Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)

Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)

Seriál článků pod názvem Historické komety přesouvá pozornost na konec 20. století. Tentokrát se podíváme blíže na velmi jasnou kometu s extrémně dlouhým ohonem - C/1996 B2 (Hyakutake).

V polovině devadesátých let nastaly báječné časy pro kometární nadšence. Nejprve byla objevena v červenci 1995 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp), jež zazářila na severní obloze v první polovině roku 1997. Astronomové tak měli dostatek času na to, aby začali plánovat pozorování komety, která byla pro severní polokouli nejlepší od představení komety C/1975 V1 (West) na počátku roku 1976. Brzy poté ale přišlo zjištění, že na cestě je další "velká kometa".

Objev

Náš příběh nás zavedl do Japonska k amatérskému astronomovi se jménem Yuji Hyakutake. Yuji, jehož příjmení znamená "sto samurajů", se začal zajímat o astronomii jako chlapec ve věku 15 let, když pozoroval jasnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Díky tomuto "lízači Slunce" chtěl i on sám objevit vlastní kometu, jeho touhu navíc podnítila skutečnost, že kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki) nalezli dva japonští pozorovatelé.

Své hledání započal v roce 1989, ale nebral je příliš vážně, dokud v roce 1994 neopustil zaměstnání v novinařině a nepřesunul se ze svého rodného města Hayato do Kagoshimy, a to kvůli tmavší obloze.

Od července 1994 započal systematické hledání, když každý měsíc pozoroval 4 noci v časovém intervalu od 2 do 5 hodin ráno. K pozorování využíval svůj binokulár Fujinon 25x150, přičemž pozoroval z hory nacházející se 15 km od jeho domova, aby měl lepší výhled na východní obzor. Na Štědrý den 1995 přišel jeho první úspěch.

Kometa, kterou tehdy objevil, dostala označení C/1995 Y1 (Hyakutake). Jednalo se o novou kometu z Oortova oblaku, jež přiletěla do vnitřních částí Sluneční soustavy poprvé a zároveň naposledy. Tato kometa dosáhla maxima jasnosti 8,9 mag v březnu 1996, ale to nejlepší mělo ještě přijít.

Počasí té zimy nebylo vůbec dobré a jedna zatažená noc střídala druhou. Na konci ledna 1996 se ale situace otočila a přibližně 5 týdnů po nalezení komety C/1995 Y1 a po pouhých 4 hodinách hledání během dvou nocí nalezl Yuji kometu, která se do historie zapsala tučným písmem.

Dne 30. ledna 1996 se Hyakutake dostal na kopec, z něhož pozoroval, ve 3:20 ráno. Měsíc v tu chvíli ještě zapadal, ale ve 4 hodiny byl zenit čistý a Yuji natočil svůj obří binokulár do oblasti, kde se nacházela kometa C/1995 Y1, takže poblíž deep-sky objektů M101 a NGC 5474. Poznamenal si, že kometa byla o trochu menší než galaxie M101, jasnost komety odhadl na 9 mag a velikost komy na 8 obloukových minut.

Ve 4:20 Hyakutake našel další objekt připomínající kometu, když si prohlížel oblohu poblíž souhvězdí Havrana, což byla pro něj známá oblast, jelikož se tam o několik týdnů dříve nacházela i kometa C/1995 Y1. Nový objekt měl jasnost 11 mag a průměr 2,5 obloukových minut a byl kondenzovanější než kometa C/1995 Y1.

Pozici nové komety zaznamenal ve 4:50 a přitom jen nevěřícně kroutil hlavou, protože pravděpodobně právě našel další kometu, a to takřka ve stejné pozici jako C/1995 Y1.

V 5:40, když začínalo pomalu svítat, se Yuji vrátil zpátky k binokuláru, aby zaznamenal případný pohyb komety. Žádný ale nedetekoval, což ho přimělo k závěru, že se kometa blíží směrem k Zemi.

Následně se Hyakutake vrátil domů a poté, co zkontroloval listinu potenciálně nově objevených komet, kde neviděl žádný objekt, podal hlášení Shuichimu Nakanovi a ve 3 hodiny ráno následujícího dne byl potvrzen objev nové komety C/1996 B2 (Hyakutake).

Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)

Dráha

Stejně jako u ostatních objevů komet, i zde bylo dalším krokem zjistit, jakou má kometa dráhu. To se záhy podařilo. Dobrou zprávou bylo, že těleso už jednou proletělo vnitřními partiemi Sluneční soustavy, a to přibližně před 17 tisíci lety. Dráha komety připomíná elipsu, její perihel leží pouze 0,23 AU od Slunce a afel se nacházel zhruba 1300 AU daleko ve směru k souhvězdí Kompasu (údaj pro průlet přísluním v roce 1996), ale vlivem průletu meziplanetárním prostorem při posledním návratu je nově ve vzdálenosti až 4544 AU od Slunce, což už můžeme považovat za vnitřní Oortův oblak.

Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)

Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)

Návrat komety

Když byla kometa nalezena, nacházela se přibližně 2 AU od Slunce a 1,88 AU od Země. Na začátku února měla kometa jasnost 9 mag s komou o velikosti 6,5 obloukových minut, takže v reálném měřítku zhruba 300 000 km. V půli měsíce už byla kometa viditelná pouhým okem.

Dne 12. března kometa překročila severní stranu naší oběžné dráhy a vycházela při západu Slunce. Nacházela se přitom v souhvězdí Pastýře. Pohybovala se rychle, dostala se do souhvězdí Draka a poté do Velké medvědice. Dne 24. března dosáhla jasnosti 0 mag. O den později byla kometa jen 0,1018 AU daleko od Země, což je pouze 40krát dále než Měsíc. Jednalo se o nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země od roku 1983.

Perihelem kometa proletěla 1. května ve vzdálenosti 0,230 AU od Slunce, které minula rychlostí 88 km/s. O pět dnů později se "ponořila" pod ekliptiku.

Ohon komety byl velmi komplexní a dlouhý, 25. března dosáhl délky až 50 stupňů, z tmavých oblastí byl vidět i dvakrát tak dlouhý, což mohu potvrdit. Japonští astronomové dokonce zaznamenali uzel v ohonu, jenž se pohyboval rychlostí 100 km/s. Jasnost komety byla v tu dobu 0,8 mag a velikost komy dosáhla až 1,5 stupňů (kometa se nacházela mezi Polárkou a Velkou medvědicí), přičemž iontový ohon se posouval oblohou až o 1 stupeň za hodinu!

Po této události začala kometa pozvolna slábnout kvůli vzdalování se od Země a už nezjasnila ani v době okolo perihelu.

Následně se z komety stal objekt jižní oblohy, který zůstal viditelný pouhým okem do začátku června, a to s komou o velikosti 6 obloukových minut.

V červenci kometa zeslábla na 7 mag, v srpnu na 8 mag a 1. září měla už jen 11 mag. Poslední fotografové zachytili kometu v říjnu, kdy už kompletně ztratila komu, takže se stala stelárním objektem, který měl v té chvíli jasnost okolo 17 mag.

Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Kometa C/1996 B2 (Hyakutake)

Charakteristika dráhy

Perihel: 0,230 AU (1. 5. 1996)

Afel: 4543,9 AU

Excentricita: 0,99989

Sklon dráhy: 124,922 stupňů

Průměr jádra: 2,1 km

Doba rotace: 6 hodin

MOID: 0,100969

Absolutní jasnost: 7,3 mag

Za poskytnutí snímků děkujeme Ronu Knightovi, Kevinu Parkerovi, Grantu Blairovi a José J. Chambó Brisovi!

Autor originálního článku: Neil Norman.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na stránkách cometbase.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa hyakutake


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »