Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvacet nových měsíců planety Saturn – ano, dvacet!

Dvacet nových měsíců planety Saturn – ano, dvacet!

Koláž planety Saturn a vybraných velkých měsíců
Autor: NASA

Planeta Saturn se stala novým králem – alespoň co se týká počtu měsíců – právě přeskočila Jupitera. Tým astronomů, jehož vedoucím byl Scott S. Sheppard z Carnegie Institution for Science, objevil 20 nových satelitů kroužících kolem Saturnu. Tím vzrostl počet měsíců u planety s nápadným prstencem na 82 a byl tak překonán jejich počet u planety Jupiter, u níž bylo objeveno zatím 79 satelitů. Objev oznámilo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union's Minor Planet Center).

Každý z nově objevených měsíců má průměr zhruba 5 kilometrů. Sedmnáct z nich obíhá kolem Saturnu obráceně, tj. retrográdně, což znamená, že obíhají opačným směrem než planeta rotuje kolem své osy. Další tři satelity krouží po prográdních drahách – ve směru odpovídajícím otáčení planety Saturn.

Dva z prográdních měsíců krouží blíže k planetě a jeden oběh vykonají zhruba za dva roky. Nejvzdálenější retrográdní měsíce a jeden z prográdních satelitů vykonají jeden oběh za více než 3 roky.

Výzkum drah těchto měsíců pomůže odhalit jejich původ, stejně tak i informace týkající se podmínek v okolí Saturnu v době jejich vzniku,“ říká Scott Sheppard.

Vnější měsíce Saturnu, jak se zdá, jsou uspořádány do tří odlišných uskupení, pokud jde o sklony drah kolem planety. Dva z nově objevených prográdních měsíců zapadají do skupiny vnějších měsíců se sklonem kolem 46° označovaných jako skupina pojmenovaná podle inuitské bohyně moře. Tyto měsíce možná kdysi tvořily větší satelit, který byl ve vzdálené minulosti rozbit na kousky. Rovněž nově oznámené retrográdní měsíce mají podobné sklony jako některé dříve objevené satelity, z čehož vyplývá, že se pravděpodobně rovněž jedná o fragmenty většího mateřského měsíce, který byl rozbit na menší úlomky. Tyto retrográdní měsíce patří do skupiny se jmény z norské mytologie. Jeden z nově objevených retrográdních měsíců je nejvzdálenějším známých satelitem Saturnu.

Tento způsob seskupování vnějších satelitů je rovněž patrný u planety Jupiter, což vede k závěru, že výrazné kolize se vyskytovaly i mezi satelity v systému planety Saturn, případně docházelo ke srážkám s prolétajícími planetkami či kometami,“ vysvětluje Scott Sheppard.

Zakreslené dráhy 20 nově objevených měsíců Saturnu: modře a zeleně prográdní satelity, červeně satelity na retrográdních drahách Autor: Carnegie Institution for Science
Zakreslené dráhy 20 nově objevených měsíců Saturnu: modře a zeleně prográdní satelity, červeně satelity na retrográdních drahách
Autor: Carnegie Institution for Science
Další nově objevený prográdní měsíc má sklon dráhy blízký 36°, což se podobá další známé skupině vnitřních prográdních satelitů u Saturnu – tzv. galské skupině. Avšak tento nový měsíc obíhá mnohem dále od planety než některé z prográdních satelitů, z čehož vyplývá, že mohl být přitažen zvenčí v průběhu času nebo mohl být přidružen k další vnitřní skupině prográdních měsíců.

Pokud bylo v okolí Saturnu přítomno významné množství plynu a prachu v době, kdy se větší měsíc rozpadl na úlomky a vytvořil tyto skupiny malých satelitů, mělo by existovat silné brzdící vzájemné ovlivňování mezi malými měsíci a plynem a prachem, což by vedlo k tomu, že by se satelity blížily po spirálních drahách k planetě.

V mladé Sluneční soustavě bylo Slunce obklopeno rotujícím diskem prachu a plynů, z kterého se zrodily planety. Předpokládá se, že podobný prachoplynný disk obklopoval i planetu Saturn v době jejího vzniku,“ říká Scott Sheppard. „Skutečnost, že tyto nově objevené měsíce byly schopny pokračovat v obíhání kolem Saturnu i po rozbití větších mateřských souputníků svědčí o tom, že tyto kolize nastaly až po ukončení procesu formování planet, kdy už se vliv prachoplynného disku neuplatňoval.“

Měsíce byly objeveny při pozorování dalekohledem Subaru na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. Členy pozorovatelského týmu byli i Scott Sheppard, David Jewitt z UCLA a Jan Kleyna z University of Hawaii.

Při použití některých největších světových dalekohledů jsme nyní dokončili inventuru malých měsíců v okolí velkých plynných planet,“ říká Scott Sheppard. „Hrají rozhodující roli v tom, že nám pomáhají určit, jak se planety Sluneční soustavy zformovaly a jak se vyvíjely.“

V minulém roce Scott Sheppard objevil 12 nových měsíců obíhajících kolem planety Jupiter a Carnegie Institution for Science uspořádala online soutěž v pojmenování pěti z nich.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Planeta Saturn


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »