Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové získali globální teplotní mapu Europy

Astronomové získali globální teplotní mapu Europy

Teplotní mapa měsíce Europa podle pozorování radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.; NRAO/AUI NSF, S. Dagnello; NASA/Hubble

Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.

Astronomové porovnávali nová pozorování Europy radioteleskopem ALMA s teplotními modely na základě pozorování sondou Galileo. Toto srovnání jim umožnilo analyzovat teplotní změny a vytvořit doposud první globální mapu tepelných vlastností Europy. Nová data rovněž odhalila záhadnou studenou skvrnu na severní polokouli měsíce Europa.

Tyto snímky z radioteleskopu ALMA jsou vskutku zajímavé, protože poskytují první globální mapu tepelné emise Europy,“ říká Samantha Trumbo, odbornice na planetologii na California Institute of Technology (Caltech) a hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. „Protože Europa je těleso s potenciální geologickou aktivitou a obsahující vodní oceán, její povrchová teplota se těší velkému zájmu astronomů, protože mohou vymezit polohu a rozsah každé takové aktivity.“

Série 4 snímků ukazuje teplotní mapy povrchu měsíce Europa Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.
Série 4 snímků ukazuje teplotní mapy povrchu měsíce Europa
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.
Důkazy jasně napovídají, že pod tenkou vrstvou ledu existuje na Europě oceán velmi slané vody, který je v kontaktu s kamenným jádrem. Europa má rovněž poměrně mladý povrch. Jeho stáří je přibližně 20 až 180 miliónů roků, z čehož vyplývá, že zde stále ještě probíhají doposud nezjištěné tepelné a geologické procesy.

Na rozdíl od optických teleskopů, které mohou registrovat pouze sluneční záření odražené od povrchu tělesa, radioteleskopy jako ALMA mohou detekovat rádiové a milimetrové vlny, čímž mohou rozlišit sálání tepla přirozeně emitovaného dokonce i relativně studenými tělesy ve Sluneční soustavě. Jedná se například o komety, asteroidy a měsíce. Na nejteplejším z nich – na Europě – teplota povrchu nikdy nepřesahuje hodnotu -160 °C.

Studium tepelných vlastností měsíce Europa poskytuje unikátní možnosti porozumět stavbě jeho povrchu,“ říká Bryan Butler, astronom z National Radio Astronomy Observatory in Socorro, New Mexico a spoluautor článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Jupiterův měsíc Europa, Planeta Jupiter


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »