Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS z 12. února 2013. Autor: Tom Herradine.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.
Autor: Tom Herradine.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.

Vývoj jasnosti komety založený na 227 pozorování ze světa ukazuje zrychlení zjasňování někdy v posledních týdnech tak, že by kometa měla v maximu dosáhnout pěkných 1,9 mag. Tým astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM, nacházejícím se v argentinské pampě, pravidelně monitoruje jasnost komety a potvrdil trend zjasňování popsaný v novém článku. Výhodou je to, že se jedná o měření provedená s jedním dalekohledem a s jednou technikou zpracování, takže výsledky pozorování nejsou zkresleny dalšími faktory.

Přesto CCD měření pro komety není tak přesné jako např. u proměnných hvězd. Komety jako difúzní objekty jsou velice citlivé k pozorovacím podmínkám, hvězdám v komě a podobně. Proto jsou i tato pozorování zatížena jistou chybou, která je ale řádově menší, než v případě vizuálních pozorování. Viz vývoj jasnosti založený na 47 CCD měření v R-filtru na FRAMu.

Je vidět, že data z dalekohledu FRAM jsou v dobrém souladu s datz od vizuálních pozorovatelů na jižní polokouli. Kometa skutečně zrychlila zjasňování. Je velice pravděpodobné, že dosáhne jasnosti 1,9 mag (nebo i větší) a stane se dobře viditelná pouhým okem po průletu kolem Slunce. Při současném trendu by měla kometa na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnout a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít kolem 5. magnitudy a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.

Další velice zajímavá věc je barva komety. Tým dalekohledu FRAM změřil jasnosti ve V-filtru odpovídajícím zelené barvě a v R-filtru odpovídajím barvě červené. Zatímco v zelené barvě přichází nejvíce světla od ionizovaných molekul plynu, v červené tvoří hlavní složku sluneční světlo odražené na zrnkách prachu. Kometa PanSTARRS je výrazně jasnější v červené barvě, což ji ukazuje jako velice neobvyklou, na prach bohatou kometu. Podíl prachové složky navíc podle měření dál roste.

To, že je kometa bohatá na prach, je vidět také z fotografií komety. PanSTARRS se honosí již téměř 1° dlouhým širokým a velice jasným prachovým ohonem. To může zaručit velice pěkné představení na březnové obloze, protože ohon se po průletu kolem Slunce ještě protáhne a zjasní.

Video: Vycházející kometa PanSTARRS v Argentině
(Video bylo pořízeno přes širokoúhlou kameru u dalekohledu FRAM 17. února 2013)


Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Doporučujeme:
[1] Komety hrají karty, nejvíc es má ISON (Petr Horálek)
[2] Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu (Jakub Černý)
[3] Komety PanSTARRS a ISON na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa 


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »