Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ceres: voda, kam se podíváš

Ceres: voda, kam se podíváš

Zastoupení vodíku jeden metr pod povrchem asteroidu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF

Na první letmý pohled trpasličí planeta Ceres, největší těleso v hlavním pásu planetek, nevypadá jako ledové těleso. Fotografie pořízené kosmickou sondou NASA s názvem Dawn odhalily tmavý, velmi kráterovaný svět, jehož nejjasnější oblasti jsou tvořeny solemi s vysokou odrazivostí – nikoliv vodním ledem. Avšak v nově publikované studii vědci zveřejnili důkazy pro přítomnost ledu na povrchu nebo blízko pod povrchem trpasličí planety Ceres. Objev astronomové publikovali na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu v roce 2016.

Tyto studie podporují představu, že vodní led se oddělil od horniny v rané fázi vývoje planetky Ceres, kdy se vytvořila vrstva kůry bohatá na led, který zůstal v blízkosti povrchu po celou dobu historie Sluneční soustavy,“ říká Carol Raymond, zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise Dawn, NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.

Přítomnost vodního ledu na jiných planetárních tělesech je důležitá, protože to je nezbytná ingredience pro výskyt života v podobě, v jaké jej známe na Zemi. „Na základě objevu těles, která byla na vodní led bohatá v dávné minulosti, můžeme dospět k předpokladu, kde mohl život existovat v raném období vývoje Sluneční soustavy,“ říká Carol Raymond.

Nejsvrchnější vrstvy povrchu trpasličí planety Ceres jsou bohaté na vodík ve vysokých koncentracích od středních až po vysoké šířky od rovníku planetky – v souladu s rozšířeným výskytem vodního ledu. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Science.

Led na povrchu planetky Ceres není lokalizován jen v několika kráterech. Je všudypřítomný, nachází se v blízkosti povrchu, především v oblastech vzdálenějších od rovníku,“ říká Thomas Prettyman, hlavní vědecký pracovník pro přístroj GRaND (Gamma Ray and Neutron Detector) na palubě kosmické sondy Dawn, se sídlem v Planetary Science Institute, Tucson, Arizona.

Výzkumníci použili přístroj GRaND k určení koncentrací vodíku, železa a draslíku v nejsvrchnější vrstvě horniny hluboké asi jeden metr. Přístroj GRaND měřil počet a energii záření gama a neutronů vyzařovaných z povrchu trpasličí planety Ceres. Neutrony jsou produkovány v případě, že galaktické kosmické záření interaguje s povrchem planetky Ceres. Některé neutrony jsou absorbovány v povrchové vrstvě horniny, zatímco jiné unikají do okolního vesmíru. Protože vodík zpomaluje neutrony, je zde souvislost s menším počtem unikajících neutronů. Vodík může být na asteroidu Ceres pravděpodobně v podobě zmrzlé vody, která je tvořena dvěma atomy vodíku a jedním atomem kyslíku.

Je pravděpodobné, že spíše než o vrstvu pevného ledu se jedná o porézní směs kamenitého materiálu, ve kterém led zaplňuje póry, zjistili vědci. Data z přístroje GRaND ukazují, že směs obsahuje přibližně 10 % (váhových) ledu.

Tyto závěry potvrzují předpověď vyslovenou před třemi desetiletími, že led může přetrvávat miliardy roků právě pod povrchem trpasličí planety Ceres,“ říká Thomas Prettyman. „Tento důkaz podporuje argumenty pro přítomnost vodního ledu v podpovrchové vrstvě i na dalších tělesech hlavního pásu planetek.“

Ceres obsahuje v povrchové vrstvě 100× více ledu než Vesta Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI/LPI
Ceres obsahuje v povrchové vrstvě 100× více ledu než Vesta
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI/LPI
Ze zhotovených map povrchu planetky Ceres vyplývá, že se v povrchové vrstvě do hloubky kolem jednoho metru nachází zhruba 100× více vodíku, než bylo zjištěno při předcházejících měřeních u asteroidu Vesta. Na povrchu asteroidu Ceres (průměr 940 kilometrů) je přítomnost vodíku (a tedy nepřímo i vodního ledu) velmi stejnorodá s dramatickým navýšením směrem k pólům (viz obrázek v úvodu článku). Severní pól leží uprostřed modré oblasti, kde je vodního ledu nejvíce. Podle současných představ se uvnitř trpasličí planety Ceres nachází silikátové jádro, které je obaleno vrstvami s vysokým obsahem vodního ledu. Nejsvrchnější část tělesa tvoří tenká kůra obsahující prach a vodní led.

Proč nemá ledový povrch Ceres světlou barvu a místo toho je velmi tmavý a odráží pouze 9 % dopadajícího slunečního světla? Ceres pravděpodobně obsahuje velké množství nejrůznějších hornin bohatých na uhlík, nacházejících se v primitivních meteoritech, tzv. uhlíkatých chondritech. Ty v průběhu času nespočetněkrát dopadly na povrch asteroidu Ceres, což vedlo ke vzniku výtrysků drobného materiálu, který se rozprostřel po okolním povrchu. Jedná se o směs uhlíkem naplněného prachu a vodního ledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] skyandtelescope.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta Ceres, Vodní led


44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »