Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST objevil na Jupiterově měsíci Europa přítomnost kuchyňské soli

HST objevil na Jupiterově měsíci Europa přítomnost kuchyňské soli

Ledová kůra na povrchu Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SETI Institute

Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.

Pod svojí ledovou kůrou ukrývá Europa kapalný oceán slané vody, který je v kontaktu s mořským dnem, což z něj dělá vzrušující místo k výzkumu obyvatelnosti ve Sluneční soustavě. Avšak potenciální podpora života v oceánu závisí hodně na jeho složení. V současné době je nejlepším oknem k pochopení chemického složení oceánu na Europě studium složení jejího geologicky mladého a aktivního povrchu.

Průlety kosmické sondy NASA s názvem Galileo vedly astronomy k závěru, že na Europě převládají tři chemické látky: vodní led, hydráty kyseliny sírové a další materiály, které nemají ledovou povahu a  jsou označovány jako sírany hořčíku pocházející z podpovrchového oceánu. K výzkumu byl použit infračervený spektrometr na palubě sondy.

To všechno se změnilo, když nové informace s vysokým spektrálním rozlišením získané pomocí pozemního teleskopu na W. M. Keck Observatory napověděly, že vědci ve skutečnosti nepozorovali sírany hořčíku. Většina těchto sulfátových solí zvažovaných dříve ve skutečnosti představují typické absorpce, které by měly být rozlišitelné díky datům z teleskopu Keck pořízených s vysokým rozlišením. Avšak spektra předpokládaných oblastí odrážejících vnitřní složení postrádala jakékoliv charakteristiky představující absorpci sulfátů.

Mysleli jsme si, že by se mohlo jednat o pozorování chloridu sodného, ale ten je zásadně nevýrazný v infračerveném spektru,“ říká Mike Brown, profesor na Caltech.

Pohled na Jupiterův měsíc Europa Autor: NASA/JPL/University of Arizona
Pohled na Jupiterův měsíc Europa
Autor: NASA/JPL/University of Arizona
Nicméně astronomové ozářili v laboratoři „oceán solí“ za podobných podmínek, jaké panují na Europě a zjistili několik nových a nesporných charakteristik, avšak ve viditelné části spektra. Zjistili, že soli mění barvu, která může být identifikována na základě analýzy viditelného spektra. Například chlorid sodný přechází do odstínu žluté, podobně je zbarven například geologicky mladý region na povrchu měsíce Europa pojmenovaný Tara Regio (viz obrázek v úvodu článku).

Chlorid sodný se poněkud podobá neviditelnému inkoustu na povrchu Europy. Před ozářením nemůžete říci, že zde je, avšak po ozáření barva náhle vyskočí z jedné vody načisto a vy ji uvidíte,“ říká Kevin Hand z NASA’s Jet Propulsion Laboratory (JPL).

Nikdo nepořídil spektrum Europy v oblasti vlnových délek viditelného světla předtím, než vznikla tato sada pozorování s vysokým prostorovým a spektrálním rozlišením,“ dodává postgraduální studentka Samantha Trumbo z California Institute of Technology (Caltech).

Na základě detailních pozorování pomocí Hubbleova kosmického teleskopu byl vědecký tým schopen identifikovat rozdílnou absorpci v pořízeném spektru ve viditelném světle na vlnové délce 450 nm, která přesně odpovídá ozářené soli, což potvrzuje, že žlutá barva v oblasti Tara Regio představuje přítomnost ozářeného chloridu sodného na povrchu Europy.

Sulfáty magnézia by se prostě vyluhovaly do oceánu z horniny na oceánském dnu, avšak chlorid sodný může indikovat, že dno oceánu Europy je hydrotermálně aktivní,“ vysvětluje Samantha Trumbo. „To by znamenalo, že Europa je mnohem více geologicky zajímavým planetárním tělesem, než jsme se doposud domnívali.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Podpovrchový oceán, HST, Jupiterův měsíc Europa


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »