Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 2: 3D/Biela
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 2: 3D/Biela

Historická skica rozpadlé komety 3D/Biela

Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit.

Příběh komety 3D/Biela začíná v roce 1772, kdy ji zpozoroval J. L. Montaigne a nezávisle na něm i Charles Messier. Další pozorování pořídil v roce 1805 J.-L. Pons, ale mezi oběma kometami neexistovalo žádné propojení až do doby kapitána Wilhelma Von Biely (narozen 10. 3. 1782, zemřel 18. 2. 1856).

Wilhelm Von Biela se narodil v severním Německu, jednalo se o potomka ušlechtilé rodiny z území nynější České republiky. Studoval na vojenských kolejích v Drážďanech a po absolvování se v roce 1802 připojil k rakouské armádě jako kadet v pěším pluku. Rychle stoupal v hodnostech a stal se kapitánem, přičemž dohlížel na činné v boji v letech 1805 až 1809 při Napoleonských válkách. V roce 1813 byl asistentem generála Marveldta v souboji u Lipska, kde byl zraněn.

Wilhelm von Biela
Wilhelm von Biela
Jeho astronomická kariéra začala v roce 1815, kdy se přesunul do Prahy, kde se stal specialistou v pozorování a kalkulacích drah komet. Znovu se k němu dostáváme v roce 1826, tehdy vyhlížel kometu, jejíž možný návrat předpověděl Joseph Morstadt, který věřil, že se jedná o tu samou kometu, jež byla viditelná už v letech 1772 a 1805. Bessel vypočítal dráhu spojující právě tyto dvě komety, ale později výpočet odvolal, jelikož si nebyl jistý jeho přesností. Nicméně Morstadt věřil, že se Bessel nemýlil.

Ukázalo se, že toto tvrzení bylo správné, když Biela kometu lokalizoval 27. února 1826 při jasnosti 8,5 mag v souhvězdí Berana. Kometa posléze zjasnila až na hranici viditelnosti pouhým okem a byla pozorována 72 dnů, díky čemuž byla perioda komety určena na 6,7 let a potvrzena byla i identifikace komety v letech 1772 a 1805.

V následujícím návratu byla kometa poprvé spatřena Johnem Herschelem dne 24. září 1832 při jasnosti 8 mag a následně zjasnila na 7 mag, když se přiblížila Zemi na 0,56 AU. Ohon nikdy nebyl pozorován a velikost komy nepřesáhla 3'. Návrat v roce 1839 nebyl zaznamenán kvůli nepříznivým pozorovacím podmínkám, takže další pozorování přichází až 26. listopadu 1845, kdy ji zachytil de Vico (Řím, Itálie) s jasností 10,5 mag. Fakt, že kometa byla slabší než dle předpovědi, nevyvolával obavy, protože během prosince začala rapidně zjasňovat.

Skica dvou fragmentů komety v roce 1852 od A. Secciho Autor: A. Secchi
Skica dvou fragmentů komety v roce 1852 od A. Secciho
Autor: A. Secchi
Zábava začala v půli ledna 1846, kdy se začaly množit informace o tom, že se kometa rozdělila na dvě části. Prvním člověkem, jenž o této události podal zprávu, byl M. F. Maury z americké observatoře Naval ve Washingtonu, a to dne 13. ledna. Kometa se i nadále přibližovala Zemi i Slunci a oba fragmenty se od sebe pomalu vzdalovaly.

V březnu se odhady jasnosti blížily k 5,5 mag a na konci měsíce byly oba úlomky 14' vzdáleny od sebe, což reprezentovalo skutečnost, že k jejich separaci došlo někdy kolem doby afelu komety v roce 1842. V dalším návratu si komety poprvé povšiml Secchi z Říma dne 26. srpna 1852 při jasnosti 7,5 mag, slabší fragment se poprvé podařilo lokalizovat až 15. září, pouhé dva týdny před konjunkcí se Sluncem - žádná další pozorování nebyla v tomto spíše nepříznivém návratu pořízena.

Naneštěstí, návrat v roce 1859 byl tak nepříznivý, že v něm kometu nikdo nezpozoroval. Ale návrat v roce 1865 měl být přímo fantastický a astronomové na něj byli velmi dobře připraveni, jenže kometa se neukázala, tudíž vyvstalo podezření, že se rozdrolila na několik malých úlomků a nebo už kompletně zanikla. V roce 1872 mělo dojít opět k velmi příznivému návratu, ale kometa se zase neukázala, nicméně 27. listopadu začal být pozorovatelný absolutně neočekávaný meteorický déšť s počtem meteorů až 3000 za hodinu. Tento jev byl přiřazovaný ke kometě 3D/Biela, takže německý astronom Klinkerfaces s touto vědomostí určil přibližnou polohu komety. V dalších návratech, v letech 1885, 1892 a 1899, se sice neobjevila kometa, ale meteorický déšť ano, a to s počty meteorů 15000 za hodinu v roce 1885, 6000 za hodinu v roce 1892 a pouze 150 za hodinu v roce 1899.

Kometa už nikdy nebyla zpozorována.

Již několikrát se pozorovatelé pokoušeli vyhledat pozůstatek po kometě, menší úlomek nepochybně zanikl, ale hlavní fragment s vysokou pravděpodobností stále existuje jako objekt asteroidálního typu.

Objekt, který přísluší kometě 3D/Biela, se zatím nepodařilo identifikovat.

Orbitální data

Epocha: 29. 9. 1852
Objev (od W. Von Biely): 27. 2. 1826
Perihel: 0,8606 AU
Afel: 6,190 AU
Velká poloosa dráhy: 3,5253 AU
Excentricita: 0,7559
Sklon dráhy: 12,550
Perioda: 6,619 let
Rušivý vliv Jupitera: 2,531
Klasifikace tělesa: Kometa Jupiterovy rodiny

Autor článku Neil Norman, do češtiny přeložil Marek Biely.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] CometBase

Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Rozpadlá kometa, 3D/Biela, Kometa 


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »