Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pořídil nový portrét planety Jupiter

HST pořídil nový portrét planety Jupiter

Fotografie planety Jupiter pořízená 27. 6. 2019 pomocí HST
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center) and M. H. Wong (University of California, Berkeley

Hubbleův vesmírný teleskop (HST) odhalil detailní krásu spletitých oblaků planety Jupiter na novém snímku pořízeném 27. 6. 2019 pomocí kamery WFC-3 na palubě HST. V okamžiku pořízení fotografie planetu dělilo od Země 644 miliónů kilometrů. Nápadným rysem planety je především Velká rudá skvrna (Great Red Spot) a intenzivnější paleta barev v oblacích vířících v turbulentní atmosféře planety, než jsme mohli pozorovat v uplynulých letech.

Mezi velmi pozoruhodnými útvary na pořízeném snímku jsou syté barvy oblačnosti pohybující se směrem k Velké rudé skvrně. Tato mohutná anticyklona má o něco větší průměr než naše Země a otáčí se proti směru pohybu hodinových ručiček mezi dvěma pásy oblačnosti, které se zase pohybují navzájem vůči sobě.

Podobně jako dřívější snímky planety Jupiter pořízené pomocí HST nebo prostřednictvím pozemních teleskopů tato nová fotografie potvrzuje, že rozsáhlá bouře, která zuří na povrchu plynné planety Jupiter přinejmenším 150 let, pokračuje ve smršťování. Důvod zmenšování průměru je stále neznámý, a proto bude HST průběžně snímkovat planetu Jupiter a astronomové doufají, že budou schopni vyřešit záhadu této bouře. Mnohem menší víry se objevují na Jupiteru jako bílé nebo hnědé oválné útvary, které mohou mít životnost menší než několik hodin až po trvání v průběhu několika staletí.

Útvar v podobě „žížaly“ nacházející se jižně od Velké rudé skvrny je cyklona – vír otáčející se v opačném směru, než rotuje Velká rudá skvrna. Astronomové pozorovali obdobné bouře s rozsáhlou rozmanitostí odlišného vzhledu napříč celou planetou. Dva útvary v podobě bílých oválů jsou anticyklony, jakési obdoby menší verze Velké rudé skvrny.

Snímek z HST rovněž zvýrazňuje pozoruhodné rovnoběžné pásy oblačnosti v Jupiterově atmosféře. Tyto pásy se skládají z plynů proudících v opačných směrech na různých planetárních šířkách. Jsou vytvářeny rozdíly v tloušťce a výšce oblaků zmrzlého čpavku; světlejší pásy vystupují výše a vytvářejí hustší oblaka než tmavší pásy. Rozdílné koncentrace jsou drženy odděleně silnými větry, které mohou dosáhnout rychlosti přes 650 kilometrů za hodinu.

Tato pozorování Jupitera jsou součástí programu OPAL (Outer Planet Atmospheres Legacy), který byl zahájen v roce 2014. Tato iniciativa umožňuje HST věnovat část pozorovacího času každoročně sledování vnějších planet a poskytuje astronomům přístup k souboru map, které jim pomáhají porozumět nejen atmosférám obřích planet ve Sluneční soustavě, ale rovněž atmosféře naší Země a vzdušným obalům planet mimo náš planetární systém (tedy exoplanet).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Jupiter, HST Hubble Space Telescope


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »