Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Pruhy sú často prepojené s menšími krátermi, ktoré vznikli predtým než sa vytvoril väčší kráter. Vyvýšené vrcholy už existujúcich kráterov narušujú prietok výparov pary, ktoré spôsobujú vznik vírov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Na povrchu červenej planéty nájdeme veľké množstvo imapaktných kráterov, a to z dôvodu absencie doskovej tektoniky a intenzívneho počasia. Niektoré z nich prekypujú rôznorodosťou tvarov a veľkostí. Vybieha z nich množstvo pruhov, smerom od stredu do vonkajších častí. Jedným z takýchto kráterov je aj kráter Santa Fe s priemerom 20,5 kilometra ležiaci v oblasti nazývanej Chryse Planita.

Podľa najnovších výskumov sú tieto tvary dôkazom o existencii extrémnych tornád, ktoré rozprúdil dopad meteoritu. Na povrchu dávneho Marsu boli takéto tornáda výnimočné a vyvolali ich práve dopady meteoritov. Tím Petra Schultza preštudoval preštudoval tieto krátery s pruhmi pomocou pomocou infračervených snímkov zachytených prístrojom THEMIS (Thermal Emission Imaging System) na palube sondy Mars Odyssey. 

Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov. Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Ďalšie experimenty potvrdili toto tvrdenie – zistilo sa, že po dopade meteoritu vznikajú výtrysky vyparených hornín rútiace sa nadzvukovou rýchlosťou. Následne v atmosfére Marsu tieto výtrysky rotáčajú tornáda, ktorých rýchlosť môže dosiahnuť až spomínaných 800 kilometrov za hodinu. Ďalším krokom je zistiť presné podmienky vedúce ku vzniku takýchto pruhových útvarov. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.brown.edu



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Mars


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »