Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové poskytli nové informace o povaze a poloze deváté planety

Astronomové poskytli nové informace o povaze a poloze deváté planety

Umělecké ztvárnění předpokládané deváté planety Sluneční soustavy
Autor: Tom Ruen/ESO

Přítomnost dalších planet na okraji Sluneční soustavy navrhli v roce 2016 Konstantin Batygin a Mike Brown, astronomové z Caltech, k vysvětlení komplikované architektury oběžných drah těles Kuiperova pásu – prostoru ledových těles obíhajících kolem Slunce za drahou planety Neptun. Od té doby byli astronomové zaměstnáni shromažďováním důkazů o jejich existenci. Nyní Batygin, Brown a další dva astronomové z University of Michigan – Juliette Beckerová a Fred Adams – zhodnotili důkazy ve dvou článcích.

Existence hypotetické deváté planety je založena na důkazech vyplývajících ze shlukování objektů Kuiperova pásu ovlivňovaných gravitačním působením dosud nespatřené planety. Bylo otevřenou otázkou, pokud jde o to, zda toto shlukování skutečně existuje, nebo jestli je artefaktem vyplývajícím ze situace, jak a kde jsou objekty Kuiperova pásu pozorovány.

K posouzení tohoto vlivu Konstantin Batygin a Mike Brown vyvinuli metodu ke kvantifikování velikosti odchylky u každého jednotlivého pozorování a následně vypočítali, že pravděpodobnost shlukování je neopodstatněná. Tato pravděpodobnost, jak astronomové určili, je zhruba 1:500. Výsledky byly publikovány v článku uveřejněném v časopise Astronomical Journal.

Ačkoliv tyto analýzy nic neříkají přímo o tom, zda se zde devátá planeta nachází, signalizují, že tento předpoklad spočívá na pevných základech,“ říká Mike Brown.

Dráhy těles Kuiperova pásu a předpokládané deváté planety Autor: James Tuttle Keane/Caltech
Dráhy těles Kuiperova pásu a předpokládané deváté planety
Autor: James Tuttle Keane/Caltech
Druhý článek publikovaný v časopise Physics Reports skýtá tisíce nových počítačových modelů dynamického vývoje ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy a nabízí aktualizovaný pohled na podstatu deváté planety včetně odhadu, že je menší a nachází se blíže ke Slunci, než se doposud předpokládalo.

Na základě nových modelů Batygin a Brown – společně s Beckerovou a Adamsem – dospěli k závěru, že hmotnost deváté planety leží někde mezi 5 až 10 hmotnostmi naší Země a velikost poloosy její dráhy je 400 AU (astronomických jednotek), což ji posouvá blíže ke Slunci, než činily dosavadní odhady – a mohla by tedy být jasnější. Měla by mít mírně eliptickou oběžnou dráhu s dobou oběhu kolem 10 000 roků.

S hmotností 5× vyšší než u naší planety může devátá planeta pravděpodobně připomínat typickou exoplanetární super-zemi,“ říká Konstantin Batygin. „Ve Sluneční soustavě se jedná o chybějící článek při vzniku planet. V průběhu uplynulého desetiletí výzkumy exoplanet odhalily, že planety podobných velikostí jsou v okolí hvězd podobných Slunci velmi časté. Devátá planeta může být nejbližším objeveným tělesem, které patří svými vlastnostmi mezi typické planety v naší Galaxii.“

Nejsilnější argument pro existenci deváté planety spočívá v tom, že pozorovaná data mohou být zcela vysvětlena navrhovanou přítomností nové planety,“ říká Fred Adams. „Řečeno jinými slovy, existují četné důvody domnívat se, že devátá planeta je reálný jev.“

Za drahou planety Neptun se rozkládá disk malých těles – tzv. Kuiperův pás Autor: ESO/M. Kornmesser
Za drahou planety Neptun se rozkládá disk malých těles – tzv. Kuiperův pás
Autor: ESO/M. Kornmesser
Existuje však i jiná možnost. Alternativní vysvětlení deváté planety navrhují astronomové z University of Cambridge a American University of Beirut. Podle nich se dá vše vysvětlit existencí disku tvořeného malými ledovými tělesy o celkové hmotnosti převyšující 10× hmotnost Země. Gravitační síly předpokládaného disku mohou vysvětlit mimořádnou orbitální architekturu, kterou se projevují některá tělesa ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. A není k tomu potřeba přítomnost nové planety.

Hypotéza existence deváté planety je fascinující, avšak pokud hypotetická devátá planeta existuje, doposud uniká objevu,“ říká spoluautor článku Antranik Sefilian, doktorand na Cambridge’s Department of Applied Mathematics and Theoretical Physics. „Chtěli jsme zjistit, jestli zde mohou být další méně vzrušující a snad i více přirozenější příčiny pro neobvyklé dráhy, které pozorujeme u některých těles Kuiperova pásu. Domníváme se, že spíše než abychom si dělali starosti se vznikem a nezvyklou dráhou deváté planety, je jednodušší vše vysvětlit gravitací malých těles vytvářejících disk za drahou planety Neptun.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Devátá planeta, Sluneční soustava


43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Venuší

Další informace »