Astronomové získali globální teplotní mapu Europy
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.; NRAO/AUI NSF, S. Dagnello; NASA/Hubble
Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.
Astronomové porovnávali nová pozorování Europy radioteleskopem ALMA s teplotními modely na základě pozorování sondou Galileo. Toto srovnání jim umožnilo analyzovat teplotní změny a vytvořit doposud první globální mapu tepelných vlastností Europy. Nová data rovněž odhalila záhadnou studenou skvrnu na severní polokouli měsíce Europa.
„Tyto snímky z radioteleskopu ALMA jsou vskutku zajímavé, protože poskytují první globální mapu tepelné emise Europy,“ říká Samantha Trumbo, odbornice na planetologii na California Institute of Technology (Caltech) a hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. „Protože Europa je těleso s potenciální geologickou aktivitou a obsahující vodní oceán, její povrchová teplota se těší velkému zájmu astronomů, protože mohou vymezit polohu a rozsah každé takové aktivity.“
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.
Na rozdíl od optických teleskopů, které mohou registrovat pouze sluneční záření odražené od povrchu tělesa, radioteleskopy jako ALMA mohou detekovat rádiové a milimetrové vlny, čímž mohou rozlišit sálání tepla přirozeně emitovaného dokonce i relativně studenými tělesy ve Sluneční soustavě. Jedná se například o komety, asteroidy a měsíce. Na nejteplejším z nich – na Europě – teplota povrchu nikdy nepřesahuje hodnotu -160 °C.
„Studium tepelných vlastností měsíce Europa poskytuje unikátní možnosti porozumět stavbě jeho povrchu,“ říká Bryan Butler, astronom z National Radio Astronomy Observatory in Socorro, New Mexico a spoluautor článku.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
