Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Důkazy obřích tsunami na Marsu naznačují existenci raného oceánu

Důkazy obřích tsunami na Marsu naznačují existenci raného oceánu

Část povrchu rudé planety
Autor: NASA

Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě.

Vědci zkoumali pravděpodobnost výskytu oceánu na Marsu několik let, avšak zatím nebyli schopni definitivně prokázat jeho existenci. Další astronomové hledali důkazy o výskytu obřích tsunami na Marsu, ale nedařilo se jim najít impaktní kráter související s dopadem planetky do oceánu a se vznikem tsunami. Nové výzkumy vedou k závěru, že se jim to konečně podařilo.

Předcházející výzkumy odhalily na povrchu Marsu útvary připomínající jakési „otisky prstů“, které někteří výzkumníci přisuzovali kalům pohybujícím se ze svahu z aktivních vulkánů nebo tlačeným vlivem ledovců. Možná však byly vytvořeny velmi velkými vlnami tsunami, jak vědci nyní prohlašují. A také objevili kráter, který je možná příčinou vzniku pozorovaných útvarů.

Kráter pojmenovaný Lomonosov o průměru 120 km, nacházející se v severní části planiny, může být podle předpokladu vědců velmi dobře jizvou, zbylou jako připomínka asteroidu, který dopadl do severní části oceánu. Došlo přitom k vytvoření mořských vln vysokých kolem 150 metrů, které se rozlily po okolní krajině rychlostí asi 60 metrů za sekundu a zanechaly za sebou obrovské množství depozitů. Pokud se takový asteroid srazil s planetou Mars a dopadl právě v oblasti oceánu, pokračuje vědecký tým ve svých úvahách, po ponoření do vody se vytvořil kráter na dně oceánu. Kráter nezůstal prázdným místem; okamžitě byl zaplněn vodou proudící ze všech stran a srážející se dohromady. Vznikaly sekundární tsunami, které následovaly po první vlně. Jakmile první tsunami ustoupily, udeřila následná vlna a tyto dvě události dohromady podle názoru vědců způsobily charakteristické stopy v podobě hřbetů všude okolo.

Astronomové použili rovněž počítačové modelování k potvrzení vzniku těchto útvarů. Prohlásili, že neznají žádné jiné rozumné vysvětlení pro vytvoření pozorovaných hřbetů, které, jak se domnívají, poskytují přiměřené množství důkazů nejen pro samotný výskyt tsunami, ale i pro výskyt oceánu na mladém Marsu.

Vědci označili vznik kráteru Lomonosov za zdroj tsunami na povrchu Marsu
Vědci označili vznik kráteru Lomonosov za zdroj tsunami na povrchu Marsu
Rozeznání laločnatých trosek depozitů v oblasti Arabia Terra podél navrhované pradávné pobřežní čáry bývalého severního oceánu obnovilo otázky o existenci a stálosti zásobárny vody velikosti oceánu v rané geologické historii Marsu. Potenciální výskyt vln tsunami generovaných po dopadu asteroidu v oblasti severního oceánu byl zkoumán na základě srovnání geomorfologických charakteristik marťanských depozitů s předpovědí dobře potvrzených terestrických modelů (v poměru k Marsu) výšky vln tsunami, směru jejich šíření, dosažené výšky a vzdálenosti pro trojici předpokládaných výšek mořské hladiny.

Z modelování vyplývá existence několika potenciálních impaktních kráterů o průměru 30 až 50 kilometrů jako předpokládaných zdrojů tsunami. Uvnitř složité topografie na dně údolí a náhorních plošin podél hranice dichotomie mezi severní a jižní polokoulí planety astronomové objevili depozity, které podporují představu, že v té době existoval na severní polokouli Marsu rozsáhlý oceán. Předpokládaný oceán na povrchu Marsu pokrýval před 3,8 miliardami roků téměř polovinu severní polokoule rudé planety.

Pravděpodobnost, že rozsáhlý oceán kdysi pokrýval severní planiny Marsu, je jednou z nejdůležitějších, avšak sporných teorií, vzniklých na základě výzkumu Marsu,“ říkají autoři výzkumu Stephen Clifford a Francois Costard. Ačkoliv vědci již dříve navrhovali výskyt tsunami na povrchu dávného Marsu, toto je první studie ukazující na jejich spojitost s konkrétním impaktním kráterem.

Jiná studie z roku 2016 na základě fotografií povrchu Marsu pořízených kosmickými sondami na oběžné dráze planety předpokládala dopad dvou asteroidů s odstupem několika miliónů roků v době před 3,4 miliardami roků. Po dopadu do marťanského oceánu vytvořily 120 metrů vysoké vlny tsunami, které doslova přeoraly mořské pobřeží a zaplavily obrovský pruh půdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nationalgeographic.com.au
[3] worldnews24x7.tv
[4] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Oceán na Marsu


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »