Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Pruhy sú často prepojené s menšími krátermi, ktoré vznikli predtým než sa vytvoril väčší kráter. Vyvýšené vrcholy už existujúcich kráterov narušujú prietok výparov pary, ktoré spôsobujú vznik vírov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Na povrchu červenej planéty nájdeme veľké množstvo imapaktných kráterov, a to z dôvodu absencie doskovej tektoniky a intenzívneho počasia. Niektoré z nich prekypujú rôznorodosťou tvarov a veľkostí. Vybieha z nich množstvo pruhov, smerom od stredu do vonkajších častí. Jedným z takýchto kráterov je aj kráter Santa Fe s priemerom 20,5 kilometra ležiaci v oblasti nazývanej Chryse Planita.

Podľa najnovších výskumov sú tieto tvary dôkazom o existencii extrémnych tornád, ktoré rozprúdil dopad meteoritu. Na povrchu dávneho Marsu boli takéto tornáda výnimočné a vyvolali ich práve dopady meteoritov. Tím Petra Schultza preštudoval preštudoval tieto krátery s pruhmi pomocou pomocou infračervených snímkov zachytených prístrojom THEMIS (Thermal Emission Imaging System) na palube sondy Mars Odyssey. 

Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov. Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Ďalšie experimenty potvrdili toto tvrdenie – zistilo sa, že po dopade meteoritu vznikajú výtrysky vyparených hornín rútiace sa nadzvukovou rýchlosťou. Následne v atmosfére Marsu tieto výtrysky rotáčajú tornáda, ktorých rýchlosť môže dosiahnuť až spomínaných 800 kilometrov za hodinu. Ďalším krokom je zistiť presné podmienky vedúce ku vzniku takýchto pruhových útvarov. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.brown.edu



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Mars


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »