Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Pruhy sú často prepojené s menšími krátermi, ktoré vznikli predtým než sa vytvoril väčší kráter. Vyvýšené vrcholy už existujúcich kráterov narušujú prietok výparov pary, ktoré spôsobujú vznik vírov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Na povrchu červenej planéty nájdeme veľké množstvo imapaktných kráterov, a to z dôvodu absencie doskovej tektoniky a intenzívneho počasia. Niektoré z nich prekypujú rôznorodosťou tvarov a veľkostí. Vybieha z nich množstvo pruhov, smerom od stredu do vonkajších častí. Jedným z takýchto kráterov je aj kráter Santa Fe s priemerom 20,5 kilometra ležiaci v oblasti nazývanej Chryse Planita.

Podľa najnovších výskumov sú tieto tvary dôkazom o existencii extrémnych tornád, ktoré rozprúdil dopad meteoritu. Na povrchu dávneho Marsu boli takéto tornáda výnimočné a vyvolali ich práve dopady meteoritov. Tím Petra Schultza preštudoval preštudoval tieto krátery s pruhmi pomocou pomocou infračervených snímkov zachytených prístrojom THEMIS (Thermal Emission Imaging System) na palube sondy Mars Odyssey. 

Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov. Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Ďalšie experimenty potvrdili toto tvrdenie – zistilo sa, že po dopade meteoritu vznikajú výtrysky vyparených hornín rútiace sa nadzvukovou rýchlosťou. Následne v atmosfére Marsu tieto výtrysky rotáčajú tornáda, ktorých rýchlosť môže dosiahnuť až spomínaných 800 kilometrov za hodinu. Ďalším krokom je zistiť presné podmienky vedúce ku vzniku takýchto pruhových útvarov. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.brown.edu



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Mars


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »