Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Pruhy sú často prepojené s menšími krátermi, ktoré vznikli predtým než sa vytvoril väčší kráter. Vyvýšené vrcholy už existujúcich kráterov narušujú prietok výparov pary, ktoré spôsobujú vznik vírov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Na povrchu červenej planéty nájdeme veľké množstvo imapaktných kráterov, a to z dôvodu absencie doskovej tektoniky a intenzívneho počasia. Niektoré z nich prekypujú rôznorodosťou tvarov a veľkostí. Vybieha z nich množstvo pruhov, smerom od stredu do vonkajších častí. Jedným z takýchto kráterov je aj kráter Santa Fe s priemerom 20,5 kilometra ležiaci v oblasti nazývanej Chryse Planita.

Podľa najnovších výskumov sú tieto tvary dôkazom o existencii extrémnych tornád, ktoré rozprúdil dopad meteoritu. Na povrchu dávneho Marsu boli takéto tornáda výnimočné a vyvolali ich práve dopady meteoritov. Tím Petra Schultza preštudoval preštudoval tieto krátery s pruhmi pomocou pomocou infračervených snímkov zachytených prístrojom THEMIS (Thermal Emission Imaging System) na palube sondy Mars Odyssey. 

Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov. Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Ďalšie experimenty potvrdili toto tvrdenie – zistilo sa, že po dopade meteoritu vznikajú výtrysky vyparených hornín rútiace sa nadzvukovou rýchlosťou. Následne v atmosfére Marsu tieto výtrysky rotáčajú tornáda, ktorých rýchlosť môže dosiahnuť až spomínaných 800 kilometrov za hodinu. Ďalším krokom je zistiť presné podmienky vedúce ku vzniku takýchto pruhových útvarov. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.brown.edu



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Mars


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »