Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Existovala na Marsu pitná voda?

Existovala na Marsu pitná voda?

Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity Autor: NASA
Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity
Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Opportunity, která na Marsu přistála před devíti roky, odhalila nové důkazy, že po povrchu rudé planety kdysi tekla pitná voda. Spojením s dřívějšími podobnými objevy vědci dospěli k závěru, že neutrální voda byla v dávných dobách přítomna na povrchu celé planety, takže případný život mohl existovat na četných místech.

Na jižní polokouli Marsu, kde provádí výzkum robot Opportunity, nyní přichází zima. Avšak před cestou na slunnější vrch pro přezimování rover poháněný sluneční energií zkoumal pradávné horniny na výchozu kráteru Endeavour. Studovaný kámen s názvem Esperance obsahuje jílovité minerály bohaté na hliník, které se musely vytvořit před miliardami roků za přítomnosti neutrální a pro život přátelské vody.

Je to vůbec poprvé, co robot Opportunity našel důkazy, že na planetě kdysi existovala voda, která byla příznivá k většímu počtu obyčejných forem života. „Takovouto vodu byste mohli pít,“ říká Steve Squyres (Cornell University, Ithaca, New York). Závěry ukazují, že obyvatelné podmínky pravděpodobně existovaly na celé planetě.

Analýza dat, které poskytl v roce 2010 dvojník robota Opportunity, dnes již nefunkční Spirit, který prováděl výzkum Marsu v oblasti kráteru Gusev na opačné straně planety, odhalila rozlehlou zásobárnu uhličitanů – jílových minerálů, které rovněž potřebují vodu ke svému vzniku, avšak rozpouštějí se v kyselém prostředí. Stopy uhličitanů byly dříve objeveny z oběžné dráhy v oblasti Nili Fossae, která se nachází více na sever.

Počátkem tohoto roku pojízdná vědecká laboratoř NASA s názvem Curiosity využila své mnohem dokonalejší vědecké vybavení k navrtání a výzkumu horniny v oblasti kráteru Gale. Závěry nabízejí první přímé důkazy přítomnosti neutrální, mírně slané vody na Marsu, která rovněž, jak se zdá, obsahovala sloučeniny, které mohly dávné mikroorganismy využívat jako zdroje energie.

„Je opravdu pro mě překvapením, jak podobné jsou příběhy, které vyplynuly z průzkumu horniny v okolí kráteru Endeavour, a také z výzkumu horniny v kráteru Gale,“ říká Steve Squyres. „Jsou v široké shodě se zákonitostmi, které jsme pozorovali napříč celou planetou.“

Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity Autor: NASA
Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity
Autor: NASA
Kámen pojmenovaný Esperance je součástí jemnozrnného výchozu podél valu kráteru Endeavour. „Trvalo nám to několik týdnů, než jsme získali detailní informace,“ říká Steve Squyres. Úkol byl přerušen prachovou bouří a obdobím rádiového zákrytu, když se Mars při pohledu ze Země nacházel za Sluncem.

Esperance patří mezi nejstarší horniny výchozu, které robot Opportunity zkoumal. Svým stářím spadá do období první miliardy roků existence Marsu. Nalezení stop kyselého prostředí v mladých horninách by souhlasilo s obrazem Marsu postupně vysychajícího a chladnoucího, takže jeho voda se stala více koncentrovaná (s vyšším obsahem rozpuštěných solí a minerálů). Avšak bez vzorků horniny je těžké určit stáří a spojitost rozdílných prostředí s minulými periodami ve vývoji Marsu, říká Steve Squyres.

Robot Opportunity je nyní na cestě do oblasti Solander Point, což je kopec vzdálený 2,2 kilometru obsahující vrstvu odkrytých depozitů o tloušťce 50 metrů. „Doufáme, že zde budou odhaleny nějaké minerály a horniny zajímavého chemického složení. A možná zde uvidíme v geologickém kontextu i starší horniny,“ říká Ray Arvidson.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spirit a Opportunity, Planeta Mars


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »