Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)

Snímek komety C/2004 B1 (LINEAR) od Jeana-Gabriela Bosche
Autor: Jean-Gabriel Bosch

K tomu, aby byla kometa jasným objektem viditelným v triedrech nebo dokonce pouhým okem, někdy ani není potřeba blízký průlet kolem Slunce nebo Země. V tomto článku si připomeneme jasnou kometu z první poloviny 18. století, jež se nikdy nepřiblížila Zemi na méně než 3 AU a její perihel ležel přes 4 AU daleko od Slunce. Seznamte se s kometou C/1729 P1 (Sarabat).

Jednalo se o kometu, která byla docela dost přehlížená, pohled na ni totiž nebyl zrovna spektakulární, neboť nikdy nedosáhla závratné jasnosti a ani její ohon se příliš neprotáhl, ale od dob komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) mi utkvěla v hlavě myšlenka, čeho tato obrovská kometa mohla dosáhnout, kdyby nepromrhala svůj potenciál.

Objev

Kometa byla objevena 1. srpna 1729 ráno Nicolasem Saarabatem, francouzským matematikem, vědcem a jezuitským knězem, a to pouhým okem při jasnosti okolo 5 mag.

Kometa se nacházela v souhvězdí Koníčka a vizuálně vypadala jako slabá, mlhavá hvězda, o níž si Saarabat nejprve myslel, že je součástí Mléčné dráhy.

Objevitel

Nicolas Saarabat byl synem francouzského malíře Daniela Saarabata a synovcem rytce Isaaca Saarabata. Narozen byl 7. února 1698 v Lyonu.

Rodina byla původně protestantského vyznání a bohatství získávala v obchodování s hodinkami. Daniel Saarabat později konvertoval ke katolictví.

Zájem Nicolase byl odlišný - bavila ho věda v čele s astronomií, dále také věci týkající se magnetismu nebo třeba ponořování kořenů živých rostlin do červené šťávy z bobulí Phytolacca, aby mohl pozorovat cirkulaci.

Saarabat zemřel v roce 1739 na cestě do Paříže, když hledal léčbu na nemoc jater.

Neobvyklá kometa

Od 2. srpna 1729 pozorování rušil Měsíc, další šance na zpozorování komety tak přišla až o týden později, kdy byl Saarabat schopen potvrdit, že jde opravdu o kometu.

Francouzský astronom Jacques Cassini (18. 2. 1677 - 16. 4. 1756), syn slavného italského astronoma Giovanniho Cassiniho, brzy na to v Paříži sdělil, že kometu pozoroval a poznamenal, že byl překvapený tím, jak málo se téměř měsíc od svého objevu pohnula.

K 26. srpnu toho roku měla kometa v průměru 1,5' a jasnost poblíž 3,5 mag.

Ještě drobnost, právě Cassini je zodpovědný za chybu v oficiálním označení komety, jelikož napsal "Sarabat" namísto "Saarabat".

Anglický astronom John Russell Hind byl prvním, kdo vypočítal dráhu komety a určil, že kometa proletěla perihelem 16. června 1729 ve vzdálenosti 4,05 AU od Slunce, takže sotva uvnitř dráhy planety Jupiter v přísluní (to je 4,95 AU - pozn. red.).

Charakteristika dráhy

Epocha: 16. 6. 1729

Perihel: 4,05054 AU

Excentricita: 1 (předpoklad)

Sklon dráhy: 77,095 stupňů

Objevová vzdálenost od Země: 3,125 AU (rovněž největší přiblížení se k Zemi)

Vzdálenost od Země při posledním pozorování: 5,140 AU (jasnost 8 mag)

Vzdálenost, kterou kometa urazila po obloze během 6 měsíců pozorování: 15 stupňů

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 20. dubnu 2015: 237,326 AU

Obří kometa?

Vzorce, které jsem použil k určení skutečné velikosti komy prozrazují, že při použití Cassiniho odhadu 1,5' v průměru se dostaneme k tomu, že by jádro mohlo mít průměr kolem 825,710 km (to je hodně nadnesený odhad - pozn. red.), ale ještě zajímavější je skutečnost, že kometa C/1729 P1 (Sarabat) měla absolutní jasnost okolo -3 mag, což indikuje opravdu velmi velké jádro.

Pro porovnání, kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp), největší známá kometa, která kdy vstoupila do vnitřních částí Sluneční soustavy, měla průměr 60 km a absolutní jasnost -1 mag.

Kometa C/1729 P1 (Sarabat) má velikost jádra pravděpodobně hodně podobnou s mateřskou kometou systému Kreutzovy rodiny komet, jež se kdysi dávno rozpadla na mnoho menších úlomků v dnešní době známých jako lízači Slunce. Ta měla průměr patrně blízký 100 km.

Můžeme si představit, nebo spíše jen snít o tom, jak by kometa C/1729 P1 (Sarabat) vypadala se vzdáleností přísluní dejme tomu třeba 0,5 nebo 0,3 AU.

Nebyla by to pak kometa tisíciletí?

To by mě zajímalo...

Autor původního článku: Neil Norman.



Převzato: CometBase.net



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa sarabat, C/1729 P1 (Sarabat)


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »