Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

A/2017 U1 – těleso z mezihvězdného prostoru (na snímku uprostřed)
Autor: Paulo Holvorcem & Michael Schwartz, Tenagra Observatories

Astronomové poprvé pravděpodobně zaznamenali ve Sluneční soustavě asteroid (nebo možná kometu) přicházející z mezihvězdného prostoru. Těleso obdrželo předběžné označení A/2017 U1. Nejprve jej astronomové pokládali za kometu, avšak nyní se vědci domnívají, že se spíše jedná o planetku o průměru přibližně 400 metrů. Cizí návštěvník byl objeven 19. 10. 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 na observatoři Haleakala na Havajských ostrovech. Mezihvězdný původ tělesa byl stanoven na základě jeho dráhy, ale není známo, jak dlouho se toto těleso mohlo pohybovat mezi hvězdami naší Galaxie.

Podle astronomů těleso A/2017 U1 přilétlo zdánlivě ze souhvězdí Lyry křižujíce mezihvězdný prostor svižným tempem 25,5 km/s. K Sluneční soustavě se přibližovalo téměř „kolmo“ z prostoru nad ekliptikou, tedy nad rovinou, v níž kolem Slunce obíhají planety a většina asteroidů, takže během svého příletu nemělo možnost se těsně přiblížit k některé z planet.

Druhého září 2017 se těleso dostalo pod rovinu ekliptiky uvnitř dráhy Merkuru a následně se o týden později těsně přiblížilo ke Slunci. Ovlivněno gravitací Slunce těleso A/2017 U1 uskutečnilo „ostrou zatáčku“ a pod rovinou ekliptiky prolétlo pod dráhou Země, přičemž se 14. října přiblížilo k naší planetě na vzdálenost 24 milióny kilometrů. Následně se těleso dostalo zpět nad rovinu ekliptiky, pohybovalo se rychlostí 44 km/s vůči Slunci a zamířilo po hyperbolické dráze směrem do souhvězdí Pegasa.

Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1 Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1
Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Jeho pohyb nemůže být vysvětlen na základě drah obvyklých těles Sluneční soustavy: asteroidů nebo komet,“ říká Rob Weryk, astronom na University of Hawaii Institute for Astronomy, který jako první zaregistroval přítomnost tělesa A/2017 U1. „Toto je případ velmi extrémní dráhy, jakou jsme doposud nepozorovali. Je mimořádně rychlá a o takové trajektorii můžeme říci s jistotou, že objekt, který se na ní pohybuje, unikne ze Sluneční soustavy a již se nemůže vrátit zpět,“ dodává Davide Farnocchia, vědecký pracovník v Center for Near-Earth Object Studies (CNEOS), NASA’s Jet Propulsion Laboratory.

Na tento okamžik jsme čekali několik desetiletí. Dlouho se předpokládalo, že takováto tělesa – asteroidy nebo komety pohybující se prostorem mezi hvězdami a příležitostně křižující Sluneční soustavu – existují, avšak toto je první takové odhalení. Doposud všechno napovídá tomu, že se pravděpodobně jedná o mezihvězdný objekt, avšak potřebujeme získat další data k jeho potvrzení,“ vysvětluje Paul Chodas, ředitel CNEOS.

Tento druh objevu ukazuje na velký vědecký význam nepřetržitého širokoúhlého průzkumu oblohy ve spojení s intenzivním následným pozorováním, a to za účelem nalezení těles, o kterých jsme jenom předpokládali, že existují,“ říká Matt Holman, ředitel Minor Planet Center.

Dlouho jsme měli podezření, že tato tělesa mohou existovat, protože v průběhu procesu formování planet mohlo být velké množství materiálu vyvrženo z planetární soustavy. Je to velmi překvapující, protože jsme doposud nespatřili mezihvězdná tělesa prolétající Sluneční soustavou,“ říká Karen Meech, astronomka na University of Hawaii Institute for Astronomy.

Další pozorování tohoto objektu jsou velmi žádoucí,“ doplňuje Gareth Williams, zástupce ředitele Minor Planet Center. S pořizováním cenných dat je nutné spěchat, neboť tento „návštěvník zdaleka“ brzy zase zmizí v nedohlednu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sluneční soustava, Planetky, Mezihvězdný objekt, A/2017 U1


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »