Sluneční soustava

18.08.2006 13:26 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla "obrácená".

18.08.2006 12:45 František Martinek Sluneční soustava

Výtrysky plynů v oblasti jižní polární čepičky Marsu

Každé marťanské jaro vznikají mohutné erupce plynů v oblasti jižní polární čepičky na Marsu. Vyplývá to z interpretace nových pozorování, která vědcům poskytla americká kosmická sonda MARS ODYSSEY. Tato sonda NASA byla vypuštěna 7. 4. 2001 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 24. 10. 2001.

16.08.2006 11:52 František Martinek Sluneční soustava

Kolik planet má Sluneční soustava?

Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.

15.08.2006 16:56 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Saturnův měsíc Hyperion

Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

25.07.2006 11:26 František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.

18.07.2006 14:46 František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.

10.07.2006 16:14 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.

07.07.2006 10:00 František Martinek Sluneční soustava

Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

Analýza údajů, předaných na Zemi sondou Venus Express, kterou vyrobila Evropská kosmická agentura ESA, nepochybně potvrdila existenci obrovského víru s dvojitým "okem" v atmosféře Venuše - v okolí jižního pólu. Tento překvapivý závěr vyplynul z analýzy dat, získaných v průběhu prvního oběhu sondy kolem Venuše.

21.06.2006 15:25 František Martinek Sluneční soustava

Družice CLUSTER učinily překvapující objev

Nad našimi hlavami, v místě, kde se zemské magnetické pole střetává s neustálým proudem plynů ze Slunce, existují tisíce bublinek velice horkého plynu, které neustále vznikají a zanikají. Jejich objev pomůže vědcům definitivně porozumět vzájemné interakci mezi slunečním větrem a zemským magnetickým polem.

17.05.2006 14:48 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak získal Neptun svůj měsíc Triton

Podle astronomů těleso, toulající se ve sluneční soustavě, zachytil Neptun. Dostalo se na jeho oběžnou dráhu a stalo se jeho měsícem. Ale mechanismus, jak se to stalo, vysvětluje teprve teorie dynamiky tří těles. Triton musel putovat ve dvojici, ze které ho odtrhla gravitace planety Neptun.

14.05.2006 08:22 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Záhadné písečné duny na Titanu

Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.

09.05.2006 13:32 František Martinek Sluneční soustava

Planeta Saturn rotuje pomaleji

Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.

05.05.2006 15:16 František Martinek Sluneční soustava

HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

Hubblův kosmický dalekohled (HST) poskytl astronomům doposud nejdetailnější pohled na druhou rudou skvrnu, která se objevila v atmosféře planety Jupiter. Poprvé v historii mají astronomové k dispozici svědectví o zrození nové rudé skvrny na obří planetě, která je od Země vzdálena zhruba 750 miliónů km. Tento nový uragán má poloviční průměr ve srovnání se svým legendárním sourozencem - Velkou rudou skvrnou GRS (Great Red Spot). Vědci jsou přesvědčeni, že nová skvrna může mít vztah k možným velkým klimatickým změnám v atmosféře planety Jupiter.

04.05.2006 14:27 Jiří Srba Sluneční soustava

TP83: Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann

V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

23.04.2006 19:57 Veselý Jan Sluneční soustava

Kde hledat stopy života na Marsu?

Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.

20.04.2006 12:40 Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.

07.04.2006 15:23 František Martinek Sluneční soustava

Nové představy o vzniku planety Merkur

Nové počítačové simulace vzniku planety Merkur ukazují, že velké množství materiálu bylo vyvrženo do okolního prostoru v době před 4,5 miliardami roků, když se s pra-Merkurem srazil velký asteroid. Tyto simulace, které sledovaly dráhu vyvrženého materiálu v průběhu několika miliónů roků, vrhají nové světlo na otázku, proč má Merkur mnohem vyšší hustotu, než bylo očekáváno. Dále vyšlo najevo, že část vyvrženého materiálu z planety Merkur zasáhla Venuši i Zemi.

04.04.2006 14:18 František Martinek Sluneční soustava

Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.

31.03.2006 11:05 František Martinek Sluneční soustava

Saturn: objev měsíčků o velikosti fotbalového hřiště

Detailní studium "poruch" podlouhlých tvarů v Saturnově prstenci A naznačují přítomnost 4 malých měsíčků, zakotvených v prstenci, jakých zde nejspíše existuje velké množství, možná až milióny. Zjištěné útvary připomínají zčeřenou vodní hladinu za rychle jedoucím motorovým člunem. O tomto objevu informovali pracovníci Cornellovy univerzity.

29.03.2006 13:35 František Martinek Sluneční soustava

Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

Detailní snímky planetky Itokawa, pořízené japonskou sondou Hayabusa, poskytly vědcům dostatečné množství informací k dalšímu studiu. Kosmická sonda Hayabusa byla zkonstruována za účelem odběru vzorků materiálu z povrchu planetky Itokawa. Její start se uskutečnil 9. 5. 2003. Po těsném sblížení sondy a planetky mělo dojít k vystřelení projektilu, čímž by se vytvořil malý kráter, došlo by ke zvíření prachu, který měl putovat do schránky v návratovém pouzdru na palubě sondy. Avšak v důsledku problémů s raketovým motorem přešla sonda do bezpečnostního režimu, přičemž veškeré vědecké přístroje byly vypnuty. Je tedy otázkou, zda k odběru vzorků vůbec došlo. To můžeme zjistit, až návratová část sondy přistane na území Austrálie, jak je plánováno.