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.
František Martinek Sluneční soustava

Družice CLUSTER učinily překvapující objev

SolarWindDensityHoles.jpg
Nad našimi hlavami, v místě, kde se zemské magnetické pole střetává s neustálým proudem plynů ze Slunce, existují tisíce bublinek velice horkého plynu, které neustále vznikají a zanikají. Jejich objev pomůže vědcům definitivně porozumět vzájemné interakci mezi slunečním větrem a zemským magnetickým polem.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak získal Neptun svůj měsíc Triton

Triton.jpg
Podle astronomů těleso, toulající se ve sluneční soustavě, zachytil Neptun. Dostalo se na jeho oběžnou dráhu a stalo se jeho měsícem. Ale mechanismus, jak se to stalo, vysvětluje teprve teorie dynamiky tří těles. Triton musel putovat ve dvojici, ze které ho odtrhla gravitace planety Neptun.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Záhadné písečné duny na Titanu

duny.jpg
Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.
František Martinek Sluneční soustava

Planeta Saturn rotuje pomaleji

SaturnVISmed.jpg
Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.
František Martinek Sluneční soustava

HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

Jupiter_skvrna_1.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) poskytl astronomům doposud nejdetailnější pohled na druhou rudou skvrnu, která se objevila v atmosféře planety Jupiter. Poprvé v historii mají astronomové k dispozici svědectví o zrození nové rudé skvrny na obří planetě, která je od Země vzdálena zhruba 750 miliónů km. Tento nový uragán má poloviční průměr ve srovnání se svým legendárním sourozencem - Velkou rudou skvrnou GRS (Great Red Spot). Vědci jsou přesvědčeni, že nová skvrna může mít vztah k možným velkým klimatickým změnám v atmosféře planety Jupiter.
Jiří Srba Sluneční soustava

TP83: Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann

V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »