Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)

Jeden z historických snímků komety C/1956 R1 (Arend-Roland) přes negativ

Lidstvo odjakživa provázely komety, ba dokonce možná stály i za vznikem života zde na Zemi. Zatímco mnoho komet zůstane slabými objekty téměř bez povšimnutí, některé z nich doslova zazáří. To se stávat bude a stávalo se to samozřejmě i v minulosti. A právě komet z minulých let, desetiletí i století se bude týkat náš nový článkový seriál. Jako první si připomeneme kometu z 50. let 20. století, C/1956 R1 (Arend-Roland).

Tato jasná kometa roku 1957, C/1956 R1 (Arend-Roland), byla objevena Sylvainem Arendem a Georgesem Rolandem na fotografických deskách pořízených 14. září 1956, nalezení ovšem nebylo potvrzeno do 8. listopadu toho samého roku, kdy kometu zachytili pozorovatelé z belgické observatoře Uccle při hledání asteroidů. Kometa měla na deskách jasnost 10 mag, byla silně centrálně kondenzovaná a viditelný byl i krátký ohon. Michael P. Candy zjistil hodnoty orbitálních elementů a určil datum perihelu na 8. dubna 1957. Mnoho věcí indikovalo krásný objekt pro severní polokouli, i přesto že kometa byla toho času stále vzdálena přes 2,5 AU od Slunce a 1,7 AU od Země.

Kometa byla v souhvězdí Ryb do února 1957, kdy se odhady jasnosti pohybovaly již mezi 7,5 a 8 mag a ohon dosáhl délky 8 obloukových minut. V noci na 23. února měl ohon už 1° a jasnost se zvýšila na 7 mag. Na samém konci února kometa zmizela z večerní oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, znovuobjevena byla 2. dubna J. G. Gowem (Tapui, Nový Zéland) na ranní obloze s jasností přibližně 2 mag a ohonem dlouhým 3-5°.

Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek
Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek

Následně kometa prolétla perihelem, stalo se tak 8. dubna ve vzdálenosti 0,32 AU od Slunce. Kometa pokračovala ve zjasňování s tím, jak se přibližovala Zemi. V první polovině dubna ji byli schopni spatřit pouze pozorovatelé z jižní polokoule, kometa ke 14. dni v měsíci zjasnila na 1 mag. Do přízemí se kometa dostala 20. dubna, po rapidním zjasňování se její maximální jasnost zastavila téměř na -1 mag. O několik dnů později dosáhl ohon podle konvenčních fotografií délky 25-30°.

Nejpozoruhodnějším jevem byl ale rozhodně protichvost komety, který začal po průletu kolem Země pomalu růst. Tento jev nádherně zobrazuje i negativní obrázek. Antiohon dosáhl délky nejvíce 15° a zůstal viditelný do 2. května. Existuje také podezření, že kometa prodělala outburst někdy kolem jejího znovuobjevení na začátku dubna a antiohon byl vytvořen uvolněným prachem mezi 6. únorem a 1. březnem.

S květnem začala kometa slábnout a 18. dne v měsíci měla již 6 mag, ke 3. červnu zeslábla k 8 mag. Kometa byla pozorována fotograficky do 11. dubna 1958, kdy měla jasnost 21 mag.

Bez překvapení, hyperbolická dráha kometu v roce 1977 vypudila ze Sluneční soustavy, přičemž hodnota její excentricity je nyní na čísle 1,000199. Letos 27. března byla kometa přesně 84,433 AU daleko od Slunce.

Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy
Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy




Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa arend-roland


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »