Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové identifikovali druhého zemského trojána: 2020 XL5

Astronomové identifikovali druhého zemského trojána: 2020 XL5

Snímek asteroidu 2020 XL5, který byl získán pomocí Lowell Discovery Telescope v Arizoně 22. 2. 2021.
Autor: Santana-Ros et al., doi: 10.1038/s41467-022-27988-4

Deset let po objevení prvního trojána Země byl nalezen druhý – 2020 XL5. Zachytily jej snímky pořízené 12. 12. 2020 dalekohledem Pan-STARRS 1 na Havajských ostrovech a k potvrzení jeho oběžné dráhy byly použity předobjevové fotografie z let 2012 až 2019. Podle studie publikované v časopise Nature Communications bude sdílet oběžnou dráhu se Zemí nejméně dalších 4000 let.

Klasické dílo J. L. Lagrangea o problému tří těles, vydané v roce 1772, muselo počkat až do roku 1906, kdy bylo empiricky ověřeno objevem asteroidu (588) Achilles. Tento asteroid obíhá kolem teoretického bodu nacházejícího se 60° před Jupiterem po jeho oběžné dráze.

Po objevení Achilla bylo nalezeno mnoho dalších objektů obíhajících kolem téměř stejného bodu nebo jeho zrcadlové polohy 60° za Jupiterem. Oba body jsou tzv. trojúhelníkové Lagrangeovy body a jsou známy jako L4 (pro první bod) a L5 (pro druhý). Asteroidy obíhající kolem obdobných bodů soustavy planeta-Slunce se obecně označují jako trojáni.

Ačkoli jsou trojánské asteroidy známy po desetiletí i u jiných planet Sluneční soustavy, jako je Venuše, Mars, Jupiter, Uran a Neptun, až v roce 2011 byl asteroid 2010 TK7 potvrzen jako první pozemský troján.

"Trojáni jsou objekty, které sdílejí oběžnou dráhu s planetou, shlukují se kolem jedné ze dvou speciálních gravitačně vyvážených oblastí podél oběžné dráhy planety známých jako Lagrangeovy body," řekl doktor Cesar Briceño, astronom z NOIRLabu NSF.

Orbitální diagram zemského trojána 2020 XL5 v porovnání s vnitřními planetami Sluneční soustavy. Pozice k 6. 2. 2021. Autor: JPL Small-Body Database
Orbitální diagram zemského trojána 2020 XL5 v porovnání s vnitřními planetami Sluneční soustavy. Pozice k 6. 2. 2021.
Autor: JPL Small-Body Database
"V minulosti proběhlo mnoho pokusů najít pozemské trojány, včetně kosmických průzkumů, jako bylo například pátrání v oblasti L4, které dělala kosmická loď OSIRIS-Rex od NASA, nebo sledování oblasti L5, které prováděla mise Hayabusa-2 japonské JAXA," řekl doktor Toni Santana-Ros, astronom z Departamento de Fisica, Ingeniería de Sistemas y Teoría de la Señal na Universidad de Alicante a z Institut de Ciències del Cosmos na Universitat de Barcelona. "Přes veškeré úsilí se dosud nepodařilo objevit žádného nového člena této populace."

Asteroid 2020 XL5 byl objeven dalekohledem Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System (Pan-STARRS 1) na observatoři Haleakala 12. prosince 2020. První data naznačovala, že by to mohl být troján Země, ale vzhledem k malému množství pozorování byly orbitální nejistoty příliš velké.

Doktor Briceňo, doktor Santana-Ros a jejich kolegové nakonec potvrdili, že 2020 XL5 je troján Země. Ke studiu jeho oběžné dráhy použili archivní údaje z let 2012 až 2019 a objekt pozorovali v roce 2021 ze tří pozemních observatoří.

Analýza jeho orbitální stability ukazuje, že 2020 XL5 zůstane v bodě L4 nejméně 4000 let. Výzkumníci předpokládají, že se jedná o asteroid typu C, který je složen převážně z uhlíku. Má průměr 1,18 km – je tedy větší než 2010 TK7, první známý troján Země. Dostává se až k dráze Venuše, kterou kříží, a na druhou stranu zasahuje téměř k dráze Marsu.

„2020 XL5 mohl být vymrštěn z hlavního pásu asteroidů po interakci s Jupiterem, nicméně k potvrzení jeho původu by byl zapotřebí další výzkum,“ uvedli autoři.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] 2020 XL5 na Wikipedii (anglicky)



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Trojané


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »