Komety Lemmon a PanSTARRS 28. února 2013. Autor: Yuri Beletsky.S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.
Snímek v úvodu pořídil známý astrofotograf Yuri Beletsky, který často působí na observatoři Paranal v Chile. Chilské podmínky se s těmi našimi nedají ani za mák srovnávat, přesto však při pohledu na strhující scenérii je jasně tušit, že obě komety (Lemmon a PanSTARRS) stojí za to i z horších podmínek. Zejména pak situace s kometou PanSTARRS, která se plazí na snímku nízko u obzoru při ne úplné tmě, je velmi podobná tomu, co si budeme moci od 12. března zažít z našich končin. Jedinou ránou tak může být nepříznivé počasí.
Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013. Autor: John Field.Snímek v úvodu dále krásně ukazuje diametrální odlišnost obou vlasatic. Zatímco kometa Lemmon se pyšní zejména plynovým chvostem a zářivou zelenavou hlavou (což by na naší městy přesvětlené obloze neobstálo), PanSTARRS je pravá vlasatice tělem (i duší?). Tajemství receptu komety PanSTARRS tkví v silné produkci prachu. Na něm se rozptyluje sluneční záření a ohon komety dělá značně výraznější než u komety Lemmon. Předpokládá se, že jak se kometa PanSTARRS vyhoupne nad český obzor, bude díky obloukovému průletu kolem Slunce ohon ještě krásně zakulacený, na snímcích i s poněkud vrásčitou strukturou. Kometa bude bezpochyby pěkná zejména v malých dalekohledech - například mysliveckých binokulárech. Nejlepší období pro její pozorování nastane mezi 12. a 20. březnem.
O podmínkách pozorování komety z českých končin vás ještě budeme zavčasu informovat. Do té doby se nadále kochejte snímky z jižní polokoule.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,
Mesiac zo včerajška, alebo aj test starého ruského objektívu.
Vybavenie: Canon 60D, Tair 33 PhotoSniper 300mm, Vivitar teleconverter 3x, Video tripod.
Software: PIPP, Autostakkert (20%), Registax, Adobe Photoshop
438x 1/800 ISO 640 F8