Sluneční soustava

07.09.2005 15:06 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Ukrývají duny na Marsu vodu?

Vědci našli důkaz, že uvnitř masivních písečných dun na Marsu je ukryto velké množství vodního ledu.

07.09.2005 12:14 František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Saturnových prstencích

Saturnovy prstence představují obrovskou komplexní strukturu kolem druhé největší planety ve Sluneční soustavě. Od vnitřního k vnějšímu okraji měří tolik, že by se ani nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem. Celkem sedm hlavních částí prstence bylo označeno v pořadí podle data objevu. Ve směru od povrchu planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E.

02.09.2005 12:21 František Martinek Sluneční soustava

HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu

Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie vzdálené planety Neptun. Na snímcích je vidět velmi dynamická atmosféra planety a některé její měsíce. Fotografie byly pořízeny přes 14 různých barevných filtrů, které umožnily proniknout do různých hloubek atmosféry planety a vědci tak mohou detailně studovat atmosféru a oblaka nad planetou. Složená fotografie zachycuje několik "momentek" z rotace Neptuna.

01.09.2005 16:03 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země

Výzkum, financovaný částečně NASA, potvrdil existenci kapalné vody na zemském povrchu před více než 4 miliardami let.

29.08.2005 14:01 František Martinek Sluneční soustava

Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Američtí geofyzikové potvrdili, že zemské jádro "předbíhá" při své rotaci povrch planety. Tato teorie byla publikována již v roce 1996, avšak teprve nyní ji mohli vědci dokázat na základě analýzy většího počtu zemětřesení na americkém kontinentu a upřesnit hodnotu rychlosti rotace jádra. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země. Zpráva o tom byla publikována například v časopise Sky & Telescope, October 1996.

22.08.2005 11:54 František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Data z kosmické sondy Cassini naznačují, že majestátný systém Saturnových prstenců má svoji vlastní atmosféru - nezávislou na atmosféře planety. V průběhu těsného průletu kolem prstence byly některé přístroje na palubě sondy Cassini schopny zjistit, že v okolí prstenců se nachází velice řídká atmosféra, složená především z molekul kyslíku. Je velice podobná atmosférám kolem Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

19.08.2005 14:57 František Martinek Sluneční soustava

SOHO a 1000 komet v blízkosti Slunce

Toni Scarmato, vysokoškolský učitel z Itálie, objevil na fotografiích pořízených kosmickou sluneční observatoří SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) již 999. a 1000. kometu, když si prohlížel poslední fotografie ze dne 5. 8. 2005. "Tuto kometu chci věnovat své ženě Rosy a svému synovi Kevinovi jako kompenzaci za čas, strávený objevováním komet na snímcích z observatoře SOHO," prohlásil Scarmato.

11.08.2005 13:46 František Martinek Sluneční soustava

Planetka Sylvia a její dva měsíce

Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".

03.08.2005 12:56 František Martinek Sluneční soustava

Nové úvahy o možném životě na Titanu

Na Titanu, největším měsíci planety Saturn, kde počátkem roku 2005 přistála kosmická sonda Huygens, může být objeven život. Předpokládají to ve výzkumném středisku NASA - Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Strasbourg, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech.

02.08.2005 13:49 František Martinek Sluneční soustava

Vodní vulkanismus na Saturnově měsíci Enceladus

Saturnův malý měsíc Enceladus, který by měl být studený a "mrtvý", poskytuje místo toho důkazy o přítomnosti ledového vulkanismu, tzv. kryovulkanismu. Americká sonda Cassini objevila obrovská oblaka vodní páry nad jižním pólem měsíce a teplé praskliny, kde se vypařuje vodní led a pravděpodobně průběžně doplňuje oblaka páry. Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Enceladus je hlavním dodavatelem materiálu pro nejvzdálenější Saturnův prstenec E.

01.08.2005 14:53 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Síla tsunami nevychází jen ze samotné vody. Profesor Heinrich Bahlburg z Geologicko-paleontologického ústavu Münsterské University řekl, že mohutnost, výšku vln a intenzitu, se kterou se valí na pobřeží a pláže, rozhodujícím způsobem ovlivňuje množství usazenin, které voda s sebou strhne z mořského dna.

01.08.2005 14:50 František Martinek Sluneční soustava

Vodní led v marťanském kráteru

Publikovanou fotografii pořídila 2. 2. 2005 kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera), která se nachází na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Bílá skvrna představuje vodní led, nacházející se na dně bezejmenného kráteru poblíž severního pólu planety Mars. Informoval o tom v Kolíně nad Rýnem vedoucí Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutschen Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kde se provádí analýza dat přicházejících z paluby kosmické sondy.

01.08.2005 11:32 Veselý Jan Sluneční soustava

Další "desátá planeta"

"Je určitě větší než Pluto," řekl Dr. Mike Brown z Caltechu, když oznámil objev nové "planety" sluneční soustavy. Tým amerických astronomů, který se zabývá vyhledáváním těles Kuiperova pásu, oznámil několik takových objevů současně, takže vznikl mírný zmatek (viz předchozí novinka). Tedy pro pořádek: Jde o těleso označené 2003 UB313, které je v současnosti 97 krát dále od Slunce než Země, o jeho rozměrech víme jen to, že je určitě větší než Pluto a pravděpodobně menší než náš Měsíc. Tým Dr. Browna jej poprvé vyfotografoval 31. října 2003 Oschinovým teleskopem na observatoři Mt. Palomar (viz obrázek). Objev byl zveřejněn až nyní nikoli proto, že by jej astronomové chtěli tajit, ale jednoduše proto, že těleso na původních snímcích prostě přehlédli a našli jej až při druhé analýze v lednu letošního roku. Nejzajímavější však není jeho rekordní vzdálenost a velikost, ale jeho klasifikace. Ač se to zdá zvláštní, rozhoduje se o tom, zda má Slunce planet osm nebo deset (jedenáct, dvanáct, ...)!

29.07.2005 14:24 Libor Lenža Sluneční soustava

Nově objevené těleso za Neptunem

Vzdálené a temné hlubiny okraje planetární soustavy skrývají ještě nejedno překvapení. Dnešní astronomové však popravdě řečeno mají určitou představu o tom, co mohou v těchto nehostinných mrazivých pustinách najít. Konec minulého století přinesl objevy řady těles nacházejících se v těchto nehostinných pustinách. Jejich dráhy se nacházejí za drahou planety Neptun resp. planety Pluto. Před několika dny byla zveřejněna informace o objektu, jehož velikost je srovnatelná s nejmenší planetou naší planetární soustavy, s Plutem.
Tisková zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR

28.07.2005 10:32 Libor Lenža Sluneční soustava

Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

Meziplanetární výzkumná sonda Cassini získala nové, detailní snímky povrchu jižní polární oblasti Saturnova měsíce Enceladus. Získané údaje ukazují výrazné geologické útvary a snad nejmladší terén, který byl na měsíci objeven. Tato oblast s velmi složitým vývojem a historií se nachází na nejjasnějším a nejbělejším měsíci Saturnu. Pořízené snímky jsou velmi cenným materiálem ke studiu geologických a povrchových procesů na ledových tělesech.

12.07.2005 11:06 František Martinek Sluneční soustava

Některé předběžné informace o kometě Tempel 1 a srážce s impaktorem

Astronomové pokračují ve vyhodnocování jevů, ke kterým došlo po srážce impaktoru o hmotnosti 372 kg, který se oddělil od sondy Deep Impact, s kometou Tempel 1. Ke srážce došlo 4. 7. 2005 v 7:52:15 SELČ. Publikovaný snímek v nepravých barvách pořídila kamera s vysokým rozlišením na sondě Deep Impact 50 minut po vlastní srážce.

29.06.2005 15:55 František Martinek Sluneční soustava

Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

Takto bude vypadat podle návrhu odborníků společnosti Star Technology and Research umělý prstenec, obklopující Zemi, a jeho stín. Dvě velmi hmotné družice budou svojí gravitací udržovat jednotlivé částice prstence v požadované poloze (podobně jako tzv. pastýřské měsíce udržují pohromadě úzké prstence planety Saturn). Tato americká společnost předpokládá oslabení efektu globálního oteplování právě vytvořením podobného prstence kolem Země, jaký obklopuje planetu Saturn.

29.06.2005 10:54 František Martinek Sluneční soustava

Titan - země jezer?

Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích.

20.06.2005 10:23 František Martinek Sluneční soustava

Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn

Jeden z tzv. pastýřských měsíců - Pandora - je zachycen na této fotografii v blízkosti úzkého prstence F. Gravitační působení měsíce o průměru 84 km pomáhá udržet prstenec pohromadě. Prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 210 km od středu planety a jeho šířka je proměnná v rozmezí od 30 do 500 km.

16.06.2005 15:53 František Martinek Sluneční soustava

Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Tato fotografie, kterou pořídila evropská kosmická sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), zachycuje oblast Coprates Chasma, velké údolí v kaňonu Valles Marineris. Snímek byl pořízen na 449. oběhu sondy kolem Marsu a jeho rozlišení na originální fotografii dosahuje přibližně 48 m/pixel.