Komety Lemmon a PanSTARRS 28. února 2013. Autor: Yuri Beletsky.S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.
Snímek v úvodu pořídil známý astrofotograf Yuri Beletsky, který často působí na observatoři Paranal v Chile. Chilské podmínky se s těmi našimi nedají ani za mák srovnávat, přesto však při pohledu na strhující scenérii je jasně tušit, že obě komety (Lemmon a PanSTARRS) stojí za to i z horších podmínek. Zejména pak situace s kometou PanSTARRS, která se plazí na snímku nízko u obzoru při ne úplné tmě, je velmi podobná tomu, co si budeme moci od 12. března zažít z našich končin. Jedinou ránou tak může být nepříznivé počasí.
Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013. Autor: John Field.Snímek v úvodu dále krásně ukazuje diametrální odlišnost obou vlasatic. Zatímco kometa Lemmon se pyšní zejména plynovým chvostem a zářivou zelenavou hlavou (což by na naší městy přesvětlené obloze neobstálo), PanSTARRS je pravá vlasatice tělem (i duší?). Tajemství receptu komety PanSTARRS tkví v silné produkci prachu. Na něm se rozptyluje sluneční záření a ohon komety dělá značně výraznější než u komety Lemmon. Předpokládá se, že jak se kometa PanSTARRS vyhoupne nad český obzor, bude díky obloukovému průletu kolem Slunce ohon ještě krásně zakulacený, na snímcích i s poněkud vrásčitou strukturou. Kometa bude bezpochyby pěkná zejména v malých dalekohledech - například mysliveckých binokulárech. Nejlepší období pro její pozorování nastane mezi 12. a 20. březnem.
O podmínkách pozorování komety z českých končin vás ještě budeme zavčasu informovat. Do té doby se nadále kochejte snímky z jižní polokoule.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion
EXIF:
???? Camera - Nikon D600a
???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC
on
Skywatcher Star Adventurer I - not guided
Manfrotto MT055XPRO3
⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec
⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec