Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Pruhy sú často prepojené s menšími krátermi, ktoré vznikli predtým než sa vytvoril väčší kráter. Vyvýšené vrcholy už existujúcich kráterov narušujú prietok výparov pary, ktoré spôsobujú vznik vírov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Na povrchu červenej planéty nájdeme veľké množstvo imapaktných kráterov, a to z dôvodu absencie doskovej tektoniky a intenzívneho počasia. Niektoré z nich prekypujú rôznorodosťou tvarov a veľkostí. Vybieha z nich množstvo pruhov, smerom od stredu do vonkajších častí. Jedným z takýchto kráterov je aj kráter Santa Fe s priemerom 20,5 kilometra ležiaci v oblasti nazývanej Chryse Planita.

Podľa najnovších výskumov sú tieto tvary dôkazom o existencii extrémnych tornád, ktoré rozprúdil dopad meteoritu. Na povrchu dávneho Marsu boli takéto tornáda výnimočné a vyvolali ich práve dopady meteoritov. Tím Petra Schultza preštudoval preštudoval tieto krátery s pruhmi pomocou pomocou infračervených snímkov zachytených prístrojom THEMIS (Thermal Emission Imaging System) na palube sondy Mars Odyssey. 

Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov. Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Infračervené snímky odhaľujú svetlé pruhy, ktoré sa tiahnu z krátera Santa Fe. Výskumy naznačujú, že pruhy boli spôsobené tornádom, ktoré vzniklo pri náraze meteoritov.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University

Ďalšie experimenty potvrdili toto tvrdenie – zistilo sa, že po dopade meteoritu vznikajú výtrysky vyparených hornín rútiace sa nadzvukovou rýchlosťou. Následne v atmosfére Marsu tieto výtrysky rotáčajú tornáda, ktorých rýchlosť môže dosiahnuť až spomínaných 800 kilometrov za hodinu. Ďalším krokom je zistiť presné podmienky vedúce ku vzniku takýchto pruhových útvarov. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.brown.edu



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Mars


46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »