Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové získali globální teplotní mapu Europy

Astronomové získali globální teplotní mapu Europy

Teplotní mapa měsíce Europa podle pozorování radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.; NRAO/AUI NSF, S. Dagnello; NASA/Hubble

Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.

Astronomové porovnávali nová pozorování Europy radioteleskopem ALMA s teplotními modely na základě pozorování sondou Galileo. Toto srovnání jim umožnilo analyzovat teplotní změny a vytvořit doposud první globální mapu tepelných vlastností Europy. Nová data rovněž odhalila záhadnou studenou skvrnu na severní polokouli měsíce Europa.

Tyto snímky z radioteleskopu ALMA jsou vskutku zajímavé, protože poskytují první globální mapu tepelné emise Europy,“ říká Samantha Trumbo, odbornice na planetologii na California Institute of Technology (Caltech) a hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. „Protože Europa je těleso s potenciální geologickou aktivitou a obsahující vodní oceán, její povrchová teplota se těší velkému zájmu astronomů, protože mohou vymezit polohu a rozsah každé takové aktivity.“

Série 4 snímků ukazuje teplotní mapy povrchu měsíce Europa Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.
Série 4 snímků ukazuje teplotní mapy povrchu měsíce Europa
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Trumbo et al.
Důkazy jasně napovídají, že pod tenkou vrstvou ledu existuje na Europě oceán velmi slané vody, který je v kontaktu s kamenným jádrem. Europa má rovněž poměrně mladý povrch. Jeho stáří je přibližně 20 až 180 miliónů roků, z čehož vyplývá, že zde stále ještě probíhají doposud nezjištěné tepelné a geologické procesy.

Na rozdíl od optických teleskopů, které mohou registrovat pouze sluneční záření odražené od povrchu tělesa, radioteleskopy jako ALMA mohou detekovat rádiové a milimetrové vlny, čímž mohou rozlišit sálání tepla přirozeně emitovaného dokonce i relativně studenými tělesy ve Sluneční soustavě. Jedná se například o komety, asteroidy a měsíce. Na nejteplejším z nich – na Europě – teplota povrchu nikdy nepřesahuje hodnotu -160 °C.

Studium tepelných vlastností měsíce Europa poskytuje unikátní možnosti porozumět stavbě jeho povrchu,“ říká Bryan Butler, astronom z National Radio Astronomy Observatory in Socorro, New Mexico a spoluautor článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Jupiterův měsíc Europa, Planeta Jupiter


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »