Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je zodpovědné za rozdílnou barvu planet Uran a Neptun?

Co je zodpovědné za rozdílnou barvu planet Uran a Neptun?

Planety Uran a Neptun na fotografiích pořízených sondou Voyager 2
Autor: NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson

Mezinárodní tým planetologů pod vedením vědců z University of Oxford uskutečnil analýzu pozorování Uranu a Neptunu v oboru viditelného světla a infračerveného záření prováděných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (ITF) a dalekohledu Gemini North telescope.

Planeta Uran a sousední Neptun jsou klasifikovány jako ledoví obři jako protiklad k obřím plynným planetám Jupiter a Saturn. Oba ledoví obři mají mnoho společného, přesto Neptun vypadá zřetelně modřejší než jeho planetární soused Uran.

Na základě nového výzkumu profesor Patrick Irwin z University of Oxford a jeho spolupracovníci využili dalekohledy HST, ITF a Gemini North Telescope ke zdokonalení modelu, který popisuje vrstvy aerosolu v atmosférách obou ledových obrů.

Toto je první model umožňující přizpůsobení pozorování odraženého slunečního světla od ultrafialového až po infračervené záření,“ říká Patrick Irwin. „Je to rovněž první vysvětlení odlišnosti viditelného zbarvení planet Uran a Neptun.“

Model, který tým vypracoval, zahrnuje tři vrstvy mlhy na odlišných výškách v atmosféře každé z planet. Prostřední vrstva mlžných částic, přesně nad úrovní kondenzace metanu, jak bylo zjištěno, je hustší na Uranu než na Neptunu, a která právě ovlivňuje pozorované zbarvení obou planet.

Na obou planetách kondenzuje metanový led na částicích v prostřední vrstvě vytvářející spršku metanového sněhu, která přitahuje mlžné částice hlouběji do atmosféry, kde mohou následně podporovat kondenzaci sirovodíku v podobě ledu, vytvářející oddělené hluboké vrstvy v podobě mlhy či oblaků.

Planeta Neptun má mnohem aktivnější turbulentní atmosféru než Uran, což nasvědčuje tomu, že atmosférou Neptunu mnohem efektivněji proniká plynný metan do vrstvy mlhy, kde může kondenzovat na částicích mlhy a vytvářet zmiňovaný sníh.

Toto působení odstraňuje většinu mlhy a udržuje vrstvu mlhy na Neptunu řidší, než je tomu na Uranu, díky čemuž Neptun vypadá modřejší než planeta Uran. Naproti tomu nadbytečná mlha na Uranu dělá planetu stagnující s netečnou atmosférou, což dodává planetě světlejší tóny zbarvení než v případě Neptunu.

Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson
Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson
Popis k obrázku: Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun. Výškové měřítko diagramu reprezentuje tlak nad hodnotou 10 bar. Nejhlubší vrstva (Aerosol-1) je hustá a složená ze směsi ledu sirovodíku a částic vytvářených interakcí atmosfér planet se slunečním zářením. Klíčovou vrstvou, která ovlivňuje barvu, je prostřední vrstva, která obsahuje částice mlhy (Aerosol-2), která je na Uranu hustější než na Neptunu. Patrick Irwin se svými spolupracovníky mají podezření, že na obou planetách metanový led kondenzuje na částicích v této vrstvě, stahující částice hlouběji do atmosféry v podobě spršky metanového sněhu. Protože Neptun má mnohem aktivnější turbulentní atmosféru než Uran, vědci se domnívají, že atmosférou Neptunu mnohem snáze pronikají částice metanu do vrstvy mlhy a vytváří zde metanový sníh. To odstraňuje větší množství mlhy a udržuje ji na Neptunu řidší než na Uranu, což znamená, že modrá barva Neptunu má silnější odstín. Nad oběma těmito vrstvami se prostírá vrstva mlhy (Aerosol-3) podobná spodní vrstvě, avšak mnohem řidší.

Autoři rovněž dokázali, že přítomnost druhé – hlubší vrstvy v modelu – která když ztmavne, by mohla vysvětlovat temné skvrny příležitostně pozorovatelné na Neptunu a velmi sporadicky na Uranu, jako například byla známá Velká tmavá skvrna na Neptunu, kterou pozorovala v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2.

Zatímco astronomové si již byli vědomi přítomnosti tmavých skvrn v atmosférách obou planet, nevěděli, jaké vrstvy mlhy způsobily vznik těchto tmavých skvrn a jestli byly způsobeny řídnutím či tmavnutím této vrstvy.

Doufali jsme, že vývoj tohoto modelu nám pomůže porozumět výskytu oblačnosti a vrstev mlhy v atmosférách těchto ledových obrů,“ říká Mike Wong, astronom na University of California, Berkeley. „Vysvětlení barevných rozdílů mezi Uranem a Neptunem byl neočekávaný bonus!

Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research: Planets.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Uran a Neptun, Ledoví obři


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »